Našli jsme pro vás videí: 129
02:05
Škodlivé emise olova z půdy
Šíření škodlivin v ovzduší lze simulovat v aerodynamickém tunelu. Koncentrace olova na Příbramsku mnohonásobně převyšovala povolené limity i po zavedení ekologických opatření. A právě díky simulaci bylo zjištěno, že zdrojem znečištění není továrna. Kde se tedy olovo v ovzduší bere? V okolí se už téměř 1000 let těží olověná ruda a půda je olovem prosycená, orbou se olovo dostává do ovzduší.
06:58
Vápno: užitečné na stavbě i při vaření
Zahřátím vápence na teplotu asi 600 °C vznikne oxid vápenatý známý jako vápno. Smícháním vápna s vodou a pískem vzniká malta. Když vápno zahřejeme spolu s křemičitým pískem a uhličitanem sodným, vznikne roztok, který po zchlazení nekrystalizuje. Ztuhne do amorfní čiré látky zvané sklo. Chemickou reakcí oxidu vápenatého a vody vzniká hydroxid vápenatý. Tato reakce je exotermická, uvolňuje se při ní energie ve formě tepla. Vzniklé teplo můžeme použít k ohřevu pokrmu.
08:48
Hemoglobin a vázání kyslíku
Bez dostatečného přísunu kyslíku ze vzduchu, například ve vysokých nadmořských výškách, naše tělo slábne a mysl rovněž. Tolik potřebný kyslík váže v krvi sloučenina známá jako hemoglobin. Michael ale pracuje na jiných sloučeninách, které rovněž vážou kyslík. Jsou to speciální borové klastry, které stejně jako hemoglobin umí zase kyslík za vhodných podmínek pustit.
02:16
Jordánsko: Mrtvé moře
Mrtvé moře, jehož východní polovina leží na území Jordánska, je nejníže položeným suchozemským místem na světě. Díky vysokému obsahu solí se voda využívá k léčebným účelům. V jižním cípu Mrtvého moře se těží a zpracovává uhličitan draselný (potaš) využívaný v řadě průmyslových odvětví. Rozloha jezera se však rychle zmenšuje, zejména díky sníženému přítoku vody z řeky Jordán.
01:40
Pokus: Bublinky lehčí než vzduch
Bubliny získané z bublifuku jsou těžší než vzduch, a proto klesají k zemi. Ale co by se stalo, kdyby vzduch byl těžší než bubliny? Michael Londesborough nám tento jednoduchý experiment předvede. Z kypřícího prášku a octa si připravíme oxid uhličitý, kterým vyplníme akvárium. Bubliny se budou vznášet nad oxidem uhličitým, jelikož je těžší než vzduch.
02:11
Helium, lehčí než vzduch
Helium je vzácný plyn s vynikajícími vlastnostmi. Je stálý, lehčí než vzduch a vůbec není výbušný. Díky svým vlastnostem bylo helium vybráno pro vzducholodě. Ale nejvýznamnější vlastností je teplota zkapalněného hélia, je to nejchladnější látka na Zemi.
02:11
Pokus: Vznik energie spálením tuku
V pokusu uvidíme, jak některé potraviny obsahující zdánlivě pouze vzduch nesou velké množství energie ukryté v podobě tuku. Nevěříte? Tak pojďte experimentovat s námi! Ke křupkám přidáme kapalný kyslík, který je nehořlavý, ale podporuje hoření. Podívejte se, jaké množství energie se uvolní zapálením této směsi.
02:33
Voda a její vlastnosti
Co bychom si počali bez vody! Voda je životadárná tekutina i univerzální rozpouštědlo, ve kterém jsou obsaženy anorganické i organické látky. Za normálních podmínek je to bezbarvá, čirá kapalina, bez chuti a zápachu. Vyskytuje se ve třech skupenstvích. Jak voda koluje na Zemi? Jak dlouho vydrží člověk bez vody? Zhlédnutím pořadu dostanete odpověď na tyto otázky.
01:09
Pokus: Červená krevní sůl
Co se stane, pokud smícháme roztok thiokyanatanu draselného s roztokem železité soli? Vznikne červeně zbarvený roztok hexakyanatanu draselného neboli červené krevní soli. Tuto látku často využívají filmaři jako umělou krev.
05:02
Čistění vody pomocí nanočástic
Čištění vody pomocí nanočástic je velice efektivní, voda se nemusí nikam čerpat. Čistící nanomateriály vpravíme vrtem do vody a vytvoří se látky, které příroda zná: oxidy železa. Částicemi na bázi železa lze vyčistit vodu zamořenou naftou a oleji. Jejich využití je šetrné například i v boji se sinicemi. Nanočástice dekontaminují i vodu kontaminovanou chlorovanými uhlovodíky a těžkými kovy.
01:49
Pokus: Důkaz oxidu uhličitého ve vápenci
Jakým způsobem uvolníme oxid vápenatý z vápence? Oxid uhličitý byl v geologické minulosti prostřednictvím mořských živočichů uložen do vápence. Z vápence jej uvolníme působením octa. Při bouřlivé reakci se uvolňuje právě oxid uhličitý. Je to skleníkovým plyn, který vzniká hlavně spalováním fosilních paliv.
01:06
Pokus: Oxid siřičitý
Nejvíce oxidu siřičitého se uvolňuje při spalování uhlí v elektrárnách, domácnostech, ale i ze spalovacích motorů automobilů. Oxid siřičitý je pro životní prostředí nebezpečný, jelikož je to kyselinotvorný oxid a může způsobovat kyselé deště. Oxid siřičitý s vodou tvoří kyselinu, její přítomnost můžeme prokázat lakmusovým papírkem.
