01:19
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
Co se stane, pokud sklenici s vejcem a oxidem vápenatým zalijeme studenou vodou? Dojde k varu vody a tím k uvaření vejce. Při kontaktu oxidu vápenatého s vodou dojde k exotermické reakci, a proto uvolněné teplo uvede vodu do varu.
Co se stane s kyselinou boritou, když ji nasypeme do hořícího ethanolu? Plamen se zbarví do zelena. Kyselina boritá se mimo jiné také používá v pyrotechnice, v očním lékařství nebo také v jaderných elektrárnách jako regulátor výkonu reaktoru.
Experiment, při kterém se smíchá peroxid vodíku, manganistan draselný a saponát. Dojde k prudké reakci, při níž se uvolní velké množství plynného kyslíku. Ten společně se saponátem vytvoří „pěnového hada“.
Zdeněk Daněk maluje aktivní obrazy pomocí českého objevu – barvy na bázi oxidu titaničitého – která využívá fotokatalýzu k rozkladu škodlivých sloučenin v ovzduší. Když na oxid titaničitý posvítíte světlem, rozloží veškeré organické látky v okolí na neškodný oxid uhličitý a vodu. Natřít lze keramické obklady i stěny.
Měď (latinský název cuprum, značka Cu) patří k oblíbeným kovům výtvarníků a řemeslníků pro svoji měkkost, tvárnost a načervenalou barvu. Jak vypadá práce měditepce? Podívejte se.
Jaroslav Heyrovský změnil objevením polarografie celou elektroanalytickou chemii. Za svůj objev dostal v roce 1959 Nobelovu cenu a stal se tak prvním Čechem, který se tímto oceněním mohl pyšnit. Do Prahy se za ním jezdili učit vědci z celého světa. Podívejte se, jak na něj vzpomíná jeho žák, i na to, jak o jeho úspěchu informoval dobový komunistický tisk.
Vysvětlení pH, tedy kyselosti a zásaditosti. Na pokusu s vyrobeným indikátorem z červeného zelí je vytvořena vlastní stupnice pH. Rozlišení kyseliny a zásady je ukázáno na základě barevné reakce indikátoru.
Hliník reaguje s oxidem železitým, což je vlastně rez, a díky tomu vzniká železo a oxid hlinitý. Tato reakce však neprobíhá samovolně, je k ní potřeba spouštěcí energie, kterou může dodat obyčejná prskavka. Reakce oxidu železitého s hliníkem se nazývá termická reakce, protože se při ní uvolňuje obrovské množství tepla. V reakční nádobě je až 2500 °C, což stačí k roztavení železa. Reakční teplo se používá například ke svařování kolejnic.
Chcete si zahrát na alchymisty? V následujícím pokusu si ukážeme, jakým způsobem se dá přeměnit měděná mince na zlatou. Do rozehřátého hydroxidu sodného přidáme zinek. Po vložení měděné mince se na jejím povrchu elektrochemicky začne vylučovat zinek. Poté minci začneme žíhat. Zinek proniká do vrstvy mědi a vytvoří se slitina zvaná mosaz, která je známá svou zlatou barvou.
13 208
742
4 510
1 239
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.