24:12
Věděli jste, že když si zazpíváte písničku Kočka leze dírou, máte téměř základ pro jednu z nejvýznamnějších skladeb české hudby Vltavu od Bedřicha Smetany? A že si seznam jeho osmi oper můžete zarapovat? A co takhle spojit rockovou písničku o požáru Národního divadla s polykači ohňů? Hostem talk show Dějepic! je osobně mistr Bedřich Smetana, který bude rovněž součástí politického duelu v přímém přenosu, ve kterém se dozvíte to nejdůležitější z historického pozadí doby autorova života!
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno, jak se romantické myšlenky českých obrozenců odrazily v literatuře a v divadle a jakou roli sehrálo zejména kočovné divadlo v šíření vlastenectví.
Ukázka popisuje zábavnou formou osudy Jana Amose Komenského a jeho dobu obecně, zejména emigraci nekatolíků v době třicetileté války, řádění Švédů v Čechách a uzavření vestfálského míru. Také obsahuje pasáž o mučících nástrojích.
Pasáž zábavnou formou popisuje osobnosti Václava Hanku a Josefa Lindu a vznik a spor o Rukopis zelenohorský a Rukopis královédvorský.
Vyzkoušejte, jak dobře znají vaši žáci osobnosti českých dějin. Kromě toho, že si procvičí své znalosti z hodin dějepisu, budou se také skvěle bavit.
Obývali naši planetu dávno před tím, než jsme přišli my lidé. Nám po nich nezbylo nic víc než jen kupa kostí. A nebo ne? Světem dinosaurů nás provede zkušený paleontolog Josef Augusta a blíže se seznámíme s karnotaurem, který žil v druhohorách a jehož celou kostru si můžeme prohlédnout v Chlupáčově Muzeu historie Země v Praze.
Ukázka popisuje, jak se používal obléhací prak ve středověku.
Pojďme se společně podívat, jak to bylo kdysi při pražské defenestraci, kdy 23. května v roce 1618 vyhodili čeští stavové z oken pražského hradu tři úředníky. Touto defenestrací začalo pražské povstání českých stavů proti Habsburkům. V rozhodující bitvě na Bílé hoře v roce 1620 stavovské vojsko prohrálo. Habsburkové se vrátili na český trůn a zůstali na něm skoro 300 let.
Slavný český spisovatel, překladatel, novinář, dramatik a amatérský fotograf, to vše byl Karel Čapek. Jeho nejznámější kniha, ve které stěně drsnosrstého foxteriéra objevuje svět, se jmenuje Dášeňka. Znáte ji?
Daniel Petr hovoří o vztahu mezi románem Straka na šibenici a stejnojmenným obrazem, jímž byl při psaní inspirován. Vyjadřuje se také k otázce autobiografičnosti románu. Závěrem zmiňuje, čím se v současnosti zabývá, a popisuje, co se snaží v současné české literatuře svým psaním změnit.
Žáci Poutníka přemluví k návštěvě labyrintu. Poutník souhlasí a společně se vydají na cestu. Průvod žáků, vlastně již téměř dospělých studentů, se prochází labyrintem světa a společně hrají a zpívají píseň radosti a naděje. Ale už je pozdě. Smrt si již připravuje na Poutníka svůj šíp. Přežije nakonec zásah šípem smrti? A co jeho žáci? Pochopí, čemu je jejich učitel učil?
Pohřeb Karla Čapka ve čtvrtek 29. prosince 1938 na Vyšehradě se stal veřejnou demonstrací – stovky lidí postávaly v dlouhém studeném dešti, choulily se do zimníků pod deštníky, aby vyjádřily zesnulému umělci své sympatie a obdiv. Mezi řadou osobností, které se přišly rozloučit, nemohl chybět šéfredaktor Lidových novin Eduard Bass ani Ferdinand Peroutka, jejichž slova si ve vybrané pasáži z pořadu Čapek a pátečníci můžeme poslechnout.
Příběhy obyčejného šílenství v režii Petra Zelenky dodnes představují jednu z ikonických her Dejvického divadla. Podívejte se na ukázku z tohoto představení.
Pro mnoho mužů začínala pouť k národní svobodě v ruských zajateckých táborech.
V animované ukázce jsou zábavnou formou zachyceny poměry v monarchii za tzv. Bachova absolutismu. Ukázka se zabývá i osudem Karla Havlíčka Borovského.
Zábavnou formou je zde popsán osud nejslavnějšího českého zločince Václava Babinského, jehož pověst se odrážela v dobrodružné literatuře i v lidových písních. Dvacetiletý trest za své zločiny si odpykával na Špilberku a ve Valdicích. Po propuštění se stal zahradníkem v klášteře a zbytek života strávil šířením přibájených historek z vlastního života i života svých spoluvězňů.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vývoj lékařství v období renesance a osobnost Jana Jessenia, který provedl v Praze první veřejnou pitvu.
13 529
758
4 614
1 311
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.