Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Novověk - české dějiny

Stupeň vzdělání

Vybrat

Předměty

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 169

Změny v postavení Židů v 18. století

02:12

Změny v postavení Židů v 18. století

Nerovnoprávné postavení židovské menšiny ve společnosti se začíná postupně měnit od konce 18. století, po vydání josefínských reforem. Josef II. sice nezrušil to, co Židy trápilo nejvíce, přesto se změny daly jednoznačně chápat jako symbolické zahájení modernizace jejich života. Např. byla zrušena diskriminační povinnost nosit židovská znamení nebo bylo Židům zpřístupněno univerzitní vzdělání.

Židovské pogromy a ghetta

03:29

Židovské pogromy a ghetta

V minulosti čelili Židé z různých důvodů opovržení většinové křesťanské společnosti, z níž byli cíleně vyčleňováni. I proto byly poměrně běžnou součástí židovského života pogromy. Ten nejkrvavější se odehrál v Praze v roce 1389. Potřeba segregace židovské komunity vedla ve městech k vytváření ghett. Židé se sice sami spontánně sdružovali na jednom místě, nicméně od středověku pro ně existovala povinnost žít jen ve vyhrazených uzavřených čtvrtích.

Židovská znamení

01:40

Židovská znamení

Po staletí se používala různá vnější znamení, která měla na první pohled odlišit židovskou komunitu od ostatní společnosti. Tato povinnost byla Židům nařízena ve 13. století čtvrtým lateránským koncilem a trvala až do roku 1781. Znamení měla nejčastěji podobu specifických oděvních doplňků a často se vyznačovala žlutou barvou.

Maiselova synagoga v Praze

01:23

Maiselova synagoga v Praze

Mordechaj Maisel, významný mecenáš a finančník žijící v 16. století, získal mimo jiné privilegium postavit vlastní synagogu. Synagoga nese logicky jeho jméno a byla vysvěcena v roce 1592. Na dalších 100 let se stala nejvýznamnější a nejkrásnější stavbou celého pražského židovského města.

Božena: Století pokroku

04:22

Božena: Století pokroku

19. století zásadně změnilo tehdejší společnost. Je to století vynálezů a obrovského pokroku v technice, medicíně, stavitelství a dalších oborech lidské činnosti. Němcová se o novinky velmi zajímala, dokládá to nejen scénka s kostkovým cukrem v minisérii Božena. Možná i kvůli zájmu o vše nové vyhledávala společnost lékařů. Historička Milena Lenderová a scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková zasazují zájmy Boženy Němcové o novinky do dobového kontextu.

Cenzura za rakouské monarchie

06:42

Cenzura za rakouské monarchie

Kontrolování tištěného obsahu ať už knih nebo periodik patří neodmyslitelně k dějinám lidstva. V dobách rakouské monarchie se cenzurovalo na základě soudního rozhodnutí a teprve po vydání knihy. Rozhodnutí o zákazech byla navíc zveřejňována a čtenář i díky bílým místům v tisku snadno poznal, že něco chybí. To je významný rozdíl v porovnání s cenzurou v dobách socialismu, kdy se režim veškeré zásahy snažil utajit. Jak vypadal boj nakladatele s cenzurou, si můžeme ukázat na příkladu novináře Františka Šimáčka, který vystupoval také pod pseudonymem Vojtěch Bělák.

Kde domov můj: Od lidové písně k hymně

11:41

Kde domov můj: Od lidové písně k hymně

V divadelní hře Fidlovačka zazněla roku 1834 poprvé píseň Kde domov můj. Od počátku tato píseň publikum zaujala a začala stále více pronikat mezi lid. Byla snadno zapamatovatelná, svou melodikou připomínala lidové písně a opěvovala českou zem jako domov, což působilo zvláště silně v dobách národní nesvobody. V průběhu doby se samozřejmě objevila kritika a také parodie na text písně, ale historie ukázala, že píseň je nadčasová a v srdcích lidí si našla pevné místo.

Taneční pořádek

02:23

Taneční pořádek

Taneční pořádky jsou zajímavým historickým pramenem. Malé knížečky, které vlastnily všechny tanečnice, dnes podávají svědectví o dobovém repertoáru a jejich proměnách, o průběhu plesů a tanečních zábav. Atraktivní bývá i vzhled tanečních pořádků, který často prostřednictvím tvaru zohledňoval, jaký spolek nebo instituce ples pořádá.

Zemské sněmy v pobělohorské době

03:04

Zemské sněmy v pobělohorské době

Bitvou na Bílé hoře utrpěly české stavy porážku. To s sebou přineslo i pokles významu českých zemských sněmů. Po vydání Obnoveného zřízení zemského se změnila nejen skladba zemských sněmů, ale změny se dotkly i kompetencí, pravomocí, způsobu hlasování nebo jednání.

Telč v době své největší slávy

06:53

Telč v době své největší slávy

V polovině 16. století získal Telč významný renesanční šlechtic Zachariáš z Hradce. Zvolil si ji za své sídlo a významně přestavěl místní zámek. Příkladem může být zajímavá zámecká kaple a rytířský sál. Po Zachariášově smrti se pánem na Telči stala další známá osobnost z českých dějin, Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Renesanční Telč, která zejména za pánů z Hradce vyrostla do své dodnes obdivované krásy, ale čekaly horší časy. Příchod třicetileté války.

Žerotínové a Bible kralická

07:01

Žerotínové a Bible kralická

Náměšť nad Oslavou je malé město na Vysočině, jemuž vévodí renesanční zámek. Do českých dějin se zapsal několikrát. Za pánů z Lomnice byla na zámku vytištěna první česká gramatika a za jejich pokračovatelů, pánů ze Žerotína, se stal útočištěm pronásledovaných protestantů. Na jejich panství v nedalekých Kralicích byla vytištěna Bible kralická.

Valtice a Lichtenštejnové

05:20

Valtice a Lichtenštejnové

Jihomoravské Valtice jsou neodmyslitelně spjaté se šlechtickým rodem Lichtenštejnů. I když dnes se s jejich jménem setkáváme spíše v souvislosti s konfiskací majetku po roce 1945, je s nimi spjat i Lednicko-valtický areál, který byl zapsán do seznamu kulturního dědictví UNESCO. S příslušníky rodu se setkáváme v českých dějinách i v bitvě na Moravském poli či v bitvě na Bílé hoře. Jeden z členů tohoto rodu dokonce předsedal soudu nad 27 českými pány v roce v 1621.

Načíst další videa
Probíhá načítání

Učíme se společnějeden rok. Děkujeme za váš zájem! Podívejte se, co všechno jsme spolu zvládli.

Prohlédnout
×