17:47
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Pořad vysvětluje, jak se Evropa liší od jiných kontinentů a co způsobilo, že se Evropa stala významných centrem světa, a jakým způsobem ji člověk mění.
Romantickou podobu CHKO Křivoklátsko utvořily kromě řeky Berounky také přilehlé mohutné skalní útvary. Některé z nich jsou přírodními rezervacemi, jako například Čertova skála nebo Nezabudické skály, které poskytují krásné výhledy do strmých údolí i na malebné louky.
V listopadu 2021 probíhala ve skotském městě Glasgow Klimatická konference o změnách klimatu. Konferenci známou pod anglickou zkratkou COP26 pořádá Organizace spojených národů. Česká rada dětí a mládeže na organizaci vyslala mladé delegátky.
Tématem pasáže je litosféra neboli kamenný obal Země. Ta je rozpraskaná na litosférické desky. Pod těmito deskami je další vrstva, takzvaná astenosféra, která je tvořena roztavenými horninami, takže na ní litosférické desky doslova plavou.
Řeka Berounka patří mezi poslední české vodní toky, které nejsou zasaženy umělými regulacemi a hrázemi na březích. Díky tomu v povodí funguje říční eroze i akumulace, jak můžeme vidět například v oblasti CHKO Křivoklátsko, se kterou je Berounka neodmyslitelně spjatá.
Island, tento okouzlující severoevropský ostrov leží na střetu litosférických desek. V důsledku toho se jedná o jednu z nejaktivnějších geotermálních oblastí celého světa. Geotermální energie tu má skutečně široké využití. Podívejte se, jak tato energie zjednodušuje místním obyvatelům život.
Průtok Vltavy byl v době povodní v roce 2002 stonásobně vyšší, než je obvyklé. Velká voda tehdy zaplavila 18 stanic metra. Z rozhovoru s vedoucím dispečinku Dopravního podniku hlavního města Prahy se dozvíme, jak moc velká voda v roce 2002 zasáhla do provozu metra v hlavním městě, jaké škody tam napáchala, jak se škody odstraňovaly a jaká opatření byla přijata do budoucna.
Stavba vodní nádrže Slezská Harta na řece Moravici započala v roce 1987. Stavbě musely ustoupit části šesti obcí, z jedné z nich zbyl pouze kostel. Nádrž slouží k výrobě energie, k protipovodňové ochraně i chovu ryb. Také je populární mezi turisty, milovníky vodních sportů nebo rybáři. Zajímavé je i okolí přehrady, například Venušina sopka či kamenné varhany.
Jednání o stavebním povolení trvá v Česku rekordně dlouho, což má dopady na všechny obyvatele, i když zrovna nic nestaví. Reportáž představí konkrétní případ snahy o získání stavebního povolení pro rozšíření rodinného domku.
Vypravíme se do Budapešti, kde si prohlédneme místní nejznámější pamětihodnosti: Budínský hrad, budovu maďarského parlamentu, Rybářskou baštu, více než stovku termálních pramenů, největší zemědělské muzeum v Evropě a spousty dalších unikátních architektonických, uměleckých i přírodních památek.
Odlesňování není problém pouze tropických deštných lesů a rozvojových zemí, ale týká se i Evropy. V Rumunsku dochází k nelegální těžbě místních pralesů, úřady nejsou schopné proti těmto aktivitám účinně zakročit a lesníci a aktivisté čelí násilí ze strany nelegálních těžařů. Podle nich by prales tímto tempem zmizel do 30 let úplně.
Vizuálně působivé představení Gibraltaru, poslední britské kolonie v Evropě.
Reportáž Objektivu z 2. února 2025 vás seznámí s dědictvím židovské kultury ve městě Lodž, které před 2. světovou válkou bylo domovem asi 200 tisíc Židů a živou, multikulturní lokalitou. Válku přežilo jen asi 10 tisíc lodžských Židů. I přesto je v dnešní Lodži možné se s židovským dědictvím setkat, třeba díky několika restauracím, v nichž můžete ochutnat tradiční židovskou kuchyni.
13 576
759
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.