Rozšiřující materiály:
Délka videa:
Stupeň vzdělání:
Vybrané filtry:
Smazat všeTémata:
Řadit podle:
Seřadit podle...
Třeboňsko
Třeboňsko je jednou z mála přírodních biosférických rezervací UNESCO, jejichž podobu ve velké míře určil člověk a jeho hospodaření.
Regulace toků včera a dnes
Každá řeka je pro nás nesmírně důležitá. Kvůli odvodňování pozemků či stavbám byly v minulosti opevňovány a napřimovány či jinak regulovány. Miliardy se investovaly do co nejrychlejšího odvedení vody z krajiny. Zkracování potoků a řek byla chyba, kterou se nyní snažíme draze napravit.
Šumava, les a kůrovec II.
Kůrovcová kalamita na Šumavě je úžasným příkladem situace, ve které každý aktér má svou pravdu a předkládá argumenty, kterými ji chce podpořit. Udělat si na problematiku názor je pak pro nestranného pozorovatele velmi těžké. Důležitou otázkou, která se s ohledem na kůrovcovou kalamitu probírá, je spor o to, kde proti kůrovci zasáhnout a kde nechat vývoj na přírodě. Porovnání přístupu ke kalamitě na české a bavorské straně Šumavy může porozumění přispět. Odlišný způsob nakládání s kůrovcem na obou stranách státní hranice však nemůže převážit vliv dvou klíčových faktorů: klimatické změny a upřednostňování smrku v lesním hospodaření.
Orchidejové louky Bílých Karpat
V kulturní krajině Bílých Karpat se nacházejí unikátní orchidejové louky, které zde v minulosti vznikly po odlesnění a jež se zde díky pravidelnému kosení udržely až do současnosti.
Portrét ekologického zemědělce
Seznámení s ekologickým zemědělcem Ing. Pavlem Štěpánkem a jeho hospodářstvím. Reportáž z ekologického chovu hospodářských zvířat s nahlédnutím do života zemědělce, který dříve býval fotografem.
Význam rybníků v krajině
Rybníky mají pro zadržení vody v krajině zásadní význam. Pomáhají při povodních i v období sucha. Od konce 18. století jich v naší krajině mnoho zaniklo, v posledních letech se však situace začíná obracet. Při jejich budování se dnes klade důraz i na ekologické funkce. Nové rybníky jsou přípravou na změnu klimatu. Víte, na kterém místě v centru Prahy býval rybník?
Přehrady, jejich funkce a ekologie
Stavby přehradních nádrží, jakkoliv jsou pro současnou civilizaci nezbytné, představují ekologickou zátěž. Ničí totiž druhovou rozmanitost a ukládá se v nich fosforem a dusíkem nasycené bahno, které způsobuje přemnožení sinic.
Rybníky a jejich funkce
Pořad vysvětluje, jak umělé vodní nádrže utvářejí od nepaměti charakter české a moravské krajiny.
Olejové palmy ničí pralesy
Pořad o tom, jak nezodpovědný výběr potravin může podpořit devastaci pralesních ekosystémů. Typickým příkladem jsou olejové palmy.
Jídelníček pro záchranu planety
Reportáž o vědecké zprávě vyzývající ke globální změně stravování lidí v zájmu trvale udržitelného rozvoje lidstva.
Funkce půdních organismů
Zdravá půda je plná života. Organismy, které sotva uvidíme pouhým okem, pomáhaly půdě dávno před tím, než se pro člověka stala obživou. Člověk půdním organismům může svou činností škodit, ale může jim také pomáhat. Zatím jim to spíše komplikujeme. Snažíme se z půdy dostat co nejvyšší úrodu co nejrychleji. Protože zvětšujeme lány stejných plodin, používáme chemii a minerální hnojiva a nevyužíváme, nebo dokonce blokujeme, přírodní procesy, kvalita půdy se zhoršuje. A je otázkou, jak dlouho nás ještě dokáže živit. Co s tím můžeme dělat?
Nové Mlýny: prohra ekologů i společnosti
Vodní dílo Nové Mlýny vzniklo těsně před rokem 1989 na místě původních vesnic a lužních lesů s cílem vytvořit zavlažovací zemědělskou síť, jež nebyla nikdy realizována. Přehrada ukazuje radikální proměnu krajiny, turisticky nešetrnou megalomanii a celkově střet společenských hodnot. Příběh Nových Mlýnů je smutnou ukázkou toho, jak se z jedné stavby stalo téměř půl století neřešitelné politikum, a představuje obraz vícegenerační prohry zastánců životního prostředí a přírodovědců ve střetu s technokratickým myšlením, a to překvapivě bez ohledu na politickou a společenskou situaci, ve které se diskuze a spory odehrávaly.
