02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Mezi lety 1981 a 2010 byl dlouhodobý normál průměrné teploty vzduchu v ČR 7,9 °C. Jaká bude dle Českého hydrometeorologického ústavu průměrná teplota v následujících letech?
V době výlovů jsme navštívili největší rybník v České republice, Rožmberk u Třeboně. Ve videu se dozvíte, jak toto unikátní vodní dílo vzniklo před více než čtyřmi sty lety a jak se způsob výlovu rybníka změnil od dob jeho vzniku až po současnost. Uvidíme i pár tipů na výlety v okolí.
Ročně Pražané spotřebují přes 130 milionů kubíků vody. V následující reportáži se vypravíme k největší zásobárně vody pro Prahu, vodní nádrži Švihov na řece Želivce. Také se dozvíme o vodních zdrojích, které Praha využívala v minulosti, a procesech, kterými se pitná voda upravuje.
Navštívíme pobřeží sicilské provincie Trapani, které je lemováno salinami. Podíváme se, jakým způsobem se v solných pánvích těží sůl, a zjistíme, jaký je rozdíl mezi mořskou a kamennou solí.
Za nejstarší suchozemskou cévnatou rostlinu dnes považujeme prvohorní cooksonii. Její nálezy ze siluru, datované do doby před více než 432 miliony lety, jsou známé i z České republiky. Vděčíme za ně pečlivé práci francouzského paleontologa Joachima Barrandeho, který ji ovšem ve své době považoval za mořskou řasu. Její znovuobjevení v Barrandeho sbírkách po 150 letech představovalo doslova paleontologickou senzaci.
Zjednodušený popis a vysvětlení vlastností základních půdních vrstev: hrabanka, humus, vrchní minerální půda, spodní minerální půda, nezvětralé horniny. Co tvoří jednotlivé vrstvy a proč jsou důležité?
Hlavonožci jsou vývojově nejpokročilejší skupinou měkkýšů. Jejich evoluční původ sahá až do starších prvohor. Nejstarší typy hlavonožců měly pevnou vnější schránku, na rozdíl od dnešních chobotnic, olihní či sépií. Zůstaly nám tak po nich četné fosilie. Jejich výzkumem a sběrem se na našem území proslavil v 19. století francouzský paleontolog Joachim Barrande. Prozkoumejte s námi, co nám po nich zbylo a jak jejich existenci vnímali tehdejší lidé.
Naprostá většina mamutích druhů byla zhruba tak velká, jako jsou dnešní indičtí sloni. Pověsti říkají, že ve věčně zmrzlé zemi severní Sibiře se uchovala jejich těla. Pravdou je, že první z nich tam našel roku 1806 Michail Adams. Dodnes se jich našlo 39, ale jen 4 jsou vcelku. Další pověsti říkají, že se jejich maso dá jíst. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Podzim je v lese dobou zrání a jeleního troubení. Rozpoznali byste troubení jelena hledajícího a jelena hlídajícího harém? V tomto videu se seznámíme s životem jelení zvěře a poslechnete si různé troubení jelenů, které k podzimu rozhodně patří.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Poštolčí mláďata se líhnou. Čápům už se vyklubala. A špaččí mláďata vylétají z hnízda.
„Krkonoše jsou závratě z výšek.“ Jak závratně krásné Krkonoše jsou, zjistili na svém putování i medvědi. Nejdříve si pohráli s borovicí kleč, která roste pouze ve vysokých horách. Pak si užívali v různých říčkách a pramenech a uchvátil je pohled na krkonošské chalupy. Zaujal je také pramen Labe, u kterého zjistili, jakými všemi městy tato řeka protéká. Samozřejmě nemohli minout ani Mumlavské vodopády. Zajímá vás, jakým kamenům se říká hrnce?
Věděli jste, proč jsou pro roháče obecného životně důležité odumírající stromy? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
14 028
797
4 766
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.