portály České televize

Často hledáte:

Vánoce

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Hledat Zavřít vyhledávání
menu
Vznik a smysl půdy

02:09

Vznik a smysl půdy

Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?

Z pořadu:

Lovci záhad Přehrát celý pořad

Témata:

Geologie Rozmanitost přírody Fyzickogeografická sféra Životní prostředí Složky životního prostředí

Námět do výuky:

Mezinárodní den životního prostředí: videa a pracovní listy Země slaví svůj den

Vhodné pro stupeň:

1. stupeň ZŠ 2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Přírodověda Vlastivěda Přírodopis Zeměpis Ekologie Biologie

Klíčová slova:

přírodní prostředí fyzickogeografická sféra půda pedosféra zvětrávání orná půda horniny minerály

Materiály ke stažení

2 listů

Pracovní list: Vznik a smysl půdy

Cílem pracovního listu je za pomoci obrázků vysvětlit žákům složení a význam půdy.
1. stupeň ZŠ
Přírodověda Vlastivěda
Časová náročnost:
15 minut

Badatelská lekce: Vápník v půdě

V dnešní lekci se podíváme, co se skrývá v půdě. Autorem materiálu je portál Badatelé.cz, děkujeme.
1. stupeň ZŠ
Přírodověda Vlastivěda

Mohlo by vás také zajímat

Fyzickogeografická sféra

Další videa
Funkce přehrad: Orlík
04:34

Funkce přehrad: Orlík

Vodní nádrže na řekách slouží různým funkcím. Orlík slouží výrobě elektrické energie, regulaci toku při povodňovém nebezpečí, nebo rekreaci. Zároveň je co do objemu zadržované vody největší přehradou u nás.

Karákóram
20:07

Karákóram

S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem se vydáme na cestu do Asie po severu Pákistánu, za druhou nejvyšší a nejnebezpečnější horou světa K2 a na jedno z nejkrásnějších přírodních prostředí Karákóram, které je pro obyčejné smrtelníky jen těžko dostupné.
Pokus: Mraky v láhvi
05:52

Pokus: Mraky v láhvi

Jak vznikají mraky? Oblačnost vzniká při tlakové níži nebo si ji můžeme připravit v obyčejné láhvi. Do plastové láhve přidáme horkou vodu a zápalku, která předtím chvíli hořela, a následně v láhvi zvýšíme tlak. A když tlak snížíme, budeme mít v láhvi mrak. Všechny molekuly vody kondenzují kolem mikroskopických molekul kouře.
Pohoří Atlas
10:48

Pohoří Atlas

Nejvyšším pohořím severní Afriky je pohoří Atlas. Masívy Atlasu se táhnou od Maroka až do Tuniska. My v tomto pohoří navštívíme údolí Ourika, podíváme se mezi Berbery, zamíříme do obřích filmových studií nebo do města Ait Ben Haddou. To se také objevilo v mnoha, i hollywoodských, filmech a seriálech a od roku 1987 figuruje i na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Geologie

Další videa
Mamutí genetická informace
04:30

Mamutí genetická informace

Naprostá většina mamutích druhů byla zhruba tak velká, jako jsou dnešní indičtí sloni. Pověsti říkají, že ve věčně zmrzlé zemi severní Sibiře se uchovala jejich těla. Pravdou je, že první z nich tam našel roku 1806 Michail Adams. Dodnes se jich našlo 39, ale jen 4 jsou vcelku. Další pověsti říkají, že se jejich maso dá jíst. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Hranická propast
05:04

Hranická propast

Česká republika se honosí nejhlubší zatopenou propastí světa. Je to Hranická propast nedaleko lázní Teplice nad Bečvou.
Rozhovor s odborníkem
PL
Vznik zemětřesení a měření jeho síly
05:51

Vznik zemětřesení a měření jeho síly

Nechte si stručně popsat příčiny vzniku zemětřesení a vysvětlit takzvané konvekční proudění v zemském plášti. Pasáž se věnuje i způsobům měření síly zemětřesení. Jak se jmenuje věda, která zemětřesení zkoumá?

Digitální kompetence
PL
Fosilní hlavonožci
05:06

Fosilní hlavonožci

Hlavonožci jsou vývojově nejpokročilejší skupinou měkkýšů. Jejich evoluční původ sahá až do starších prvohor. Nejstarší typy hlavonožců měly pevnou vnější schránku, na rozdíl od dnešních chobotnic, olihní či sépií. Zůstaly nám tak po nich četné fosilie. Jejich výzkumem a sběrem se na našem území proslavil v 19. století francouzský paleontolog Joachim Barrande. Prozkoumejte s námi, co nám po nich zbylo a jak jejich existenci vnímali tehdejší lidé.

Složky životního prostředí

Další videa
Vltavská kaskáda a povodně
02:11

Vltavská kaskáda a povodně

Seznamte se s povodím Vltavy a Vltavskou kaskádou. Vodní nádrže, které ji tvoří, umí mimo jiné zmírnit následky povodní. Dá se povodním zabránit?

Zásoby vody ve sněhové pokrývce
01:39

Zásoby vody ve sněhové pokrývce

V únoru 2019 bylo u Božího Daru v Krušných Horách tolik sněhu, že ke změření jeho výšky nestačila ani 3 metry dlouhá sonda. Na každém metru čtverečním zde bylo přes 400 litrů vody. Vodohospodáři proto hledají způsoby, jak na jaře během tání co nejvíce vody pod horami zachytit a využít tak její zásoby.
Klima zapsané v letokruzích stromů
02:21

Klima zapsané v letokruzích stromů

To, co se dnes o klimatu a jeho změnách dozvídáme ze satelitních dat, nám mohou říci i letokruhy stromů. Ty vědcům slouží jako podrobný záznam klimatické minulosti. Mezinárodní tým vědců nyní porovnal šířky letokruhů dřevin z různých regionů Evropy. Zmapovali tím vývoj klimatu v Evropě za posledních tisíc let.

Význam mokřadů v krajině
02:52

Význam mokřadů v krajině

Mokřady bývaly nedílnou součástí naší krajiny. Protože ale lidé potřebovali získat půdu k hospodaření, mnohé z nich byly odvodněny a vysušeny. V současné době je to ovšem spíše ke škodě. S klimatickou změnou, zvyšující se průměrnou teplotou a zhoršujícím se suchem je potřeba vodu v krajině zadržovat. V lokalitách, kde neohrožují lidský majetek, je třeba mokřady a organismy v nich žijící chránit.

ČT edu nejsou pouze videa

11 763

videí

630

námětů do
výuky

3 577

pracovních
listů

1 053

pořadů

68

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání