02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
S tropickými vedry se v posledních letech setkáváme stále častěji, především ve městech, která se umí rozžhavit jako radiátor. Řešením vedoucím ke snížení teploty ve městech mohou být stromy. Rozdíl teploty mezi místy se stromy a bez nich může být až třicet stupňů. Proto by měli správci městské zeleně usilovat o co největší zastoupení stromů v městské zástavbě.
CHKO Litovelské Pomoraví byla vyhlášena roku 1990 zejména z důvodu ochrany přirozeného meandrujícího toku řeky Moravy a na něj navazujícího komplexu lužních lesů. Území je rovněž chráněno jako ptačí oblast. Páteří CHKO je řeka Morava a srdcem město Litovel – odtud také název CHKO. Součástí CHKO je Národní přírodní rezervace Vrapač – komplex přirozeného ekosystému lužního lesa se systémem periodicky zaplavovaných ramen řeky.
Podle Pařížské klimatické dohody musí lidstvo omezit spalování fosilních paliv. Jak závazky přijaté státy vypadají v praxi, můžeme sledovat na pomezí Čech, Polska a Německa. Rozšiřování těžby hnědého uhlí v polském dolu Turów společností PGE tam s obavami sledují především obce na české straně, které se bojí ztráty vodních zdrojů. Kdo vlastně rozhodne o naší budoucnosti? Vlády zemí odpovědné svým občanům, nebo společnosti, jejichž cílem je generovat zisk?
Chceme-li úspěšně realizovat opatření proti suchu, je třeba se dívat nejenom dopředu, ale i do minulosti. Pohled do minulosti nám totiž může pomoci označit místa, která budou mít s nedostatkem vody největší problém. To totiž trápilo i naše předky, kteří se suchem bojovali také. A co se od nich můžeme naučit?
Kozákov (744 m) je od pradávna vyhledáván jako naleziště drahých kamenů. V dutinách lávových proudů nejvyšší hory Českého ráje krystalizovaly acháty, jaspisy, ametysty, křišťály, nebo další polodrahokamy, které dávají práci brusičům minerálů. Teprve s otevřením Votrubcova lomu před sto lety však Češi objevili skutečné minerální poklady, jež hora ukrývala. Václav Cílek zároveň prozradí, že z vrcholu Kozákova je rozhled od Krkonoš až po pražský Petřín.
Za nejstarší suchozemskou cévnatou rostlinu dnes považujeme prvohorní cooksonii. Její nálezy ze siluru, datované do doby před více než 432 miliony lety, jsou známé i z České republiky. Vděčíme za ně pečlivé práci francouzského paleontologa Joachima Barrandeho, který ji ovšem ve své době považoval za mořskou řasu. Její znovuobjevení v Barrandeho sbírkách po 150 letech představovalo doslova paleontologickou senzaci.
Odborník představuje seismické stanice a vysvětluje, jak se určuje místo a síla zemětřesení.
Graptoliti jsou vyhynulí mořští živočichové. Systematicky je řadíme mezi polostrunatce. Jejich četné zkameněliny nacházíme v prvohorních vápencích z období středního kambria až karbonu. Graptolity řadíme mezi vůdčí neboli indexové fosilie, pomocí nichž se určuje relativní stáří geologických vrstev.
Pořad Na cestě (2019) nás zavede na Vancouver Island, vůbec největší ostrov západního pobřeží Severní i Jižní Ameriky. Navštívíme mimo jiné Cathedral Grove, tedy Katedrálový háj, prastarý les, složený z mohutných a až 75 metrů vysokých cedrů či neméně působivých douglasek tisolistých. Odtud zamíříme na Sunshine Coast. Jen o pár kilometrů dál, v Sechelt žijí příslušníci Prvního národa, tedy indiánského kmene Coast Salishů. Richard a Artie se celý život věnují vyřezávání a prodeji rituálních masek a dalších artefaktů. Vyřezávají je z cedru i ze zvířecích kostí. A navštívíme také středisko zimních sportů Whistler.
Pořad vysvětluje a názorně ukazuje, jak vypadá proces úpravy pitné vody ve vodárně.
Česko je na suroviny docela bohaté, ale mnoho jich netěžíme. V současnosti probíhá těžba hnědého uhlí v Sokolovské a Mostecké pánvi a ukončuje se těžba černého uhlí na Karvinsku. Mnohem důležitější je těžba nerudných surovin, například kaolinu na Karlovarsku, Podbořansku i u Znojma. Česká geologická služba provedla v posledních letech výzkum potenciálních ložisek nerostných surovin. Přestože máme značné zásoby lithia, které představují 4 % celosvětových zásob, je otázkou, zda se jej v současnosti vzhledem k ekonomickým nákladům a konkurenci vůbec vyplatí těžit.
Na Třeboňsku se nachází velké množství pískoven. Kvalitní štěrkopísky se zde těžily nejvíce v 80. letech minulého století. Dnes se klade důraz na to, aby těžba co nejméně ovlivňovala zdejší krajinu. K rekultivaci pískoven proto dochází již během těžby a vznikají tak biotopy, do nichž se stěhují nové rostliny a živočichové.
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.