02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Přívalové povodně bývají mnohem častějším úkazem, než by se nám líbilo. Voda, která se z nich valí, bere s sebou vše, co jí stojí v cestě. Proto je třeba naslouchat výzvám meteorologů, kteří mají možnost je předpovídat. Je třeba naslouchat pokynům záchranných složek a nehazardovat se svým životem. Kam volat? Co si zabalit pro případ nouze?
Věděli jste, že lejsek malý odlétá do teplých krajin už v červenci? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Terčin zvířecí svět nám díky dronu ukáže svět tak, jak ho vidí ptáci. Seznámí nás se spoustou zajímavostí, které se týkají právě ptáků a létání. Proletíme se klidně, jako létá například káně, ale poletíme také rychlostí krahujce.
Epizoda představuje labutě velké jako vodní ptáky především zámeckých parků. Dále se představují šumavští rysi, na které je vzácnost narazit. Je vysvětlena zimní strategie přežití hmyzu, který dokáže omezit svůj metabolismus během zimního období a přežívat ve stavu diapauzy (larvy, vajíčka i dospělci hmyzu). Z rostlin se pak představí časně kvetoucí čemeřice černé či původně v parcích vysazované severoamerické zeravy.
Jihomoravské lužní lesy kolem soutoku řek Moravy a Dyje jsou co do počtu organismů jedinečné. Potřebnou ochranu ale stále nemají. Místo ochrany míst s největší biodiverzitou umožňuje stát jejich postupnou degradaci, která je umocněna tlakem štěrkařů, naftařů, a především intenzivního lesního hospodaření.
Vytěžit maximum hnědého uhlí bez ohledu na životní prostředí, na lidská sídla, bez ohledu na lidi samotné. Za komunistického režimu propaganda hlásala: „Lidé si spočítali, že pod domy je něco cennějšího než tohle organizované sešlé kamení“. Touto logikou padly v severních Čechách desítky vesnic a měst, vystěhovány byly desítky tisíc lidí. Jizvy na krajině, v lidských vztazích i duších se nehojí dodnes.
Vysvětlíme si příčiny vzniku slepých ramen řek a jejich význam pro vodohospodářství a přírodní prostředí. Dříve jsme se jich snažili zbavit, dnes je chráníme a obnovujeme. Dají se využít i pro hospodářský chov ryb.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
Podíváme se do tropického deštného lesa na Borneu, třetím největším ostrovu světa. Dnes zaujímá tento ekosystém na Borneu jen tři čtvrtiny své původní rozlohy kvůli těžbě dřeva a vypalování pralesa, aby na jeho místě vznikly plantáže pro pěstování palmy olejné. Tyto činnosti mají za následek pokles biodiverzity, nebezpečné je i pytláctví, kterým je ohrožena například místní populace medvěda malajského. Co s tím?
V roce 1996 byly Bílé Karpaty zapsány na prestižní seznam biosférických rezervací UNESCO. Patří totiž k nejvýznačnějším přírodním a kulturním krajinám Evropy. Bělokarpatské květnaté orchidejové louky se navíc řadí k druhově nejbohatším společenstvům světa. Originální symbióza kytek a hub udělala z Bílých Karpat jeden z nejcennějších biotopů v Evropě.
Island, to je krajina ohně a ledu, ostrov mnoha živlů. I v současné době se vzhled islandské krajiny neustále mění. Je zde 200 sopek, z toho 30 je aktivních. Největší výlev lávy v historii lidstva byl zaznamenán právě na Islandu v roce 1783. Sopečná činnost není nic mimořádného ani v současnosti. Nejsou to však jen sopky, které utváří charakter islandské krajiny. Při cestách po Islandu nás čekají vodopády, ledovce, horké prameny, jezera a divoké řeky.
Odlezelské jezero (někdy také označované jako Mladotické), které leží severně od Plzně mezi Mladoticemi a Žihlí, je nejmladším jezerem u nás. Zajímavé na něm je to, že vzniklo téměř během jediné noci v roce 1872. Do údolí sjelo ohromné množství materiálu, který přehradil cestu vodě.
13 615
866
4 836
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.