02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
CHKO Litovelské Pomoraví byla vyhlášena roku 1990 zejména z důvodu ochrany přirozeného meandrujícího toku řeky Moravy a na něj navazujícího komplexu lužních lesů. Území je rovněž chráněno jako ptačí oblast. Páteří CHKO je řeka Morava a srdcem město Litovel – odtud také název CHKO. Součástí CHKO je Národní přírodní rezervace Vrapač – komplex přirozeného ekosystému lužního lesa se systémem periodicky zaplavovaných ramen řeky.
Pasáž o ekologické katastrofě, která v roce 2018 postihla velkou část lesů Jeseníků a Beskyd. Území bude potřeba obnovit výsadbou nových stromů. Co říkají ekologové, část odborníků i tzv. zalesňovací vyhláška o tom, kde a jaké stromy by se měly sázet?
Holešovice nebo okolí O2 arény, to jsou podle satelitních snímků nejrozpálenější místa v Praze. Může za to hlavně hustá zástavba, betonové bloky i chybějící zeleň. Třeba zelené střechy ale přibývají jen velmi pomalu. Zatím je jich pouze 5 %. Přitom dokážou významně ochlazovat budovy a přilehlé okolí. Když rostliny odpařují vodu, ochlazují vzduch v okolí, zatímco betonová dlažba akumuluje teplo.
Toulky australským Velkým předělovým pohořím ukazují blahovičníky s koalami i následky životadárných požárů.
Václav Cílek provádí místy, kde v kameni ožívá historie stará tisíce let – například rytina panenky v pískovcovém převisu v Českém Švýcarsku představuje jeden z mála příkladů pravěkého skalního umění na území Čech.
Co je to počasí, které tři faktory ovlivňují změny počasí a jaký je rozdíl mezi počasím a podnebím? Co je to atmosférický tlak a které jsou základní atmosférické útvary? Jaká byla kdy nejnižší naměřená teplota na Zemi? Pojďte se s námi podívat do meteorologické stanice na Milešovce.
V 80. letech minulého století postihla Jizerské hory ekologická katastrofa způsobená kyselými dešti. Přečkaly ji pouze bučiny, od roku 2021 zapsané na seznam přírodních památek UNESCO. Prohlédneme si horu Jizeru, 2. nejvyšší bod české strany hor, ze které je krásný výhled. Dále se podíváme na rozsáhlá rašeliniště zapsaná v seznamu Ramsarské úmluvy a uvidíme i vodopády.
Pasáž přibližuje pozorování magnetických polí na Slunci pomocí magnetografu. Změny na Slunci ovlivňují klima na Zemi, protože oběžná dráha Země ani zemská osa nejsou rovnoměrné. Představíme si také stručnou časovou osu geologického vývoje Země.
Pojďme se společně podívat na život anglické bioložky Jane Goodallové. Tato žena se po studiích vypravila do Afriky a věnovala svůj život výzkumu šimpanzů. Napsala několik knih a založila institut pro výzkum divoké přírody.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Rozmarýna znamená v latině mořská rosa a této bylince název opravdu sluší, protože pochází ze Středomoří. Odtud se rozšířila do celé Evropy. Jsou s ní spojeny různé pověry a legendy. Jenom nemá ráda zimu, ale zase se dá pěstovat v květináči. Její použití v kuchyni je všestranné, ochutíme s ní maso, omáčku i zeleninu.
Velká kotlina na severní Moravě patří k přírodovědecky nejvýznamnějším lokalitám střední Evropy. Můžeme tu najít obrovské bohatství rostlin a živočichů. Podívejte se s námi v jedné minutě na toto speciální místo v Jeseníkách.
11 402
611
3 370
1 030
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.