02:09
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad o tom, jak vzniká smog. Popisuje druhy smogu a jejich typické projevy.
Výprava do kanadské divočiny, která láká turisty zejména díky své rozmanité přírodě. Ledovce, zasněžené vrcholky hor, rozsáhlé lesy a nekončící divočina. Severní Amerika odhaluje své krásy přírodního prostředí, jako jsou ledovce, ledovcové splazy, Kordillery a Skalisté hory. Možná že i vy po zhlédnutí pořadu dostanete zlatou horečku.
Sázava patří k těm řekám, které máme nejraději, protože kromě krásných říčních zátiší a scenerií nabízí i spoustu významných památek. Přijměte pozvání do míst, kudy kráčely naše dějiny.
Jaká jsou zdravotní rizika při zásahu bleskem? Kdy a jak se dá zásah bleskem přežít, jaké jsou nejčastější komplikace, které orgány jsou nejvíce ohroženy, a co se děje v těle při zásahu bleskem? Čím můžeme situaci zkomplikovat? Jak můžeme postižené osobě pomoci? A co naopak nikdy nedělat? Kolik lidí ročně zemře kvůli zásahu bleskem?
Spotřebujeme obrovské množství vody, ale dešťovou vodu, která je zadarmo a uspokojila by polovinu naší spotřeby, pouštíme do kanálu. Naštěstí existují možnosti, jak nakládat s vodou hospodárněji. Jaké to jsou?
Napřimováním toků jsme přišli o stovky a tisíce kilometrů říčních toků. Je těžké stanovit, kolik vody se takto ztratilo z naší krajiny. Zmizely říční meandry, slepá nebo dočasná ramena, lužní lesy, ve kterých se při povodních rozlévala voda, aniž by někomu škodila. Tyto škody na velkých tocích je těžké odstranit. Přesto to jde. Příkladem je lokalita Obelisk na Dyji.
Vojenské újezdy jsou v rámci České republiky oblasti běžnému člověku zapovězené. O to víc překvapivá je jejich přírodní a krajinářská hodnota. Hradiště v sopečných Doupovských horách překvapí převahou listnáčů. Poměrně nízké Brdy naopak působí se svými vřesovišti dojmem skutečných hor. Šumavský újezd Boletice střídající kulturní i přírodní krajinu nás zase učí, že si příroda s nespoutaným koloběhem vody daleko lépe poradí s extrémy počasí, jako je sucho.
Kůrovec (lýkožrout smrkový) je přítomen téměř v každém lese a za normálních okolností napadá smrky starší šedesáti let, larvy kůrovce svými chodbičkami přetnou vodivá pletiva a stromy usychají. Když se přemnoží, nastává problém. Při boji s kůrovcem je důležité zakročit včas, aby nebylo nutné vytvářet rozsáhlé paseky/holiny.
Pořad vysvětluje, jak vzniká ve vápenci závrt a propast. Václav Cílek putuje do Moravského krasu, kde je možné tyto geomorfologické tvary vidět v různém stádiu vývoje.
Velkolom Čertovy schody v Českém krasu představuje výrazný prvek krajiny, který vznikl při těžbě vápence. Jedná se o devastaci místní původní krajiny za vzniku stanoviště s typickým rázem skalních výchozů a odhalených geologických profilů. Prostředí krasu poskytuje ideální podmínky pro obnovení života v těžbou výrazně poznamenané krajině. Prostředím velkolomu provází geolog, spisovatel, filosof a popularizátor vědy Václav Cílek.
10 643
522
2 954
988
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.