02:09
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad seznamuje děti s ročním obdobím zimou. Tento díl ukazuje, jak se v zimě příroda mění, jak se dá pomoci rostlinám v zimním období a co dělají některá zvířata – například, kde spí ježek.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Nešetrné nakládání s krajinou v Mongolsku má negativní dopady na ekosystém lesa i stepi. Česká rozvojová pomoc nabízí řešení, jak zastavit devastaci ekosystémů, a přispívá ke změně přístupu tamního obyvatelstva.
Sysel obecný, dříve hojný hlodavec, patří v současné době mezi nejohroženější savce Evropy. Jeho přirozeným prostředím jsou stepi. Kultivací krajiny jeho bydliště mizí. Na záchranu tohoto hlodavce cílí např. projekt "Sysli na vinici", který podporuje české vinaře v hospodaření na vinicích tak, aby se v nich syslím populacím dobře dařilo.
Klimatická změna kriticky poškodila Velký bariérový útes, největší korálový útes planety. Od roku 1995 ubyla zhruba polovina korálů. Nejrychleji koráli ubývají v posledních 10 letech. Na vině je stoupající teplota mořské vody. O změnách na korálových útesech hovoří ekolog a hydrobiolog PřF UK Adam Petrusek.
Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí na loukách v průběhu léta. Představuje orchideje, ale i další vzácné rostliny, jako jsou arnika, hořec či lilie cibulkonosná. Součástí jsou i běžnější druhy rostlin jako dobromysl (známá jako oregano). Ze živočichů je představen pavouk křižák pruhovaný, který je v české přírodě nepůvodním obyvatelem.
Madagaskar je jedním z nejchudších států světa. Přestože byl poničený vykácením tropických deštných lesů a neuváženou zemědělskou výrobou, zachovala se tu dodnes řada endemitů.
Přírodní dědictví České republiky představuje pro turistický ruch nepřeberné množství hodnotných cílů. Když se však davy turistů koncentrují pouze do malého počtu atraktivních míst, působí to problémy. Ty se projevují nejen nepřiměřeným zatížením lokalit, ale i vznikem zábavních atrakcí a navazující infrastruktury. A krajina, za kterou se původně jezdilo, se mění k nepoznání. Děje se to i u Králického Sněžníku, kde vznikají kontroverzní stavby jako Stezka v oblacích, visutá lávka Sky Bridge 721 či rozhledna.
Zatímco se politici, lesníci a ekologové přou o to, jak lesy chránit, zda kácet, nebo nekácet, kůrovec devastuje naše lesy dále. Je hlavním důvodem, proč stále bojujeme s kůrovcem, příliš pomalá proměna smrkové monokultury na druhově pestřejší lesy? Proč lesníci mluví o apokalypse?
Odborníci a starostové obcí se vyjadřují k plánům na výstavbu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Popisují konkrétní dopady, které by nová vodní cesta měla na vodní zdroje, hydrologické podmínky, biodiverzitu, vzhled krajiny, dopravní propojenost obcí nebo cestovní ruch.
Na příkladu včely medonosné vysvětluje Dan Bárta vzájemně užitečný vztah mezi organismy – mutualismus. Ukazuje, jak včela prospívá člověku tím, že mu dává med, a on ji na oplátku poskytuje přístřešek a nechává opylovat pole. Poté zmiňuje vztah včel s rostlinami, například se smetánkou. Zatímco rostlina dává včele nektar, včela umožňuje rostlině rozmnožování přenášením jejího pylu. Dále jsou představeny méně známé symbiotické vztahy, například housenek motýla zavíječe mozkového s bakteriemi nebo fíkovníku s vosičkami. A na závěr je mutualismus přirovnán k obchodu, ze kterého každý něco získává.
Věděli jste, že v naší nejrozsáhlejší stepi se mimořádně daří jednomu z divů naší přírody? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Videoatlas naší přírody nám představí zelinářskou a ovocnou zahradu. Prohlédneme si známé i méně známé škůdce na zahradě a živočichy, kteří nám na zahradě s jejich hubením pomáhají. Seznámí nás se základy ovocnářství a zelinářství.
Nejrozsáhlejší přírodní rezervace v ČR a naše druhé nejvyšší pohoří se jmenuje CHKO Hrubý Jeseník. Nachází se zde na 360 druhů vyšších rostlin, což nikde jinde v ČR nenajdeme. Arktoalpinská tundra neboli přírodní bezlesí bylo uměle člověkem zalesněno borovicí kleč. Nastal zde tak ekologický problém, který je třeba řešit už jen kvůli unikátům jako jsou kamenná moře či Petrovy kameny.
12 810
721
4 374
1 216
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.