hamburger cross portály České televize
hamburger cross MENU

Často hledáte:

emoce škola duševní zdraví školní wellbeing studenti

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Kůrovcové kalamity na Šumavě

Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.

Z pořadu:

Krajinou domova II Přehrát celý pořad

Témata:

Česká republika Životní prostředí Ochrana přírody a životního prostředí Základy ekologie Ekologie Biologie živočichů Biologie rostlin

Námět do výuky:

Šumava Národní parky ČR Plzeňský kraj

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Přírodopis Zeměpis Ekologie Biologie

Klíčová slova:

Česká republika regionální geografie regiony ochrana přírody ekologie Šumava ČR kůrovec národní park lesní ekosystém kůrovcová kalamita lýkožrout smrkový smrková monokultura Národní park Šumava smrk ztepilý biosférická rezervace biosférická rezervace UNESCO NP

Mohlo by vás také zajímat

Ekologie

Další videa
Lesy Máchova kraje
06:00

Lesy Máchova kraje

Jedna z přírodně nejhodnotnějších částí Čech se nachází tam, kde bychom ji možná nehledali. Severně od jádra Kokořínska v oblasti Ralska a Verneřického středohoří se střídají mokřadní ekosystémy se suchomilnými společenstvy na podloží křídových sedimentů České tabule a mladších vulkanitů. Místo monokultur intenzivně obhospodařovaných lesů zde dodnes dominují reliktní bory nebo bučiny, jejichž druhovou skladbu namíchala příroda. Takové ekologicky stabilní lesy jsou schopné odolat škůdcům.
Vzácné a chráněné rostliny letních luk
07:15

Vzácné a chráněné rostliny letních luk

Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí na loukách v průběhu léta. Představuje orchideje, ale i další vzácné rostliny, jako jsou arnika, hořec či lilie cibulkonosná. Součástí jsou i běžnější druhy rostlin jako dobromysl (známá jako oregano). Ze živočichů je představen pavouk křižák pruhovaný, který je v české přírodě nepůvodním obyvatelem.
Jeseníky bez kleče
10:49

Jeseníky bez kleče

Kleč, která je v Jeseníkách nepůvodní, zde byla vysazována od 19. století. Cílem lesníků bylo zvýšení horní hranice lesa, která byla snížena pastvou dobytka, sklizní sena nebo nekontrolovanou těžbou dřeva. Kleč svou roli splnila, ale v současnosti její rozpínání vytěsňuje světlomilné luční biotopy a geomorfologické tvary thufury typické pro vrcholové subalpínské polohy Jeseníků. Vyřezávání kleče může tyto charakteristické jesenické fenomény zachránit.

Ochrana vymírajících druhů
11:12

Ochrana vymírajících druhů

Jak probíhá odchov a ochrana orlosupa? Jak vypadá orlosupí pěstounská péče? Jak jsou na tom kočkovité šelmy a jak se ZOO Praha snaží bojovat o záchranu levharta mandžuského nebo pouštní antilopy? Co se přihodilo galapážským želvám a jak může vyhubení jednoho druhu ovlivnit celý ekosystém?

Biologie rostlin

Další videa
PL
Pupava
01:03

Pupava

Pupavy jsou vytrvalé byliny z čeledi hvězdnicovitých. Obě naše pupavy, tedy pupava obecná a pupava bezlodyžná, patří mezi léčivé byliny. Jejich květenství, připomínající slaměné slunce, se za vlhka zavírá a za suchého teplého počasí se opět otevře.
PL
Zimní příroda: Ptáci, jehličnany a vlci
07:11

Zimní příroda: Ptáci, jehličnany a vlci

Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
Ožívající příroda po zimě
07:07

Ožívající příroda po zimě

Epizoda popisuje aktivitu hadů na přelomu zimy a jara s ukázkou zmije obecné, našeho jediného jedovatého hada. Je možné pozorovat rašící pupeny stromů, ze kterých budou později vznikat listy. Mělká lesní údolí, kterým se říká niva, nabízejí vhodné podmínky pro růst mokřadních rostlin a na vodu vázaných živočichů, například obojživelníků. Les prosvícený sluncem ukazuje brzy na jaře kvetoucí rostliny vřesovce či pasoucí se jeleny. Na prosluněných stráních kvetou mochny a vzácné koniklece.
Jaro: Život rostlin a živočichů I
07:07

Jaro: Život rostlin a živočichů I

Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.

Biologie živočichů

Další videa
Rozhovor s odborníkem
Ďábel medvědovitý
03:55

Ďábel medvědovitý

Austrálie je známá velkým výskytem endemických druhů. Patří mezi ně i ďábel medvědovitý, který je známý také jako tasmánský čert. Ďábli medvědovití se řadí mezi vačnatce. Čerti se jím říká nejspíš proto, že mají velmi svérázný zvukový projev. Můžeme se za nimi vydat do Tasmánie nebo nově také do pražské zoo.
Proč parazitům chutná krev?
03:06

Proč parazitům chutná krev?

Krev obsahuje červené a bílé krvinky, destičky, krevní plazmu, a hlavně všechny potřebné živiny pro tělo. Toho využívají někteří parazité, kteří se krví živí. Co všechno nám může pít krev? Komáři, vši, blechy, různé mušky, ale také známá pijavka lékařská. Ta sice tak úplně neléčí, ale její kousnutí nám příliš neublíží. Jen pak ranka dlouho krvácí.
Životní podmínky ve čtvrtohorách
03:42

Životní podmínky ve čtvrtohorách

Vědci v pořadu popisují životní podmínky ve čtvrtohorách na základě paleontologických nálezů z lokalit v Českém krasu. Jaké důkazy o životě nám poskytují vápencové jeskyně? Co z těchto "konzerv minulosti" můžeme vyčíst o životech našich prapředků a vývoji země? A kde tyto místa hledat a jak v nich číst? Pojďte se s námi podívat, jak pracují geologové.

Digitální kompetence
PL
Fosilní hlavonožci
05:06

Fosilní hlavonožci

Hlavonožci jsou vývojově nejpokročilejší skupinou měkkýšů. Jejich evoluční původ sahá až do starších prvohor. Nejstarší typy hlavonožců měly pevnou vnější schránku, na rozdíl od dnešních chobotnic, olihní či sépií. Zůstaly nám tak po nich četné fosilie. Jejich výzkumem a sběrem se na našem území proslavil v 19. století francouzský paleontolog Joachim Barrande. Prozkoumejte s námi, co nám po nich zbylo a jak jejich existenci vnímali tehdejší lidé.

ČT edu nejsou pouze videa

13 548 videí

13 548

videí

758 námětů do <br /> výuky

758

námětů do
výuky

4 621 pracovních <br/> listů

4 621

pracovních
listů

1 317 pořadů

1 317

pořadů

68 edukativních <br/> her

68

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání