portály České televize

Často hledáte:

středověk komunikace 2. světová válka Jak se dělá dobrá škola mnichovská dohoda

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Hledat Zavřít vyhledávání
menu
Kůrovcové kalamity na Šumavě

02:39

Kůrovcové kalamity na Šumavě

Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.

Z pořadu:

Krajinou domova II Přehrát celý pořad

Témata:

Česká republika Životní prostředí Ochrana přírody a životního prostředí Základy ekologie Ekologie Biologie živočichů Biologie rostlin

Námět do výuky:

Šumava Plzeňský kraj Národní parky ČR

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Přírodopis Zeměpis Ekologie Biologie

Klíčová slova:

Česká republika regionální geografie regiony ochrana přírody ekologie ČR Šumava národní park kůrovec lesní ekosystém kůrovcová kalamita lýkožrout smrkový smrková monokultura Národní park Šumava smrk ztepilý biosférická rezervace biosférická rezervace UNESCO NP

Mohlo by vás také zajímat

Biologie rostlin

Další videa
Konec léta: Ptáci, šelmy, houby a rostliny
07:08

Konec léta: Ptáci, šelmy, houby a rostliny

Epizoda ukazuje kroužkování mláďat vzácného orla mořského. Dalšími představovanými ptáky jsou bažant a pestrobarevný ledňáček, který patří mezi nejkrásnější ptáky české přírody. Kromě ptáků je představena i šelma lasice kolčava. Z rostlinných zástupců je ukázána běžná rostlina slunné stráně – kakost krvavý, který se často pěstuje i na záhonech. V epizodě jsou kromě rostlin a živočichů i ukázky hub – různé druhy holubinek, hřibů, ale i méně známá houba kotrč, stroček či prudce jedovatá muchomůrka zelená.
Holoseče a degradace půdy
01:26

Holoseče a degradace půdy

Početnost půdních mikroorganismů se snižuje vlivem holosečného způsobu lesního hospodaření tak, že nemohou vykonávat své přirozené funkce. Profesor Josef Rusek při výzkumu půdy na Šumavě prokázal, že na holinách během jednoho léta vyhynou funkčně důležité skupiny půdní fauny. To způsobuje mimo jiné hynutí sazenic dřevin, které se na holosečných pasekách později vysadí. Dokazuje to, že holosečné hospodaření podporuje degradaci lesní půdy.

Jezera v ČR
08:50

Jezera v ČR

Existují stovky míst, která nazýváme jezery. Skutečných, tedy přirozených jezer je z nich však pouze zlomek. Vypravme se k několika z nich. Pod hladinou šumavských ledovcových jezer, rašelinných jezírek či v jihomoravských bažinách a mokřadech bují pestrý život.
PL
Pohyby rostlin
04:05

Pohyby rostlin

Rostliny jsou živé organismy, které se hýbou a reagují na své okolí více, než si myslíme. Některé pohyby rostlin jsou směrované tam, kam to rostlina potřebuje (např. natáčení stonků za zdrojem světla), jiné jsou nesměrované (zavírání květů v chladu). Samostatnou kapitolu pak představují pohyby související s denními rytmy a řízené vnitřními biologickými hodinami rostlin. Když si pohyby rostlin promítneme zrychleně, pochopíme. O pohybech rostlin vypráví Dr. Jan Kolář z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd.

Ekologie

Další videa
Prales u Poděbrad
13:30

Prales u Poděbrad

S geologem a klimatologem Václavem Cílkem se podíváme do Polabí, které je určující krajinou pro vznik přemyslovského českého státu. Polabí hrálo klíčovou roli v našich dějinách nejen v 8. a 9. století. Co místo, to příběh, jehož dramatičnost můžeme dnes vidět už jen těžko. V místní rovinaté krajině nám běh dějin uniká. Jejím přirozeným základem je jedna velká řeka s množstvím odstavných ramen, lužními lesy, mosty a okolními kopečky. Vývoj říční krajiny však pokračuje i dnes. Jak?

PL
Kokořínsko: Divoká krajina pod Bezdězem
14:01

Kokořínsko: Divoká krajina pod Bezdězem

Pro Kokořínsko jsou typické skalní pokličky a hluboké skalnaté doly. Ale také velké středověké rybníky a slatiny mezi nimi. Přestože, nebo možná právě proto, že vzhled skal měnil po staletí člověk, je Kokořínsko krásnou kulturní krajinou.
Konec zimy: Živočichové a rostliny
07:06

Konec zimy: Živočichové a rostliny

Epizoda ukazuje stáda muflonů, kteří jsou dnes poměrně častí v našich lesích, ale přitom nejsou původní součástí české přírody. Z keřů je představen prudce jedovatý tis červený, z jehož dřeva se dříve vyráběly luky. Z ptáků pak sojka obecná jako náš nejpestřejší krkavcovitý pták, který často žije nejen v lese, ale i v zahradách a parcích. Z keřů je představena na konci zimy kvetoucí kalina vonná s výrazně aromatickými květy.
Závrty. Rudické propadání
06:37

Závrty. Rudické propadání

Závrt je jeden z typických krasových povrchových útvarů, který signalizuje výskyt podzemních prostor pod ním. Podíváme se i do Rudického propadání.

Biologie živočichů

Další videa
Praha – Modřanské a Komořanské tůně
04:12

Praha – Modřanské a Komořanské tůně

Modřanské a Komořanské tůně (jinak též „Modřanské laguny“) v Praze na pravém břehu Vltavy patří od roku 2014 mezi zvláště chráněná území v Praze. Tato přírodní památka je odkazem našich předků, kteří tůně vybudovali v 19. století jako ochranu před povodněmi. Díky pozvolnému zarůstání vznikl cenný lužní ekosystém a druhotný biotop mokřadních společenstev. Kromě výskytu vzácných druhů rostlin jsou tůně důležitým místem k rozmnožování obojživelníků. Členitý biotop poskytuje také útočiště mnoha druhům ptáků.
Pasterizace mléka
03:12

Pasterizace mléka

Když se mléko v lednici zkazí, je kyselé, zapáchá a rozhodně není dobré. Je to proto, že se pasterizuje při vysoké teplotě, a tím se ničí i „hodné“ bakterie, které nemohou v mléce dále pracovat. Z mléka se kysáním vyrábí jogurt. A proč se dřív dávala marmeláda navrch, ale dnes už dospod jogurtu?
Albatrosi: Obyvatelé souostroví Galapágy
02:28

Albatrosi: Obyvatelé souostroví Galapágy

Albatrosi jsou specifickou skupinou obyvatel souostroví Galapágy. Populace albatrosů zakládají na ostrovech hnízda. Charakteristická je jejich dlouhá péče o jediného potomka. Při tokání, připomínající spíše souboj, se albatrosi navzájem otírají o zobák toho druhého. Po vyvedení mláďat se jejich dalším domovem stává jižní Pacifik, přičemž se na Galapágy vracejí až po dlouhých šesti letech.
Zuby a jejich vznik
07:16

Zuby a jejich vznik

Co jsou to vlastně zuby a jak zuby vznikly? Na to se zeptáme odborníků. Dozvíme se, z čeho se zuby skládají, jaké druhy zubů rozeznáváme, ale také to, jak se zuby vyvinuly ze šupin vodních obratlovců. V průběhu evoluce se u různých druhů živočichů vyvinul různý chrup, který slouží různým účelům.

ČT edu nejsou pouze videa

11 587

videí

614

námětů do
výuky

3 390

pracovních
listů

1 030

pořadů

67

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání