portály České televize
menu

Často hledáte:

druhá světová válka pohádky maturita příběhy válka

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Kůrovcové kalamity na Šumavě

Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.

Z pořadu:

Krajinou domova II Přehrát celý pořad

Témata:

Česká republika Životní prostředí Ochrana přírody a životního prostředí Základy ekologie Ekologie Biologie živočichů Biologie rostlin

Námět do výuky:

Šumava Národní parky ČR Plzeňský kraj

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Přírodopis Zeměpis Ekologie Biologie

Klíčová slova:

Česká republika regionální geografie regiony ochrana přírody ekologie Šumava ČR kůrovec lesní ekosystém národní park kůrovcová kalamita lýkožrout smrkový smrková monokultura Národní park Šumava smrk ztepilý biosférická rezervace biosférická rezervace UNESCO NP

Mohlo by vás také zajímat

Životní prostředí

Další videa
Úbytek zemědělské půdy
01:56

Úbytek zemědělské půdy

Denně přicházíme o půdu o velikosti plochy třiceti fotbalových hřišť, od předválečné doby tak přišlo Česko o celou čtvrtinu zemědělské půdy. Příčinou je především zábor půdy pro novou výstavbu. Tento proces má své ekonomické a ekologické důsledky. Krajina, která se mění na města či logistická centra, ztrácí své přirozené schopnosti.

PL
Šumava, les a kůrovec II.
11:06

Šumava, les a kůrovec II.

Kůrovcová kalamita na Šumavě je úžasným příkladem situace, ve které každý aktér má svou pravdu a předkládá argumenty, kterými ji chce podpořit. Udělat si na problematiku názor je pak pro nestranného pozorovatele velmi těžké. Důležitou otázkou, která se s ohledem na kůrovcovou kalamitu probírá, je spor o to, kde proti kůrovci zasáhnout a kde nechat vývoj na přírodě. Porovnání přístupu ke kalamitě na české a bavorské straně Šumavy může porozumění přispět. Odlišný způsob nakládání s kůrovcem na obou stranách státní hranice však nemůže převážit vliv dvou klíčových faktorů: klimatické změny a upřednostňování smrku v lesním hospodaření.
Proti pytlákům a pašerákům
05:28

Proti pytlákům a pašerákům

Za uplynulých 100 let vyhubili lidé v Africe více než 90 % ohrožených zvířat. Jejich lov ale neustává ani v současnosti. Naopak, útoky na ně stupňují kvůli rostoucí poptávce po živočišném materiálu. Proto se do Afriky vydávají bojovníci proti pytláctví a pašeráctví, doprovázení speciálně vycvičenými psy, z nichž někteří pochází z Česka. Reportáž představí, jaké dovednosti musí takový pes ovládat a jak probíhá jeho výcvik.
Pole ohrožená erozí
02:55

Pole ohrožená erozí

Půdní fond v Česku patří v mezinárodním porovnání k nejvíce ohroženým erozí. Roční ztráty ornice se odhadují na 21 milionů tun půdy. K erozi přispívá nejen klimatická změna a srážky v podobě přívalových dešťů, ale hlavně nevhodný způsob hospodaření. Protože nejsou protierozní opatření v zemědělství ustanoveny vyhláškou, je stále běžné, že se hospodaří na polích s velkou výměrou, ve svažitém terénu či se pěstují pro dané lokality nevhodné plodiny.

Ekologie

Další videa
PL
Funkce zoologických zahrad
07:55

Funkce zoologických zahrad

Jaká má být dnešní funkce zoologických zahrad? V 21. století už ZOO nemůže být živým muzeem. Česká republika je v počtu zoologických zahrad nadprůměrná ve srovnání s ostatními zeměmi. Přitom by stačilo, pokud by se například dvě zoologické zahrady zaměřily na chov exotických zvířat, zbytek by se mohl zaměřit na místní faunu a její ochranu a spolupráci s místními národními parky.
O bobrovi evropském a o ekosystémovém inženýrství
05:30

O bobrovi evropském a o ekosystémovém inženýrství

Jaký vliv má bobr evropský na okolní krajinu? Jeho působení odhaluje Dan Bárta přímo v terénu. Ve videu ukáže kupovité stavby z větví (bobří hrady), ohlodané stromy kolem vodních toků a bobří hráze. Přitom potkává další živočichy, například velevruba, žábu ropuchu a vzácnou kuňku. Na závěr pak nastiňuje, co by asi na činnost bobra v naší krajině řekl ekolog, vodohospodář nebo hajný, a ostatní vyzývá k ohleduplnému pozorování přírody.
PL
Šiškové hody
01:03

Šiškové hody

Semeny šišek se živí celá řada lesních tvorů. Podle způsobu opracování šišky můžeme poznat, kdo přesně v lese hodoval: strakapoudi upevní šišku do pařezu nebo praskliny v kůře stromu (tzv. kovadlinky) a semínka vyzobávají, křivky opatrně vytahují semínka svým speciálně uzpůsobeným zobákem a veverky šupiny šišek úplně oloupou.
PL
Záchrana antilopy Derbyho v Senegalu
24:57

Záchrana antilopy Derbyho v Senegalu

Dokument přibližuje práci týmu z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze a spolku Derbianus Conservation, jehož členové a členky se již 18 let věnují záchraně kriticky ohrožené antilopy Derbyho v západoafrickém Senegalu. Antilopa Derbyho západní, největší antilopa světa, žijící v senegalské savaně, je na pokraji vyhynutí, její počty se pohybují kolem posledních dvou stovek kusů.

Ekologie

Další videa
O kůrovci s botanikem Václavem Větvičkou
05:53

O kůrovci s botanikem Václavem Větvičkou

Proč je kůrovec nejvíce chráněný živočich u nás? Jak lidé ovlivnili a ovlivňují šíření kůrovce po celé České republice? Proč se Šumava stala epicentrem, odkud se kůrovec šíří dál vlivem západních větrů?

Národní park v Středoafrické republice
08:13

Národní park v Středoafrické republice

Tématem reportáže je národní park Dzanga Sangha v deštném pralese Středoafrické republiky, kde mohou turisté vidět původní pralesní zvířenu v jejím přirozeném prostředí.
PL
Příroda v zimě
07:15

Příroda v zimě

Epizoda představuje nutrie říční (na kožešinu chované hlodavce), které se rozšířily podél toků řek, i lipany (ryby rychleji tekoucích toků). Z vodních ptáků je zde představena lyska černá a slípka zelenonohá. Z rostlin pak porosty hluchavky nachové, dále smrkové šišky a jejich semena, která slouží jako oblíbená potrava živočichů v zimních měsících.
Mutualismus: Vzájemně prospěšný vztah mezi organismy
06:33

Mutualismus: Vzájemně prospěšný vztah mezi organismy

Na příkladu včely medonosné vysvětluje Dan Bárta vzájemně užitečný vztah mezi organismy – mutualismus. Ukazuje, jak včela prospívá člověku tím, že mu dává med, a on ji na oplátku poskytuje přístřešek a nechává opylovat pole. Poté zmiňuje vztah včel s rostlinami, například se smetánkou. Zatímco rostlina dává včele nektar, včela umožňuje rostlině rozmnožování přenášením jejího pylu. Dále jsou představeny méně známé symbiotické vztahy, například housenek motýla zavíječe mozkového s bakteriemi nebo fíkovníku s vosičkami. A na závěr je mutualismus přirovnán k obchodu, ze kterého každý něco získává.

ČT edu nejsou pouze videa

13 378

videí

749

námětů do
výuky

4 561

pracovních
listů

1 255

pořadů

68

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání