portály České televize
menu

Často hledáte:

dýně komunikace první pomoc keška geocaching

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

O průzkumu tropických lesů

Jak probíhá výzkum tropických lesů? Na co potřebují vědci stavět jeřáb v Papui-Nové Guinei? Proč jsou tropické lesy tak bohaté na rostlinné i živočišné druhy? O průzkumu tropických lesů hovoří entomolog profesor Vojtěch Novotný.

Z pořadu:

Hyde Park Civilizace Přehrát celý pořad

Témata:

Ekologie Biologie rostlin Biologie živočichů

Námět do výuky:

Tropické deštné lesy

Vhodné pro stupeň:

Střední škola

Vhodné pro předmět:

Biologie

Klíčová slova:

ekologie biodiverzita hmyz brouci entomologie tropické deštné lesy jeřáb

Mohlo by vás také zajímat

Ekologie

Další videa
Ohrožení půd
03:33

Ohrožení půd

V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?

O gaviálech indických v pražské ZOO
09:04

O gaviálech indických v pražské ZOO

Jak probíhá záchrana indických gaviálů? Jak se gaviálové rozmnožují, kdy dospívají? Čím se živí a jaká je jejich strategie přežití? Co se děje v jejich rodné zemi a proč jsou v ohrožení? O tom všem hovoří Petr Velenský, kurátor chovu plazů a obojživelníků v pražské ZOO.
Celý film
Dokument: Lesní žal
25:54

Dokument: Lesní žal

Děti z Vysočiny teskní po lese. Ještě nedávno husté, svěží lesy na Vysočině se mění ve vyprahlé paseky zbrázděné kolejemi po těžkých strojích. I malé děti tu ještě mají v paměti, jak si chodily hrát do lesa, větší vzpomínají na lesní tábory a další na to, jak s rodiči jezdili do lesa na výlety. Jak prožívají odlesňování krajiny ve svém bezprostředním okolí? Jak vidí budoucnost lesů, ale i svou a svých vlastních dětí? Budou mít ještě někdy šanci trávit čas v lese? V čem spatřují příčinu devastace krajiny a jak se s ní vyrovnávají? A vidí nějaký způsob, jak by samy mohly lesům pomoci?
Nepůvodní druhy rostlin v naší krajině
13:32

Nepůvodní druhy rostlin v naší krajině

Většina nepůvodních druhů rostlin u nás jsou imigranti z posledních 200–300 let. Ještě nejsou adaptovaní, jsou nepřizpůsobiví a dělají nám problémy. Máme se zelených migrantů bát, bojovat proti nim, nebo problém nechat na přírodě, aby si poradila sama? Téma invazních druhů v krajině je fenomén, kterým se zabývá biolog Jiří Sádlo z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Říká, že ačkoliv jsme velmi vzdělaní, nedokážeme s přírodou vést dialog, jak ho denně vedl sedlák, který v ní žil a pracoval. Během putování krajinou dokáže Jiří Sádlo srozumitelně a poutavě odhalovat tajemství invaze, mýty a skutečnosti s tímto fenoménem spojené.

Biologie rostlin

Další videa
Transgenní stromy jako zdroj energie
02:55

Transgenní stromy jako zdroj energie

Jedním z nových energetických zdrojů mohou být geneticky upravené neboli transgenní stromy. Cílem genetických úprav je snížit tvorbu ligninu. Ten je ve stromech něco jako kostra. Ze dřeva se lignin odstraňuje poměrně pracně a nákladně, chemickou cestou a párou. Získaná celulóza se potom dá užít k výrobě buničiny, papíru nebo alkoholu, energetického zdroje.
Vzlínání vody rostlinami
06:45

Vzlínání vody rostlinami

Jak je možné, že stromy natáhnou během dne od kořenů až po koruny stovky litrů vody? Listy rostlin využívají energii ze slunce, aby přeměnily oxid uhličitý a vodu na cukry. Jako odpadní produkt přitom vzniká kyslík. Listy mají plochý a tenký tvar, aby vystavily slunci buňky obsahující chloroplasty se zeleným barvivem. Pokožka listu je pokryta póry zvanými stomata, jež zajišťují výměnu kyslíku a oxidu uhličitého mezi vzduchem a vnitřním prostorem listu. Zbavují se vody během procesu zvaného transpirace. Když se vypařují molekuly vody z listů rostliny, tak nasává další vodu z hlíny.

Digitální kompetence
PL
Cooksonia: Nejstarší suchozemská cévnatá rostlina
03:11

Cooksonia: Nejstarší suchozemská cévnatá rostlina

Za nejstarší suchozemskou cévnatou rostlinu považujeme dnes prvohorní cooksonii. Její nálezy ze siluru, datované do doby přes 432 miliony lety, jsou známé i z České republiky. Vděčíme za ně pečlivé práci francouzského paleontologa Joachima Barrandeho. Ten ji ovšem ve své době považoval za mořskou řasu. Její znovuobjevení v Barrandeho sbírkách po 150 letech představovalo doslova paleontologickou senzaci.
Kůrovcové kalamity na Šumavě
02:39

Kůrovcové kalamity na Šumavě

Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.

Biologie živočichů

Další videa
PL
Ochrana slonů v národním parku v Čadu
08:41

Ochrana slonů v národním parku v Čadu

Africký národní park Zakouma se specializuje na ochranu slonů, kterých v Čadu kvůli pytláctví v minulosti výrazně ubylo.
Altruismus a spolupráce
04:24

Altruismus a spolupráce

Lidé dokážou být mimořádně altruističtí a zvládnou skvěle spolupracovat i s lidmi, s nimiž nejsou příbuzní. Odlišují se tím od všech ostatních druhů sociálně žijících živočichů. Pro altruistu znamená jeho akce nějaké náklady, které přinesou výhody druhé osobě. Altruistickým činem může být dobrá rada, věnování nějaké částky peněz, ale také obětování vlastního života.
Roup dětský
02:51

Roup dětský

Za parazita se považují živé organismy, které trvale nebo po určitou dobu žijí na úkor jiného, většího organismu. Mezi střevní parazity, které člověka často sužují, patří například roupi. MUDr. Jiří Pešina hovoří o tom, kde se roupi nejčastěji objevují a proč je při léčbě třeba myslet i na osoby vyskytující se v těsné blízkosti nemocného.
Galapágy: Ostrovy, kde Darwin objevil evoluci
11:54

Galapágy: Ostrovy, kde Darwin objevil evoluci

Darwinova evoluční a ve své době i revoluční teorie změnila celý dosud platný systém přírodních věd. Materiály, které Darwin během své dlouhé a vlastně nedobrovolné cesty nasbíral, ovlivnily celý jeho život a další vývoj vědeckého poznání. Trvalo však dalších dvacet let, než své poznatky shrnul do své slavné teorie, která člověka posunula z jeho role božího obrazu na úroveň zvířat. Jak to dnes vypadá se želvami, které daly legendárním ostrovům jméno? A kdo je to Osamělý Jorge? A proč se mu říká osamělý? Jakou roli hrají místní želvy právě v oné teorii evoluce?

ČT edu nejsou pouze videa

13 495

videí

756

námětů do
výuky

4 597

pracovních
listů

1 301

pořadů

68

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání