11:20
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Podíváme se do tropického deštného lesa na Borneu, třetím největším ostrovu světa. Dnes zaujímá tento ekosystém na Borneu jen tři čtvrtiny své původní rozlohy kvůli těžbě dřeva a vypalování pralesa, aby na jeho místě vznikly plantáže pro pěstování palmy olejné. Tyto činnosti mají za následek pokles biodiverzity, nebezpečné je i pytláctví, kterým je ohrožena například místní populace medvěda malajského. Co s tím?
V reportáži se podíváme do východní části Peru, kde se nachází jedna z nejzachovalejších oblastí amazonského tropického deštného pralesa. Máte rádi opičky? Prozkoumáme život vysoko v korunách stromů i v bylinném patře pralesa. Vydáme se také na noční dobrodružnou výpravu do džungle.
Jak probíhá výzkum tropických lesů? Na co potřebují vědci stavět jeřáb v Papui-Nové Guinei? Proč jsou tropické lesy tak bohaté na rostlinné i živočišné druhy? O průzkumu tropických lesů hovoří entomolog profesor Vojtěch Novotný.
Sysel obecný, dříve hojný hlodavec, patří v současné době mezi nejohroženější savce Evropy. Jeho přirozeným prostředím jsou stepi. Kultivací krajiny jeho bydliště mizí. Na záchranu tohoto hlodavce cílí např. projekt "Sysli na vinici", který podporuje české vinaře v hospodaření na vinicích tak, aby se v nich syslím populacím dobře dařilo.
Epizoda představuje zimní přírodu, zejména živočichy, se kterými se můžeme potkat v českých lesích. Z hlodavců se jedná například o myšice, ze šelem o mývala, z ryb v čistých potocích žijící vranky, které jsou bioindikátory čistoty prostředí. Co se týče stromů, ukázka obsahuje zajímavosti o původem severoamerické douglasce, nyní hojné v českých lesích, či různých houbách, které můžeme nacházet i v zimních měsících.
Mezi rybami, především v tropech, najdeme nejrůznější způsoby rozmnožovacího chování, jakým může být i změna pohlaví. I mezi českými zástupci se dá najít velmi kuriózní případ. Je jím hořavka duhová, která klade svá vajíčka přímo do vydechovacího otvoru mlže. V něm se pak zárodky vyvíjí v relativním bezpečí.
Vůdčí neboli indexové fosilie pomáhají paleontologům určit relativní stáří geologických vrstev. Jedná se o druhy, které existovaly poměrně krátkou dobu a na relativně velkém území (nejlépe kosmopolitně), jsou snadno určitelné, vyskytují se ve větším množství a nebyly závislé na prostředí. Ve videu se podíváme do lomu Kosov. Jeho svahy, dosahující mocnosti až 80 metrů, skrývají historii sahající 10 milionů let nazpět. Díky fosiliím můžeme ve vrstvách číst o geologické minulosti místa jako v knize. Záběry ukazují vůdčí zkameněliny graptolitů ze silurských graptolitových břidlic, dále např. mlže Cardiolinku bohemicu, typického pro pozdní silurské vrstvy v české křídové pánvi.
Epizoda představuje některé zajímavé živočichy, jako například na Šumavě žijícího tetřeva hlušce, jeleny sika nebo kapry obecné. Z rostlin jsou představeny léčivé luční rostliny (světlík lékařský), houby (hnojník), výrazně kvetoucí bukvice lékařská a také vzácné hořečky.
Vysvětlení chromatografie a názorná ukázka dělení barviv obsažených v listech. Extrakce barviva pomocí lihu vede ke vzniku zeleného roztoku. Výsledkem chromatografie jsou jednotlivá barviva: žlutý xantofyl, což je karotenoid, zelený chlorofyl a oranžový antokyan.
Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.
Jednou z technologií, která do budoucna může pomoci řešit problém s vyčerpáním půdy, je hydroponie. Hydroponie je pěstování rostlin bez půdy v živném roztoku. Takto lze celoročně pěstovat třeba hlávkový salát, rajčata nebo jiné druhy zeleniny. Zkušenosti ze zahraničí jsou velmi slibné. Budoucnost hydroponie vidí pěstitelé v lokalitách s nedostatkem vody nebo v městských aglomeracích.
Při vzniku přehrady Nové Mlýny nebyla zatopena pouze lidská obydlí, ale i významné biotopy nebo archeologické památky. Stavba je dodnes vnímána jako kontroverzní a stále vyvolává silné emoce. Čím je toto místo tak výjimečné?
Na příkladu včely medonosné vysvětluje Dan Bárta vzájemně užitečný vztah mezi organismy – mutualismus. Ukazuje, jak včela prospívá člověku tím, že mu dává med, a on ji na oplátku poskytuje přístřešek a nechává opylovat pole. Poté zmiňuje vztah včel s rostlinami, například se smetánkou. Zatímco rostlina dává včele nektar, včela umožňuje rostlině rozmnožování přenášením jejího pylu. Dále jsou představeny méně známé symbiotické vztahy, například housenek motýla zavíječe mozkového s bakteriemi nebo fíkovníku s vosičkami. A na závěr je mutualismus přirovnán k obchodu, ze kterého každý něco získává.
Dokument přibližuje práci týmu z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze a spolku Derbianus Conservation, jehož členové a členky se již 18 let věnují záchraně kriticky ohrožené antilopy Derbyho v západoafrickém Senegalu. Antilopa Derbyho západní, největší antilopa světa, žijící v senegalské savaně, je na pokraji vyhynutí, její počty se pohybují kolem posledních dvou stovek kusů.
13 826
776
4 729
1 343
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.