26:42
Jsme svědky katastrofy nevídaných rozměrů. V roce 2018 se naplnily obavy, že kůrovec napadne další tisíce hektarů smrkových porostů. Na řadě míst v Čechách a na Moravě se už rozpadly smrkové monokultury. Nejvíc jsou postiženy Jeseníky, Beskydy, Českomoravská vysočina a Jižní Morava.
Mrtvé lesy v oblasti Jihlavska, Třebíčska a okolí Velkého Meziříčí jsou z letadla dobře vidět. Sytě zelenou bravu mají jen mladé smrčiny a listnaté části lesů. Za extrémní rozšíření kůrovcové kalamity na Vysočině může podle odborníků hlavně sucho a také převažující smrková monokultura. I na Dačicku, kam se s lesním hospodářem Kamilem Kupcem také podíváme, je situace obdobná.
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
Reportážní dokument Milana Brunclíka z roku 2019 s názvem Kalamita se zabývá kůrovcovou kalamitou na našem území, jejími příčinami a dopady. Co způsobilo masové vymírání našich lesů? Jak razantní změně česká krajina a její obyvatelé čelí?
Plešné jezero je geologickým památníkem doby ledové. Před 20 tisíci lety ležela hranice sněhu a ledu mnohem níž než dnes. Jeden z ledovců byl i na svahu hory Plechý, masa ledu stékala do údolí a přitom hloubila prostor pro budoucí jezero. Pak se oteplilo, ledovce roztály a dnes je tu jezero s unikátní živou přírodou. Vyskytují se tu vzácné a ohrožené druhy rostlin. Území je zpřístupněno po zážitkové trase.
Most propojující pražské čtvrti Braník a Malou Chuchli byl postaven mezi lety 1949 a 1955. Přezdívá se mu "most inteligence", neboť na jeho výstavbě se museli podílet vysoce vzdělaní obyvatelé Československa, političtí vězni, lékaři, vědci, filozofové apod. Aspiroval na několik světových prvenství, výsledek byl však o dost jiný.
Uprostřed Otrokovic na Zlínsku byl kdysi přístav pro velké nákladní lodě. I když to zní jako fikce, na sklonku 30. let minulého století to byla realita. Pozůstatky kanálu jsou v Otrokovicích, dnes už na souši, stále vidět.
Lze předpovědět povodeň? Které údaje k tomu meteorologové potřebují? A kdo vyhlašuje jednotlivé stupně povodňové aktivity?
Kůrovcová kalamita na Šumavě je úžasným příkladem situace, ve které každý aktér má svou pravdu a předkládá argumenty, kterými ji chce podpořit. Udělat si na problematiku názor je pak pro nestranného pozorovatele velmi těžké. Důležitou otázkou, která se s ohledem na kůrovcovou kalamitu probírá, je spor o to, kde proti kůrovci zasáhnout a kde nechat vývoj na přírodě. Porovnání přístupu ke kalamitě na české a bavorské straně Šumavy může porozumění přispět. Odlišný způsob nakládání s kůrovcem na obou stranách státní hranice však nemůže převážit vliv dvou klíčových faktorů: klimatické změny a upřednostňování smrku v lesním hospodaření.
Holešovice nebo okolí O2 arény, to jsou podle satelitních snímků nejrozpálenější místa v Praze. Může za to hlavně hustá zástavba, betonové bloky i chybějící zeleň. Třeba zelené střechy ale přibývají jen velmi pomalu. Zatím je jich pouze 5 %. Přitom dokážou významně ochlazovat budovy a přilehlé okolí. Když rostliny odpařují vodu, ochlazují vzduch v okolí, zatímco betonová dlažba akumuluje teplo.
Návesní rybníčky, tak jak je známe ze starých obrázků, umocňují půvab českého venkova a hlavně ukazují, jak naši předci uměli hospodařit s vodou. Obnova a péče o vodní nádrž uprostřed vsi ji mohou vysvobodit z betonového sevření a proměnit v živoucí biotop. Jen je potřeba si dát pozor na to, jakou vodu do něj necháme téct.
V panenské krajině mongolské stepi po stovky generací žili lidé bez větších negativních stop na životním prostředí. To už dnes neplatí. Mongolská step je znečištěná odpady a tamní stáda mají žaludky plné plastů. Řešení by mohlo přijít v podobě třídění a částečné recyklace přímo na místě. Mongolsko dnes patří mezi 10 největších producentů plastového odpadu na světě. To je potřeba změnit.
13 548
758
4 615
1 315
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.