26:42
Jsme svědky katastrofy nevídaných rozměrů. V roce 2018 se naplnily obavy, že kůrovec napadne další tisíce hektarů smrkových porostů. Na řadě míst v Čechách a na Moravě se už rozpadly smrkové monokultury. Nejvíc jsou postiženy Jeseníky, Beskydy, Českomoravská vysočina a Jižní Morava.
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
Mrtvé lesy v oblasti Jihlavska, Třebíčska a okolí Velkého Meziříčí jsou z letadla dobře vidět. Sytě zelenou bravu mají jen mladé smrčiny a listnaté části lesů. Za extrémní rozšíření kůrovcové kalamity na Vysočině může podle odborníků hlavně sucho a také převažující smrková monokultura. I na Dačicku, kam se s lesním hospodářem Kamilem Kupcem také podíváme, je situace obdobná.
Reportážní dokument Milana Brunclíka z roku 2019 s názvem Kalamita se zabývá kůrovcovou kalamitou na našem území, jejími příčinami a dopady. Co způsobilo masové vymírání našich lesů? Jak razantní změně česká krajina a její obyvatelé čelí?
Tento díl z cyklu Minutky z Krkonoš (2014) v praxi ukazuje nevyzpytatelné počasí, které lidi často překvapí na nejvyšším vrcholu Krkonoš Sněžce klidně uprostřed léta. A to i když je na úpatí hory příznivé počasí. Ve videu je také nastíněn „mrazivý" původ názvů některých krkonošských míst.
Velké Karlovice na Vsetínsku, které najdeme nedaleko Rožnova pod Radhoštěm, patří k největším obcím v Česku. Zároveň bylo území Velkých Karlovic kolonizováno v rámci Moravy jako téměř poslední. V minulosti zde žila početná židovská komunita, jež zde založila sklárny. A právě ty obec proslavily.
Kunětická hora je název zříceniny, která stojí na vrcholu stejnojmenného kopce. Pochází z 15. století a nachází se přibližně pět kilometrů od Pardubic. Na počátku 20. století byl rozpadající se hrad zachráněn a přestavěn mj. slovenským architektem Dušanem Jurkovičem do dnešní podoby. Neméně zajímavý je rovněž geologický původ vrchu Kunětická hora, souvisí totiž s třetihorní tektonickou činností na našem území.
Václav Cílek nás vezme na procházku do pražské Tróji a ukáže nám, jak mohla Vltava vypadat před tisíci let a co všechno mohou vyprávět obyčejné oblázky ze dna řeky.
Víte, co je to pařezina? Byly to stabilní lesy, které po desítky let představovaly spolehlivý zdroj dřeva na topení. K čemu je tento typ lesa využíván v 21. století? Pařezinou se totiž na rozdíl od pole může prohnat povodeň bez toho, aby jí uškodila.
Kolik vody je potřeba na výrobu 1 kg čokolády? Kolik vody vlastně k našemu životu potřebujeme? Jak by se musel náš život změnit, kdybychom měli vody nedostatek? Tyto otázky mohou být v budoucnu čím dál palčivější především pro obyvatele České republiky, do které téměř žádná voda z okolních států nepřitéká, a jsme tak závislí na vodě srážkové.
Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.
Reportáž o projektu k záchraně Mrtvého moře pomocí přečerpávání vody z Rudého moře. Přibližuje také důsledky vysychání jezera pro život v oblasti.
13 615
866
4 836
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.