26:42
Jsme svědky katastrofy nevídaných rozměrů. V roce 2018 se naplnily obavy, že kůrovec napadne další tisíce hektarů smrkových porostů. Na řadě míst v Čechách a na Moravě se už rozpadly smrkové monokultury. Nejvíc jsou postiženy Jeseníky, Beskydy, Českomoravská vysočina a Jižní Morava.
Mrtvé lesy v oblasti Jihlavska, Třebíčska a okolí Velkého Meziříčí jsou z letadla dobře vidět. Sytě zelenou bravu mají jen mladé smrčiny a listnaté části lesů. Za extrémní rozšíření kůrovcové kalamity na Vysočině může podle odborníků hlavně sucho a také převažující smrková monokultura. I na Dačicku, kam se s lesním hospodářem Kamilem Kupcem také podíváme, je situace obdobná.
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
Reportážní dokument Milana Brunclíka z roku 2019 s názvem Kalamita se zabývá kůrovcovou kalamitou na našem území, jejími příčinami a dopady. Co způsobilo masové vymírání našich lesů? Jak razantní změně česká krajina a její obyvatelé čelí?
Počátkem 90. let 20. století v období malé privatizace státních podniků vznikla řada nových firem. Jednou z nich je Rodinný pivovar Bernard v Humpolci na Vysočině. Pivovar zavedl mnoho inovací, např. patentní lahve nebo mikrobiologickou filtraci bez pasterace. Díky důrazu na kvalitu i úspěšné marketingové strategii získal již několikrát titul pivovar roku.
Předmětem ochrany chráněné krajinné oblasti Poodří je harmonicky utvářená krajina nivy řeky Odry a jejích přítoků. Niva horního toku jedné z největších evropských řek a lužní lesy zasahují na samý okraj jednoho z nejprůmyslovějších měst v zemi.
Seriál Minuty z Krkonoš (2014) nám přiblíží, jak je to s lavinami v Krkonoších, kde je zmapováno přes sto lavinových drah. Dozvíme se, jak lavina vzniká a jaký má vliv na přírodu.
Václav Cílek vypráví, jak vznikly ve vápencích Moravského krasu čočky železné rudy. Kde staří Slované těžili železo pro výrobu svých zbraní?
Reportáž Studia 6 (2018) představuje výsledky výzkumu NASA o změnách v Arktidě způsobených globálním oteplováním. Zatímco množství ledu zde klesá, vegetace se naopak rozšiřuje. O těchto proměnách hovoří Alexandra Bernardová z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Voda tvoří většinu povrchu naší planety. A o její koloběh se stará sluníčko společně s rostlinami. Jestliže je vody takový dostatek, proč se tedy stále častěji ozývají hlasy, které varují před jejím nedostatkem? Tak velkým, že by mohl odsunout do ústraní nedostatek ropy a stát se příčinou válek? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Vysvětlíme si příčiny vzniku slepých ramen řek a jejich význam pro vodohospodářství a přírodní prostředí. Dříve jsme se jich snažili zbavit, dnes je chráníme a obnovujeme. Dají se využít i pro hospodářský chov ryb.
13 787
776
4 719
1 341
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.