portály České televize
menu

Často hledáte:

autoři k maturitě Bedřich Smetana čtení s porozuměním Vltava povinná četba k maturitě

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Šumava, les a kůrovec I.

13:21

Šumava, les a kůrovec I.

O kůrovcové kalamitě jsme již všichni slyšeli. Často je vnímaná jako boj mezi ochránci přírody a lesními hospodáři. Toto vidění je však jen zjednodušenou zkratkou. Když se však na stejnou věc podíváme i očima biologů, hydrologů, paleontologů, historiků a dalších, problematika kůrovcové kalamity otevírá daleko širší perspektivu. Ve videu se navíc dozvíme, co všechno umí pro životní prostředí zajistit oběť kůrovce: strom.

Z pořadu:

Zelené plíce Přehrát celý pořad

Témata:

Česká republika Fyzickogeografická sféra Životní prostředí Krajinná ekologie Složky životního prostředí Obnovitelné zdroje

Námět do výuky:

Šumava

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Zeměpis Ekologie

Klíčová slova:

Česká republika les Šumava kůrovec lesní ekosystém lesní hospodářství rašeliniště kůrovcová kalamita lýkožrout smrkový smrk lesnictví Národní park Šumava smrk ztepilý bezzásahové území smrkový les pyl lesní společenství mikroklima

Materiály ke stažení

2 listů

Pracovní list: Šumava, les a kůrovec I. + II.

Pracovní list k samostatné práci pro žáky 2. stupně a střední školy. Procvičuje znalosti spojené s kůrovcem na Šumavě (kůrovcová kalamita, bezzásahovost, lesní mikroklima).
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Zeměpis
Ekologie

Pro učitele: Šumava, les a kůrovec I. + II.

Doplňkový materiál k souboru Pracovní list: Šumava, les a kůrovec I. + II. pro učitele. Obsahuje řešení.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Zeměpis
Ekologie

Mohlo by vás také zajímat

Krajinná ekologie

Další videa
Nakládání s haldami po těžbě uranu
02:53

Nakládání s haldami po těžbě uranu

Haldy po těžbě uranu v Příbrami jsou již mnoho let ponechány ladem, z velké části jsou porostlé vegetací. Protože se jedná o radioaktivní materiál, mohou být snahy o uložení navážek na jiné místo potenciálně nebezpečným podnikem. V okolí hald by navíc kvůli transportu materiálu došlo k větší ekologické zátěži a snížení kvality života z důvodu odkrytí jejich jádra, hluku, prašnosti či nárůstu nákladní dopravy. Ponechání hald přirozené sukcesi se jeví jako nejbezpečnější, nejlevnější a nejčistší řešení.

Jablečná slavnost v Hostětíně
01:20

Jablečná slavnost v Hostětíně

Jablečné slavnosti se v Hostětíně na úpatí Bílých Karpat pořádají každé září. Organizace Tradice Bílých Karpat, Ekologický institut Veronica a obec Hostětín se s pomocí místních i přespolních dobrovolníků snaží podpořit pěstitele ovoce a výrobce ovocných produktů. Nechybí tu ani kultura a ekologické vzdělávání.

Eroze půdy
14:26

Eroze půdy

Pasáž varuje před ohrožením orné půdy vodní erozí. Degradovaná půda není schopná zadržovat vodu, která při přívalových deštích odtéká z polí pryč i s nejúrodnější vrstvou půdy. Jsou ukázány dva příklady, kdy zemědělci nevhodným hospodařením na velkých půdních blocích dopustili erozní událost způsobující škody na majetku.
Developer v krajině
17:41

Developer v krajině

V Česku za den průměrně zmizí 15 hektarů zemědělské půdy. Často ve prospěch skladových a průmyslových hal. S nově dokončovanými dálničními úseky projekty na zelené louce přibývají. Plánovaná výstavba hal v Ševětíně u Českých Budějovic poukazuje na nešvary, které obdobné záměry v ČR opakovaně doprovázejí. Snahy zneprůhlednit procesy vůči veřejnosti, nedostatečná komunikace úřadů s občany, účelové či nezodpovědné změny v obecních územních plánech, protichůdné kroky ministerstev, zábor orné půdy vysoké bonity, chybějící legislativa, která by zvýhodňovala projekty šetrné ke krajině, či upřednostňování krátkodobých ekonomických přínosů před udržitelným stavem krajiny. Občanská iniciativa však může být hybnou silou změny tohoto přístupu.

Česká republika

Další videa
Změny názvů ulic v Praze
05:20

Změny názvů ulic v Praze

První názvy ulic se v Praze objevily už někdy ve 14. století. Často šlo o přenesené pomístní názvy nebo jména podle řemesel, která se v daném místě provozovala. Od té doby město zaznamenalo mnoho vln změn názvů ulic. Jde o populární český koníček nebo nutnost, kterou s sebou přináší změny režimů a vládců?
Jak vznikají teplé karlovarské prameny
06:38

Jak vznikají teplé karlovarské prameny

S Václavem Cílkem se vydáme do Karlových Varů po stopách tajného života. Ten se neodehrává jen mezi herci v hotelu Termál, ale především nehluboko pod povrchem, kde vyvěrají divoké vývěry a jímané prameny.
Křižíkova elektrárna v Písku
04:13

Křižíkova elektrárna v Písku

Elektrárna královského města Písku vznikla na místě bývalého Podskalského mlýna na doporučení vynálezce Františka Křižíka v roce 1888 jako první v českých zemích, aby napájela pouliční obloukové lampy. Písek se tak stal jedním z našich prvních měst se stálým elektrickým osvětlením. Toto místo rozhodně stojí za návštěvu.

Papírna ve Velkých Losinách
05:27

Papírna ve Velkých Losinách

Vydáme se do Velkých Losin, kde probíhá už od 16. století ruční výroba papíru. Na konci 17. století byla papírna málem zlikvidována během čarodějnických procesů a v polovině 20. století se také uvažovalo o jejím uzavření. Funguje však dodnes a je evropským unikátem. V reportáži si prohlédneme proces výroby papíru, na nějž se píší mezinárodní smlouvy a který využívá i prezident republiky.

Složky životního prostředí

Další videa
Jaro: Život rostlin a živočichů I
07:07

Jaro: Život rostlin a živočichů I

Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Klima zapsané v letokruzích stromů
02:21

Klima zapsané v letokruzích stromů

To, co se dnes o klimatu a jeho změnách dozvídáme ze satelitních dat, nám mohou říci i letokruhy stromů. Ty vědcům slouží jako podrobný záznam klimatické minulosti. Mezinárodní tým vědců nyní porovnal šířky letokruhů dřevin z různých regionů Evropy. Zmapovali tím vývoj klimatu v Evropě za posledních tisíc let.

Holoseče a degradace půdy
01:26

Holoseče a degradace půdy

Početnost půdních mikroorganismů se snižuje vlivem holosečného způsobu lesního hospodaření tak, že nemohou vykonávat své přirozené funkce. Profesor Josef Rusek při výzkumu půdy na Šumavě prokázal, že na holinách během jednoho léta vyhynou funkčně důležité skupiny půdní fauny. To způsobuje mimo jiné hynutí sazenic dřevin, které se na holosečných pasekách později vysadí. Dokazuje to, že holosečné hospodaření podporuje degradaci lesní půdy.

Hospodářské lesy: Nová příležitost
04:05

Hospodářské lesy: Nová příležitost

Přirozená pestrost lesních společenstev je nejen krásná, ale i zdravější a ekologicky stabilnější než jakákoliv monokultura. Nicméně právě smrkové monokultury jsou typickým představitelem hospodářského lesa a kvůli nízké biodiverzitě jsou prostřenou tabulí pro periodicky se vracející škůdce. Kůrovcová kalamita však nemusí být pouze katastrofou, ale i příležitostí vrátit se k udržitelnému hospodaření v lese, kde je druhová skladba dřevin pestrá, odpovídající klimatu, stromy jsou různého stáří a pod nimi na jaře bují bohaté bylinné patro.

ČT edu nejsou pouze videa

12 809

videí

719

námětů do
výuky

4 356

pracovních
listů

1 212

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání