02:00
Stromy, tedy les, jsou významným zdrojem kyslíku ve vzduchu. Jeden strom může díky fotosyntéze vyrobit kyslík pro 5 až 6 lidí na celý den. Stromy dále ovlivňují vzdušnou vlhkost, uvolňují vonné silice a v neposlední řadě zachycují prach, díky čemuž vzduch pročišťují. Svůj účel plní strom i po odumření – stává se biotopem mnoha jiných živých organismů a posléze přispívá ke vzniku půdní biomasy.
K čemu je důležitý les? Les známe smíšený, jehličnatý, listnatý. Les si skvěle poradí s vláhou, dodává kyslík, čistí vzduch a je domovem mnoha druhů zvířat a lesních živočichů. Jeho funkce nejde nahradit.
V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.
Kůrovcová kalamita přinesla do českých hospodářských lesů katastrofu. Jak docílit jejich obnovy? Odpověď může dát sama příroda. Lesům můžeme pomoci i tím, že necháme přírodu pracovat za nás.
Seriál Minuty z Krkonoš (2014) nám představí dvě krásná ledovcová jezera na polské straně Krkonoš, která se paradoxně nazývají stavy, česky rybníky. Víte, že Velký rybník je hluboký téměř 25 m a Malý rybník jen 7 m?
Symbol turistických značek ve čtyřech barevných variantách zná, vzhledem k četnosti jejich výskytu na našem území, snad každý. Kdy ale tyto značky vznikly, jakými pravidly se řídí a co jednotlivé barvy znamenají? To nám prozradí následující video.
Běžky jsou populárním sportem pro celé rodiny. Právě na Českomoravské vrchovině mají dlouhou tradici. Dnes většina běžkařů dává přednost strojově upravovaným tratím před vyjížděním vlastní mnohdy klikaté stopy. Právě na Žďársku a Novoměstsku upravují místní nadšenci desítky kilometrů bílých stop. Okolí Velkého Dářka na Žďársku je tak trochu ve stínu členitějších tratí sousedního Novoměstska. Zdejší mírně zvlněný terén a nadmořská výška okolo 600 metrů nad mořem jsou však pro běžkaře přímo ideální.
Prahu půlí řeka Vltava na dvě části, které jsou spojeny řadou mostů. Karlův, Mánesův, Branický, Jiráskův, Trojský... Nejkratší a z těch novodobých také nejzdobnější je most Čechův. Podívejte se na stručnou historii mostu i jeho okolí.
Revitalizace rozmanitých krajinných ekosystémů jsou nezbytnou součástí adaptačních opatření na změnu klimatu. Obnova krajinotvorných prvků zlepšuje mikroklima, posiluje retenci vody, zvyšuje biodiverzitu, podporuje stabilitu a estetickou funkci krajiny nebo zajišťuje její prostupnost. Pojďte se s námi podívat na příklady míst, kde to funguje.
Vydejte se s námi na exkurzi do Černobylu. Podíváme se do místa, kde se odehrála největší jaderná katastrofa všech dob. Katastrofu na místě nepřežilo 31 lidí a tisíce dalších zemřely na choroby vyvolané radiací. Radioaktivnímu záření jsou tam návštěvníci vystaveni i dnes. Energie z jádra má kvůli této havárii dodnes punc nebezpečného zdroje, se kterým není radno si zahrávat.
Každé ráno bychom měli padnout na kolena a děkovat výrobcům elektřiny. Takto s nadsázkou glosuje Václav Cílek naši závislost na elektrické energii. Výroba elektrické energie v ČR v posledních 30 letech stála na spalování hnědého uhlí. Místo toho, abychom investovali do efektivnějších a čistších zdrojů energie, jsme přebytky energie vyváželi. Výhodné to bylo pro energetické firmy, nikoliv však pro naše životní prostředí, pro budoucnost české energetiky ani pro globální klima ohrožované emisemi skleníkových plynů. Česká republika se ke svým energetickým zdrojům ani k životnímu prostředí nechovala jako dobrý hospodář. Ztratili jsme desetiletí, která jsme mohli využít k promýšlení budoucí koncepce české energetiky.
Návesní rybníčky, tak jak je známe ze starých obrázků, umocňují půvab českého venkova a hlavně ukazují, jak naši předci uměli hospodařit s vodou. Obnova a péče o vodní nádrž uprostřed vsi ji mohou vysvobodit z betonového sevření a proměnit v živoucí biotop. Jen je potřeba si dát pozor na to, jakou vodu do něj necháme téct.
Jakost povrchových vod se v posledních 25 letech výrazně zlepšila díky transformaci průmyslu nebo modernizaci čistíren odpadních vod. Ne vždy se musí odpadní voda svádět do jediné centrální čistírny. Řešením i pro váš dům tak může být právě kořenová čistírna. Ty fungují na stejných principech jako přirozené mokřady, kde probíhají samočisticí procesy.
Nejlepší energie je ta, kterou nespotřebujeme. Zateplením domu ušetříme nejen životní prostředí, do kterého topením vypustíme méně emisí, ale i svou peněženku. Jak na to? Podívejte se s námi.
Bosnu známe jako krvavé bojiště balkánských válek. V současnosti tam však probíhá jiný konflikt. Proti plánům spoutat čisté a divoké řeky do přehrad s hydroenergetickou funkcí bojují místní obyvatelé. Bojují proti bezpráví, zkorumpovaným úřadům, politikům i bezohledným stavebním firmám a jsou ochotni bojovat až do konce. Dokument však nezachycuje pouze ekologické téma, ale také ukazuje sílu občanské společnosti a aktivismu, která je i u nás často pošlapávána a vnímána jako nežádoucí.
Mladé lesní porosty se stávají prostřeným stolem pro přemnoženou spárkatou zvěř. Okusem náletových i sázených stromků maří snahy na přirozenou i konvenční obnovu lesa a činí ji vysoce nákladnou. Poněkud drahým řešením jsou oplocenky. Ne všechny lokality je ale možné oplotit.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.