02:00
Stromy, tedy les, jsou významným zdrojem kyslíku ve vzduchu. Jeden strom může díky fotosyntéze vyrobit kyslík pro 5 až 6 lidí na celý den. Stromy dále ovlivňují vzdušnou vlhkost, uvolňují vonné silice a v neposlední řadě zachycují prach, díky čemuž vzduch pročišťují. Svůj účel plní strom i po odumření – stává se biotopem mnoha jiných živých organismů a posléze přispívá ke vzniku půdní biomasy.
K čemu je důležitý les? Les známe smíšený, jehličnatý, listnatý. Les si skvěle poradí s vláhou, dodává kyslík, čistí vzduch a je domovem mnoha druhů zvířat a lesních živočichů. Jeho funkce nejde nahradit.
V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.
Kůrovcová kalamita přinesla do českých hospodářských lesů katastrofu. Jak docílit jejich obnovy? Odpověď může dát sama příroda. Lesům můžeme pomoci i tím, že necháme přírodu pracovat za nás.
Milešovka, nejvyšší vrchol Českého středohoří, je vysoká 836 m a okolní krajinu převyšuje téměř o 400 metrů. Na vrcholu najdeme jednu z prvních horských restaurací u nás, meteorologickou stanici a pracoviště Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Dozvíme se mimo jiné, proč se Milešovce přezdívá hromová hora.
Hrad Hazmburk je vedle Milešovky hlavním symbolem Českého středohoří. Tato gotická zřícenina je dnes chráněna jako národní kulturní památka. Zřícenin najdeme v oblasti Českého středohoří hned několik. V závěru videa se vypravíme ke Kamýku a dozvíme se o historii osidlování tohoto území.
Na severní hranici CHKO České středohoří leží čedičová Panská skála s výraznou sloupcovitou odlučností připomínající varhany. Nejdelší z jejích „píšťal" měří 12 metrů. Tento unikátní geomorfologický celek je chráněn jako národní přírodní památka a dle turistických příruček je vůbec nejnavštěvovanější geologickou lokalitou v republice.
Pořad ukazuje, jak vypadala Vltava před stavbou Vltavské kaskády. Stavba štěchovické přehrady znamenala konec plaveb šífařů dolů po řece.
Na celé planetě se neustále zvyšují naměřené teploty vzduchu, což má vliv i na počasí v Česku. Proč tomu tak je a jaké to má důsledky, vysvětlí meteorolog Jan Šrámek z Českého hydrometeorologického ústavu. Také si připomeneme teplotní rekordy v rámci Evropy i zbytku světa.
Česká republika se za posledních 60 let oteplila o 2 °C a do roku 2050 by se mohla oteplit o stejnou hodnotu. To znamená častější výskyt extrémních jevů, jako jsou sucha a požáry. Tyto změny jsou prakticky nevyhnutelné a dotýkají se nás všech. Je tedy klíčové, abychom se na ně dokázali účinně adaptovat. Bohužel mnoho lidí u nás klimatickou změnu nevnímá jako naléhavý problém, což vede k tomu, že se této problematice nevěnuje dostatečná pozornost ani na politické úrovni.
Jak vypadaly vodní toky před zásahem člověka? Jak se od 19. století působením lidí měnily a jak vypadají dnes? Spoutání řek do kamenných lichoběžníků se ale ukázalo být chybou, což vidíme hlavně, když přijdou sucha. Jaké je řešení?
Uhynutí jednoho druhu rostlin nebo živočichů může v důsledku způsobit velké problémy jinému, včetně člověka. 150 vědců z 50 zemí pracovalo na unikátní zprávě o biodiverzitě, která se zaměřuje i na lokální problémy a lokální priority. Hlavní výsledek? Druhů celosvětově ubývá. A hlavní důsledek?
Pořad vysvětluje, jak umělé vodní nádrže utvářejí od nepaměti charakter české a moravské krajiny.
Jídlo roste na poli. Neboli potraviny se rodí v půdě. Proto potřebujeme, aby byla zdravá. A ve zdravé a úrodné půdě bují život. O úrodnou půdu však přicházíme, a to především kvůli erozi a chemizaci zemědělství. Co s tím? Podívejte se sami.
Kůrovcové kalamity ohromných rozměrů to ukazují jasně: smrkové monokultury v krajině jsou problém. Přesto je lidé znovu vysazují i tam, kde lesy vůbec být nemají. Majitelé půdy v kategorii luk a pastvin ji v rozporu se zákonem zalesňují především smrkovými porosty. Vytlačují tak z krajiny ohrožené druhy rostlin a živočichů, mění tradiční ráz krajiny a ničí její rozmanitost a přitažlivost pro návštěvníky. Vydejme se na Valašsko, do Moravskoslezských Beskyd, kde je tento trend o to bolestivější, oč tradičnější ráz krajiny se zde v rámci Česka doposud zachoval.
Když byla koncem 80. let napuštěna přehrada Nové Mlýny, skončila pod vodou nejen lidská obydlí, ale i nádherný komplex lužních lesů. Bylo to správné?
13 980
797
4 759
1 355
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.