02:00
Stromy, tedy les, jsou významným zdrojem kyslíku ve vzduchu. Jeden strom může díky fotosyntéze vyrobit kyslík pro 5 až 6 lidí na celý den. Stromy dále ovlivňují vzdušnou vlhkost, uvolňují vonné silice a v neposlední řadě zachycují prach, díky čemuž vzduch pročišťují. Svůj účel plní strom i po odumření – stává se biotopem mnoha jiných živých organismů a posléze přispívá ke vzniku půdní biomasy.
K čemu je důležitý les? Les známe smíšený, jehličnatý, listnatý. Les si skvěle poradí s vláhou, dodává kyslík, čistí vzduch a je domovem mnoha druhů zvířat a lesních živočichů. Jeho funkce nejde nahradit.
V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.
Kůrovcová kalamita přinesla do českých hospodářských lesů katastrofu. Jak docílit jejich obnovy? Odpověď může dát sama příroda. Lesům můžeme pomoci i tím, že necháme přírodu pracovat za nás.
Jakost povrchových vod se v posledních 25 letech výrazně zlepšila díky transformaci průmyslu nebo modernizaci čistíren odpadních vod. Ne vždy se musí odpadní voda svádět do jediné centrální čistírny. Řešením i pro váš dům tak může být právě kořenová čistírna. Ty fungují na stejných principech jako přirozené mokřady, kde probíhají samočisticí procesy.
Stejně jako člověk mohou i rostliny trpět nemocemi. Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby zkoumají, které odrůdy jsou proti různým nemocem odolné, aniž by se na ně musely aplikovat chemické ochranné postřiky.
Pořad vysvětluje, jak se Evropa liší od jiných kontinentů a co způsobilo, že se Evropa stala významných centrem světa, a jakým způsobem ji člověk mění.
Na Třeboňsku se nachází velké množství pískoven. Kvalitní štěrkopísky se zde těžily nejvíce v 80. letech minulého století. Dnes se klade důraz na to, aby těžba co nejméně ovlivňovala zdejší krajinu. K rekultivaci pískoven proto dochází již během těžby a vznikají tak biotopy, do nichž se stěhují nové rostliny a živočichové.
Vytěžit maximum hnědého uhlí bez ohledu na životní prostředí, na lidská sídla, bez ohledu na lidi samotné. Za komunistického režimu propaganda hlásala: „Lidé si spočítali, že pod domy je něco cennějšího než tohle organizované sešlé kamení“. Touto logikou padly v severních Čechách desítky vesnic a měst, vystěhovány byly desítky tisíc lidí. Jizvy na krajině, v lidských vztazích i duších se nehojí dodnes.
Prohlédneme si úzkokolejnou železnici vedoucí z Jindřichova Hradce do oblasti České Sibiře či České Kanady. Jedná se o nejstarší železnici tohoto typu v Česku, provoz byl zahájen již roku 1897. V ukázce se dozvíme informace o historii výstavby jindřichohradecké úzkokolejky a problémech provozu na dráze během 2. světové války, v poválečném období i v nedávných dobách.
Téměř všechny řeky, které protékají naší zemí, zde také pramení. Proto se také říká, že Čechy jsou střecha Evropy. Energii potoků a řek využívá člověk od nepaměti. Touha využít vodní síly vedla postupně k budování malých vodních elektráren, tedy takových, které mají výkon do 10 000 kW. Podívejte se, jak fungují.
Místo dosavadních přízemních objektů mají na pražském sídlišti Ďáblice vyrůst velké bytové domy. Místním obyvatelům se záměr nelíbí. Projekty jim berou prvky občanské vybavenosti, na které byli zvyklí, např. obchody. Bojí se také neúměrného zvýšení počtu obyvatel, již nyní je kapacita nejen místní školy napjatá. Urbanisté dále kritizují třeba objem a výšku budov, které by narušily smysluplný koncept sídliště. Kauza poukazuje nejen na nutnost udržitelnosti územního plánování, ale i na konflikt mezi veřejnými a developerskými záměry, ve kterém by státní orgány měly pevně zaujmout svou regulační roli.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž představuje Novohradské hory, přírodní park Česká Kanada, zmiňuje počátky českého rybníkářství, Žofínský prales a ukáže z ptačího pohledu renesanční vodní zámek Červená Lhota. A nejen to.
Občanské sdružení Kedjom-Keku chrání pralesy v horách Kamerunu, jeden z nejvzácnějších biotopů na planetě. Vybudovalo zde také školu. Zakladatel organizace Martin Mikeš v reportáži přibližuje jeho činnost v Africe.
Václav Cílek nás vezme na procházku do pražské Tróji a ukáže nám, jak mohla Vltava vypadat před tisíci let a co všechno mohou vyprávět obyčejné oblázky ze dna řeky.
14 007
797
4 765
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.