02:00
Stromy, tedy les, jsou významným zdrojem kyslíku ve vzduchu. Jeden strom může díky fotosyntéze vyrobit kyslík pro 5 až 6 lidí na celý den. Stromy dále ovlivňují vzdušnou vlhkost, uvolňují vonné silice a v neposlední řadě zachycují prach, díky čemuž vzduch pročišťují. Svůj účel plní strom i po odumření – stává se biotopem mnoha jiných živých organismů a posléze přispívá ke vzniku půdní biomasy.
K čemu je důležitý les? Les známe smíšený, jehličnatý, listnatý. Les si skvěle poradí s vláhou, dodává kyslík, čistí vzduch a je domovem mnoha druhů zvířat a lesních živočichů. Jeho funkce nejde nahradit.
V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.
Kůrovcová kalamita přinesla do českých hospodářských lesů katastrofu. Jak docílit jejich obnovy? Odpověď může dát sama příroda. Lesům můžeme pomoci i tím, že necháme přírodu pracovat za nás.
Jaké jsou příčiny a důsledky tání ledovců? Jak ovlivňuje globální oteplování produkci zemědělských plodin? Co je to tepelný stres? Nejen na tyto otázky odpovídají rostlinný genetik Jaroslav Doležel a polární ekoložka Marie Šabacká.
O bezzásahových zónách v národním parku Šumava se toho napsalo a řeklo hodně. O tyto zóny chráněných území, kde je příroda ponechána sama sobě, se vede a vedlo mnoho sporů. Na Šumavě a v Pošumaví jsou však i lesy hospodářské. Tam je cíl jiný. Trvale v lese hospodařit. Rakouský klášter Schlägl nebo Městské lesy Volary se o to snaží pokud možno citlivým způsobem, výběrným hospodařením bez smrkových monokultur, které co nejvíce respektuje přírodní procesy. Těžba jednotlivých stromů místo holoseče vede k lesu různorodému, různověkému a odolnému vůči počasí a kůrovcovým kalamitám.
Jihoamerická poušť Atacama je považována za nejsušší poušť na celém světě. Pro Atacamu je typický obrovský rozdíl mezi denními a nočními teplotami, v letních měsících může být tento rozdíl i 50 stupňů Celsia.
Podnebí, geologické i hydrologické podmínky v Austrálii podmiňují specifické přizpůsobení fauny, flóry i obyvatel. Asi tři čtvrtiny Austrálie zabírají pouště a polopouště. Kde se v Austrálii vyskytuje voda? Jaké je zde rozložení biomů? Jaké jsou socio-ekonomické podmínky v Austrálii?
Dráha vedoucí z Plzně do Železné Rudy byla postavena v 70. letech 19. století za účelem zkvalitnění obchodního propojení mezi Čechami a Bavorskem, zvláště kvůli přepravě uhlí. Jednalo se o první trať, která vedla do jádra Šumavy. Součástí železnice je tunel pod Špičákem měřící 1747 m, což byl tehdy nejdelší železniční tunel v celém Rakousku-Uhersku. Za zmínku stojí i zastávka Železná Ruda - Alžbětín, která je unikátní tím, že přes ni prochází státní hranice.
K největším chloubám chráněné krajinné oblasti rozprostírající se od Prahy směrem k Berounu patří Koněpruské jeskyně, ale nejsou rozhodně jediným turisticky lákavým cílem. V rámci CHKO byly vyhlášeny dvě národní přírodní rezervace. Jednou z nich je Koda, kterou najdeme mezi obcemi Tetín, Sobotka a Srbsko. Odborníci tu objevili pět desítek jeskyní, z nichž nejznámější je pravděpodobně ta zvaná Nad Kodou nebo taky Capouch.
Kosmický průmysl nepatří v Česku mezi významné průmyslové obory a povědomí o něm je mezi veřejností malé. Centrem kosmického průmyslu je v České republice Brno, kde se nachází desítky firem věnujících se tomuto oboru. Jednou z nich je i firma SAB Aerospace, která vyvinula tzv. dispenser, unikátní zařízení pro vypouštění družic na oběžnou dráhu Země, které transport družic značně urychluje a zefektivňuje. A co ještě v Brně dělají?
Povodně v roce 2002 ukázaly, jak důležitou funkci má při zadržování vody půda. Ta totiž dokáže pojmout nejvíc vody v celé krajině. Záleží ale na tom, v jakém je stavu. Výzkumný tým z ČVUT připravil zajímavý experiment, který ukazuje, jak důležitou roli stav půdy hraje. Podívejte se na to, v čem to celé spočívá.
Bosnu známe jako krvavé bojiště balkánských válek. V současnosti tam však probíhá jiný konflikt. Proti plánům spoutat čisté a divoké řeky do přehrad s hydroenergetickou funkcí bojují místní obyvatelé. Bojují proti bezpráví, zkorumpovaným úřadům, politikům i bezohledným stavebním firmám a jsou ochotni bojovat až do konce. Dokument však nezachycuje pouze ekologické téma, ale také ukazuje sílu občanské společnosti a aktivismu, která je i u nás často pošlapávána a vnímána jako nežádoucí.
Kůrovcové kalamity a sucho nám ukazují, že pěstování stejnověkých monokultur smrku nebo borovice není nadále udržitelné. Monokultury dříve řešily krizi nedostatku dříví, ale dnes řešíme krizi biodiverzity a klimatu. Během kůrovcových kalamit se opět ukázalo, že je potřeba přírodě naslouchat, nikoliv si ji podmaňovat a vytěžovat.
Mezi klíčová adaptační opatření v ČR patří transformace energetiky směrem k obnovitelným zdrojům a podpora obyvatel regionů, kde je těžební průmysl dominantním odvětvím. Přestože se investice do budoucnosti vyplatí, nezbytnost těchto opatření je často zpochybňována nejdůležitějšími aktéry této změny, politiky a následně i širokou českou veřejností.
Málokdo si uvědomí, že jsou to zemědělci, kteří nejvíc ovlivňují kvalitu životního prostředí. Kvalita zemědělské půdy v Česku je do velké míry výsledkem intenzivního způsobu hospodaření zemědělských velkopodniků, které není udržitelné. Patří k němu eroze, kontaminace podzemních vod nebo struktura samotné půdy, která brání tolik potřebnému vsakování srážkové vody. Ladislav Miko a Václav Cílek v souvislostech vysvětlují důsledky a nabízejí alternativu v podobě udržitelného způsobu zemědělské výroby.
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.