Našli jsme pro vás videí: 85
01:26
Holoseče a degradace půdy
Početnost půdních mikroorganismů se snižuje vlivem holosečného způsobu lesního hospodaření tak, že nemohou vykonávat své přirozené funkce. Profesor Josef Rusek při výzkumu půdy na Šumavě prokázal, že na holinách během jednoho léta vyhynou funkčně důležité skupiny půdní fauny. To způsobuje mimo jiné hynutí sazenic dřevin, které se na holosečných pasekách později vysadí. Dokazuje to, že holosečné hospodaření podporuje degradaci lesní půdy.
03:27
Genom jablka
Mezinárodní tým vědců rozluštil genom jabloně. Vědci přečetli genom druhu Golden Delicious, který je druhým nejrozšířenějším vyšlechtěným jablkem na světě. Znalost sekvencí DNA nyní napomůže k dalšímu šlechtění tohoto ovoce a k vytvoření nové rostliny budoucnosti.
04:59
Oskeruše
Jeřáb oskeruše patří mezi vzácné ovocné dřeviny. Nejvíce jich na světě najdete na jihovýchodní Moravě – Slovácku, navíc tam roste mnoho prastarých a rozložitých jedinců. Plody oskeruše mají vysokou nutriční hodnotu, ale než je sklidíte, musíte se naučit trpělivosti.
06:46
Květnaté louky Bílých Karpat
Karpatské louky jsou pravým rájem pozemních orchidejí. Pro rozmnožování potřebují pravidelně sečené louky. Právě proto jsou místní orchideje závislé na péči člověka. Jde o kulturní krajinu, kterou jsme zdědili po předcích a kterou by bez pomoci člověka nebylo možné do budoucna udržet. V rámci naší země jde o unikátní biotop, kde se i dnes stále objevují nové rostlinné druhy. Pro jeho zachování můžete něco udělat i vy.
02:00
Les a význam pestrosti jeho druhů
Stabilita lesa je v jeho druhové i věkové pestrosti a ve vodě, kterou je potřeba v lese udržet. Jak toho dosáhnout? Jak se mění druhová skladba lesů v ČR? Proč se ustupuje od jednodruhových plantáží, tak jak je známe v minulosti? A jak můžete pomoci i vy?
06:45
Šafrán v české přírodě
Šafrány patří mezi jarní cibuloviny. Z jedné cibulky vyrůstá v únoru a březnu několik květů. Po odkvetení se cibulka zatáhne. Rozmnožuje se cibulkou a semínkem. Šafrán nebo krokus pochází z Alp a v české přírodě roste jen na velmi málo lokalitách, kde si ho váží jako rodinného stříbra. Ne nadarmo se říká, že je něčeho jako šafránu…
01:33
Kůrovec v dnešním smrkovém lese
Kůrovec (lýkožrout smrkový) je přítomen téměř v každém lese a za normálních okolností napadá smrky starší šedesáti let, larvy kůrovce svými chodbičkami přetnou vodivá pletiva a stromy usychají. Když se přemnoží, nastává problém. Při boji s kůrovcem je důležité zakročit včas, aby nebylo nutné vytvářet rozsáhlé paseky/holiny.
03:07
Pokus: Zjištění koncentrace vitamínu C
Co obsahuje více vitamínu C, pomeranč nebo citron? Zjistíme to díky jednoduchému pokusu se šťávou z citronu a pomeranče, kukuřičným škrobem a jódem. Roztok vody, jodu a škrobu působí jako indikátor vitamínu C.
02:34
Genová banka
V genové bance jsou uloženy vzorky osiv jednou provždy pro budoucí generace. Mohou se tak využít všechny vlastnosti, kterých bylo při jejich šlechtění docíleno, kdyby se náhodou někdy v budoucnu osiva ztratila. V Norsku vzniká tzv. Noemova archa plodin, kde budou uložena všechna semena světa, uchována i tisíce let.
02:08
Test odolnosti obilovin proti infekcím
Stejně jako člověk mohou i rostliny trpět nemocemi. Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby zkoumají, které odrůdy jsou proti různým nemocem odolné, aniž by se na ně musely aplikovat chemické ochranné postřiky.
03:31
Pokus: Energie v mouce
Mouka, získaná rozemletím obilného zrna, je energetickým palivem pro naše tělo. Palivo, kyslík a plamen dohromady explodují! Jak nechat vybuchnout mouku?
02:44
Mouka: Bílou či celozrnnou?
Laboratorně lze i z jediného zrna zjistit, co obsahuje, a v jakém množství - například škrob, lepek nebo bílkoviny. Mouku lze umlít ze zrn různých obilnin, ale i z luštěnin nebo rýže. A to, zda je mouka bílá nebo celozrnná, je určeno mírou zpracování. Bílá mouka je ze zvlášť šlechtěné pšenice a je snadná na zpracování. Zároveň je však méně zdravá.
