09:30
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Ukázka popisuje jizerskohorské náhorní plató, které je pozoruhodnou horskou krajinou plnou rašelinišť. Pasáž také obsahuje informace o přírodních poměrech Jizerských hor, jejich povrchu a vodstvu.
V rodinném lese nadšenci mění smrkovou monokulturu v přírodě blízký les. Vybudování zdravého a stabilního lesního ekosystému znamená jiné způsoby obhospodařování oproti konvenčním praktikám. Sám majitel a pár dobrovolníků představí, jakým způsobem se takový les tvoří.
S Krajinou domova (2017) se vypravíme do Třeboňské pánve, krajiny rybníků. Jedná se o jednu z mála biosférických rezervací UNESCO na světě, jejíž krajinu v takové míře vytvořil člověk. Nejprve si krátce připomeneme historii a význam zdejších rybníků a dále se seznámíme s jejich charakteristickými zástupci obojživelníků, ptáků i hmyzu.
Mluvčí projektu Sčítání 2021 Jolana Voldánová v rozhovoru vysvětluje a obhajuje hlavní důvody, přínosy a smysl sčítání obyvatelstva. Proč je sčítání povinné? A proč stát zajímá, čím topíte a jak jezdíte do školy či do práce? Tyhle informace jsou důležité pro záchranné složky, linky veřejné dopravy i regiony, aby mohly zareagovat na sociodemografické změny, například posílením sociálních služeb nebo zřizováním nových školek. Zlepšuje sčítání reálný život lidí?
Více než půl miliardu let staré horniny, skalní města, vyvřeliny i naleziště zkamenělin, rostlin a živočichů, to je Geopark Český ráj. V roce 2015 získal Český ráj, jako jediný geopark v celé republice, značku UNESCO. S jakými problémy se tato oblast s unikátním přírodním dědictvím potýká?
Pasáž představuje Novohradské hory, přírodní park Česká Kanada, zmiňuje počátky českého rybníkářství, Žofínský prales a ukáže z ptačího pohledu renesanční vodní zámek Červená Lhota. A nejen to.
Pasáž o šumavských ledovcových jezerech a rašelinných jezírkách. Ukážeme si největší ledovcové jezero na Šumavě – Černé jezero –, které je zároveň i největším v České republice. Dozvíme se také, jak se jedno z původních šumavských jezer přetvořilo na rašeliniště.
Haldy po těžbě uranu v Příbrami jsou již mnoho let ponechány ladem, z velké části jsou porostlé vegetací. Protože se jedná o radioaktivní materiál, mohou být snahy o uložení navážek na jiné místo potenciálně nebezpečným podnikem. V okolí hald by navíc kvůli transportu materiálu došlo k větší ekologické zátěži a snížení kvality života z důvodu odkrytí jejich jádra, hluku, prašnosti či nárůstu nákladní dopravy. Ponechání hald přirozené sukcesi se jeví jako nejbezpečnější, nejlevnější a nejčistší řešení.
Hornosvratecká vrchovina je nejvýchodnější částí rozlehlé Českomoravské vrchoviny. Řeka Svratka je zde hluboce zaříznuta do členitého terénu a na okolních prudkých kopcích roste mnoho dnes již vzácných rostlin. Jedinečný je asi 15kilometrový úsek Svratky od Vírské přehrady do obce Nedvědice, nad kterou se tyčí majestátní hrad Pernštejn. Podívejte se sami na to, proč tomu tak je.
Včely jsou dobrými bioindikátory životního prostředí. Žije-li včelstvo ve znečištěné oblasti, mohou se škodlivé látky kumulovat v některých včelích produktech, například ve vosku. Nikoli však v medu. Ten jsou včely schopné škodlivých látek efektivně zbavit. Med z Prahy nebo podobných oblastí může proto dosahovat velmi vysoké kvality a jeho konzumace se není třeba obávat. S emisemi z aut a komínů si chytré včely poradí tak, že je uloží do svého jedového váčku.
Když byla koncem 80. let napuštěna přehrada Nové Mlýny, skončila pod vodou nejen lidská obydlí, ale i nádherný komplex lužních lesů. Bylo to správné?
S tím, jak se v průběhu dějin proměňovaly potřeby lidí a jejich hospodářská činnost, měnila se i druhová skladba lesa. Dominance smrku ochudila lesní ekosystém o jeho pestrost a biodiverzitu.
Čeští vědci se v této reportáži vydali zmapovat část tropického deštného lesa v Kamerunu a vytvořili podklady pro vznik národního parku na ochranu lidoopů.
14 212
866
4 821
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.