04:47
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Když byla koncem 80. let napuštěna přehrada Nové Mlýny, skončila pod vodou nejen lidská obydlí, ale i nádherný komplex lužních lesů. Bylo to správné?
Stromy v metropolích mají pozitivní vliv na své okolí, vegetace mimo jiné snižuje teplotu vzduchu v letním období či zlepšuje kvalitu ovzduší. Stromy mají velký význam v boji s klimatickými změnami. V mnoha městech však díky tlaku developerů na novou výstavbu zeleň z center měst mizí. Výsadba nových stromů v urbanizovaných oblastech často naráží na omezený prostor pro kořenový systém i nedostatek vláhy. Kde by se Praha měla učit, jak být přívětivějším místem pro lidi a zároveň účinně snižovat teplotu ve svém centru?
Jak se šíří nepůvodní druhy v české krajině? A jak v ní škodí? Invazní druhy živočichů či rostlin se na dané území dostanou přispěním člověka. Následně se mohou nekontrolovaně šířit a škodit původním druhům či ekosystémům. Jak si jim můžeme bránit?
Co je trendem v současném zemědělství? Stále více biofarem, které nepoužívají ani chemická hnojiva, ani krmiva. Co všechno obnáší ekologické hospodaření a jakými mimoprodukčními činnostmi se biofarmy mohou zaobírat? Martin Dejdar nás zavede na dvě z nich.
Nadlimitním znečištěním je zasaženo 85 % sledovaných zdrojů podzemní vody. Ve studních škodí mikroorganismy, které tam nepatří, ale především chemické látky, které se do nich dostaly kvůli desetiletím nešetrného chování člověka k přírodě a intenzivního využívání krajiny.
Václav Cílek nás zavede do pražských ulic a pasáží a ukáže nám, kde se v Praze můžeme setkat se zajímavými horninami využitými pro stavební účely.
Dolní Věstonice na Pálavě proslavil v roce 1925 profesor Karel Absolon, když tu objevil sošku pravěké venuše. V obci se nachází vinné sklípky jako pozůstatek pobytu Habánů v 16. století. Dolní Věstonice jsou zajímavé i z hlediska geomorfologie, najdeme tu národní přírodní památku Kalendář věků. V blízkosti obce leží přehradní nádrž Nové Mlýny.
Vydáte-li se na Kozákov v Českém ráji, nezapomeňte si geologické kladívko. Jako památka na dávnou sopečnou činnost tu zůstalo mnoho achátů, jaspisů a olivínů. Nedaleko Kozákova se nachází muzeum drahých kamenů, kde pohovoříme s odborníkem Josefem Votrubcem.
V panenské krajině mongolské stepi po stovky generací žili lidé bez větších negativních stop na životním prostředí. To už dnes neplatí. Mongolská step je znečištěná odpady a tamní stáda mají žaludky plné plastů. Řešení by mohlo přijít v podobě třídění a částečné recyklace přímo na místě. Mongolsko dnes patří mezi 10 největších producentů plastového odpadu na světě. To je potřeba změnit.
Velkolom Čertovy schody v Českém krasu představuje výrazný prvek krajiny, který vznikl při těžbě vápence. Jedná se o devastaci místní původní krajiny za vzniku stanoviště s typickým rázem skalních výchozů a odhalených geologických profilů. Prostředí krasu poskytuje ideální podmínky pro obnovení života v těžbou výrazně poznamenané krajině. Prostředím velkolomu provází geolog, spisovatel, filosof a popularizátor vědy Václav Cílek.
Jak vypadá tropický horský les, které rostliny zde žijí a jak se přizpůsobují místním podmínkám? Jak loví masožravé rostliny svou kořist a jaké nejčastější mýty o masožravkách kolují mezi lidmi? O rostlinách tropických horských oblastí hovoří Vlastík Rybka, kurátora Botanické zahrady Praha.
Karpatské louky jsou pravým rájem pozemních orchidejí. Pro rozmnožování potřebují pravidelně sečené louky. Právě proto jsou místní orchideje závislé na péči člověka. Jde o kulturní krajinu, kterou jsme zdědili po předcích a kterou by bez pomoci člověka nebylo možné do budoucna udržet. V rámci naší země jde o unikátní biotop, kde se i dnes stále objevují nové rostlinné druhy. Pro jeho zachování můžete něco udělat i vy.
Mokřady patří mezi druhově nejpestřejší ekosystémy na světě. Mají velký význam v procesech samočištění vody, což se využívá např. v podobě kořenových čistíren. Hrají také významnou roli při zadržování vody v krajině.
12 851
733
4 416
1 222
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.