portály České televize

Často hledáte:

příprava na přijímačky Charta 77 zpravodajství přijímačky ptáci

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Hledat Zavřít vyhledávání
menu
Vznik přehrady Nové Mlýny

04:47

Vznik přehrady Nové Mlýny

Když byla koncem 80. let napuštěna přehrada Nové Mlýny, skončila pod vodou nejen lidská obydlí, ale i nádherný komplex lužních lesů. Bylo to správné?

Z pořadu:

Zatopené osudy Přehrát celý pořad

Témata:

Fyzickogeografická sféra Česká republika Životní prostředí Umělé ekosystémy Krajinná ekologie Ekologie

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Přírodopis Zeměpis Ekologie Biologie

Klíčová slova:

Česká republika přírodní prostředí ekologie hydrosféra ČR lužní les Jihomoravský kraj přehrada vodní nádrž přírodní rezervace krajinná ekologie vodní elektrárna antropogenní vliv niva devastace ekosystémů Dyje hospodaření s vodou Pálava protipovodňová ochrana Nové Mlýny

Mohlo by vás také zajímat

Umělé ekosystémy

Další videa
Cesta z města: Jak se zakládá malé ekologické hospodářství
02:40

Cesta z města: Jak se zakládá malé ekologické hospodářství

První díl dokumentární reality show Malá farma, ve které se mladý pár stěhuje z města na venkov s cílem vybudovat malé ekologické hospodářství.
Pole ohrožená erozí
02:55

Pole ohrožená erozí

Půdní fond v Česku patří v mezinárodním porovnání k nejvíce ohroženým erozí. Roční ztráty ornice se odhadují na 21 milionů tun půdy. K erozi přispívá nejen klimatická změna a srážky v podobě přívalových dešťů, ale hlavně nevhodný způsob hospodaření. Protože nejsou protierozní opatření v zemědělství ustanoveny vyhláškou, je stále běžné, že se hospodaří na polích s velkou výměrou, ve svažitém terénu či se pěstují pro dané lokality nevhodné plodiny.
Pískovny
03:50

Pískovny

Zatopené staré pískovny jsou nejen malebné, ale i bohatým životem oplývající ekosystémy. Pojďme se podívat na jednu z nich.

Organická hmota pro pole
09:05

Organická hmota pro pole

To, že je třeba udržovat úrodnost půdy doplňováním organické hmoty, tedy hnojením, víme odpradávna. Chlévské mrvy je ale málo, organická hmota je vzácná. Řešením může být kompost z kompostáren, kam se sváží bioodpad ze zahrad a domácností. Jedním z nejlepších způsobů, jak dostat organickou hmotu zpátky do půdy, jsou však meziplodiny. Co to je? A proč platí, že čím více druhů rostlin v porostu budeme mít, tím bohatší společenstvo tolik potřebných půdních mikroorganismů bude?

Ekologie

Další videa
PL
Ochrana opice kahau
16:10

Ochrana opice kahau

Primát kahau nosatý, plachý obyvatel pobřežních lesů ostrova Borneo, mizí společně se svým prostředím. Ustupuje různým hospodářským aktivitám, od těžby uhlí po plantáže olejné palmy. Ustupuje, ale nemá kam. Jinde než v mangrovech totiž přežít nedokáže. Přírodovědec Stanislav Lhota tyto ohrožené opice studuje a usiluje o jejich ochranu v oblasti balikpapanského zálivu. Usiluje o ochranu celého prostředí, ve kterém žijí. Prostředí, kde zatím ještě existuje nepřerušené propojení pobřežních mělkých vod, mangrovů a nížinného deštného lesa.

PL
Krmení ptáků
08:53

Krmení ptáků

Proč sýkorky na krmítku neocení zrní a které ptačí druhy obilninami naopak potěšíte? Čím se u nás ptáci živí v zimě? A máme je vůbec v zimě přikrmovat? Co jsou to ptačí kovadlinky? A které ptačí druhy nepotřebují pít? Na otázky Antonína Přidala odpovídá ornitolog Karel Hudec.
Proč emigroval drop?
15:17

Proč emigroval drop?

Ještě donedávna u nás žil drop velký, s váhou 20 kg nejtěžší letec v evropské ptačí říši. Pravda, nebylo jich u nás mnoho a žili pouze na jižní Moravě, v současné době už tu ale nemáme ani jednoho. Zato necelých dvacet kilometrů od jejich původního moravského hnízdiště se dropům neobyčejně daří, a sice za státní hranicí: v Rakousku. Spolu s ornitology (jak českými, tak rakouskými) budeme pátrat, proč se od nás tento majestátní a přísně chráněný pták odstěhoval. Odpovědi nacházíme především v hospodaření. Způsob, jakým u nás obděláváme pole, je devastující nejen pro tohoto ptáka. Emigrace dropa je tak příběhem nejen o něm, ale o celé naší krajině a našem přístupu k ní. Pokud jej změníme, může se drop vrátit.

Konec zimy: Příroda
07:06

Konec zimy: Příroda

Epizoda ukazuje veverky, se kterými se potkáváme v lesích i parcích. Z dalších živočichů jsou představena stáda daňků a laní na konci zimy, ze sov naše větší sova kalous ušatý charakteristický svými pírky na vrcholu hlavy, které připomínají uši. Ukázka nás zavede i do prostředí suťových strání s kameny porůstajícími mechem a nenápadným keřem srstkou obecnou, se kterou se setkáváme v lesích celé Evropy a jež v přírodě představuje planý angrešt.

Fyzickogeografická sféra

Další videa
Pískovcová skalní města Českého ráje
01:52

Pískovcová skalní města Českého ráje

Projděte se Českým rájem s geologem Václavem Cílkem. Probereme témata, jako je třeba důležitost pískovce v Českém ráji jako stavebního materiálu pro lidi i pro vznik pískovcových skalních měst.
Zaplavování lužních lesů
00:37

Zaplavování lužních lesů

Na jaře 2020 vodohospodáři na žádost lesníků přistoupili k zaplavování lužního lesa v oboře Soutok u Břeclavi. Voda z Novomlýnských nádrží měla nahradit jarní záplavy, doplnit vodu v drobných tocích, mokřadech a tůních a zlepšit v místě podmínky pro rostliny i živočichy.
Jezera v ČR
08:50

Jezera v ČR

Existují stovky míst, která nazýváme jezery. Skutečných, tedy přirozených jezer je z nich však pouze zlomek. Vypravme se k několika z nich. Pod hladinou šumavských ledovcových jezer, rašelinných jezírek či v jihomoravských bažinách a mokřadech bují pestrý život.
Rozhovor s odborníkem
Vulkanismus v Českém ráji
01:52

Vulkanismus v Českém ráji

Geolog Václav Cílek představuje středověký hrad Trosky, na němž vysvětluje fenomén třetihorního vulkanismu, jehož stopy vidíme v Českém ráji dodnes.

ČT edu nejsou pouze videa

10 692

videí

527

námětů do
výuky

2 963

pracovních
listů

991

pořadů

67

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání