04:47
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Když byla koncem 80. let napuštěna přehrada Nové Mlýny, skončila pod vodou nejen lidská obydlí, ale i nádherný komplex lužních lesů. Bylo to správné?
Novoborská firma Lasvit patří k nejslavnějším výrobcům luxusního skla na světě. Výrobky této značky zdobí například interiéry newyorského mrakodrapu Steinway Tower nebo pařížský hotel Ritz. Firma byla založena v roce 2007, a navazuje tak na historii sklářského řemesla a umění na Novoborsku, které zde vzkvétá už od konce středověku.
Baťův kanál je fenoménem cestovního ruchu v Česku. Umělá vodní cesta, která před 2. světovou válkou sloužila k dopravě lignitu do Baťových závodů na Zlínsku, je už víc než 20 let vyhledávaným cílem mnoha turistů. Na trase kanálu je celkem 13 plavebních komor, většina z nich je původní ještě z dob Jana Antonína Bati.
Rychlebské hory rozhodně nepatří k nejznámějším českým pohořím. Jejich nadmořská výška však není na české poměry nijak zanedbatelná, nejvyšší vrchol Smrk měří 1124 m n. m. Toto pohoří na česko-polském pomezí přitahuje zejména cyklisty. Příhraniční poloha Rychlebských hor po druhé světové válce zásadně ovlivnila osídlení oblasti. Jak?
Krkonoše se staly ostrovem unikátních společenstev, na kterém se prolínají druhy arktické s alpínskými. Najdou se zde pozůstatky ledovcové modelace krajiny.
V pasáži se dozvíme odpovědi na otázky, jak z pískového zrna vznikne skalní město a jak vznikla konkrétně skalní města v České tabuli.
Miroslav Vladyka v rámci Stezky Českem (2024) míří do Krušných hor. Jednou z jeho zastávek bude Vápenka v Háji nedaleko Loučné pod Klínovcem. Jedná se o nejstarší vápenku svého druhu u nás, která je zároveň přidruženým objektem hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří.
Kastilie a León je místem, kde přirozeně rostou dnes už vzácné duby cesmínovité, chovají se býci na býčí zápasy a také pěstují jahodníky. V pohoří Sierra de Gredos s ledovcovými jezery a řekami, které jsou významnou zásobárnou sladké vody, žijí kozorožci iberští.
O tom, jaké dopady mohou mít na okolní krajinu a životní prostředí úpravy potoka nebo regulace vodního toku, hovoří Václav Moravec v jižních Čechách s hydrobiologem Davidem Pithartem.
Existují u nás rozlehlé úseky divoké krajiny, kde působení člověka bylo po desetiletí nepatrné. Některé části vojenských újezdů byly jen příležitostně narušovány těžkou vojenskou technikou či výbuchy munice. Právě v takových lokalitách postupně vznikaly ekosystémy, které by jinde v krajině nedostaly čas se vyvíjet. Dnes můžeme do některých koutů těchto oblastí s nespoutanou přírodou nahlédnout i my.
Podkrušnohorskou krajinu výrazně ovlivnilo dobývání hnědého uhlí v povrchových dolech. To je v posledních letech utlumováno a jámy v řadě případů zalila voda. Jezer vznikla už desítka a odborníci je plánují všechny propojit. V roce 2021 bylo pro veřejnost otevřeno takto vzniklé jezero u města Most, které se napouštělo celé čtyři roky.
Mezi lety 2008 a 2018 postihlo amazonský deštný les v Brazílii do té doby největší odlesňování. Jen během jednoho roku tu zmizelo téměř 8 000 km čtverečních pralesa. Ten je přitom pro život na Zemi kriticky důležitý a produkuje 20 % veškerého kyslíku v atmosféře. Jaké jsou příčiny a důsledky tohoto odlesňování? Pojďte se podívat na satelitní snímky, které umožňují srovnání v čase. Vysvětlení tohoto nežádoucího jevu nám poskytne Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Stromy v metropolích mají pozitivní vliv na své okolí, vegetace mimo jiné snižuje teplotu vzduchu v letním období či zlepšuje kvalitu ovzduší. Stromy mají velký význam v boji s klimatickými změnami. V mnoha městech však díky tlaku developerů na novou výstavbu zeleň z center měst mizí. Výsadba nových stromů v urbanizovaných oblastech často naráží na omezený prostor pro kořenový systém i nedostatek vláhy. Kde by se Praha měla učit, jak být přívětivějším místem pro lidi a zároveň účinně snižovat teplotu ve svém centru?
13 956
796
4 752
1 355
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.