portály České televize

Často hledáte:

prezidentské volby hlava státu prezident Václav Havel české tradice

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Hledat Zavřít vyhledávání
menu
Putování za šimpanzi a gorilami nigerijskými

09:38

Putování za šimpanzi a gorilami nigerijskými

Čeští vědci se v této reportáži vydali zmapovat část tropického deštného lesa v Kamerunu a vytvořili podklady pro vznik národního parku na ochranu lidoopů.

Z pořadu:

Objektiv Přehrát celý pořad

Témata:

Afrika Životní prostředí Fyzickogeografická sféra Biologie živočichů Ekologie Obecná biologie Ochrana přírody a životního prostředí

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Přírodopis Zeměpis Biologie Ekologie

Klíčová slova:

regionální geografie regiony Afrika ochrana přírody národní park prales tropický deštný les kácení pralesů NP šimpanz gorila

Mohlo by vás také zajímat

Biologie živočichů

Další videa
Husí rodinka
03:15

Husí rodinka

Jak si husy staví hnízdo? A jak vypadají malá housátka? Husy při hnízdění skoro měsíc zahřívají vejce. Důležité je nenechat vejce vychladnout. Přitom si husy musejí dát pozor například na dravce rákosin motáka pochopa.
Odběr krve pomocí pijavek lékařských
03:15

Odběr krve pomocí pijavek lékařských

Ve videu je představen inovativní způsob odběru krve u savců pomocí pijavek lékařských, živočichů patřících mezi kroužkovce. Veterináři se přiklání k tomuto způsobu odběru krve u zvířat, která špatně snáší klasický odběr krve. Ten jim způsobuje stres, nebo je dokonce nutné u nich v takovém případě využívat anestezii. Pravidelné odběry krve u zvířat žijících v zajetí (zoologické zahrady) jsou přitom velmi důležité. Můžeme pomocí nich sledovat zdravotní stav jednotlivých zvířecích druhů a zabránit případnému šíření chorob na lidi nebo na zvířata z dalších kontinentů. Ve videu se dozvíme mnoho zajímavých informací také o samotných pijavkách a jejich způsobu přijmu potravy. Uvidíme tedy například to, jak velké pijavky obvykle jsou, jak vypadá stavba jejich těla a kolik krve dokáží najednou vysát. Řeč bude také o látkách, které naopak pijavky do těla hostitele vypouští a k čemu tyto látky slouží. Vzhledem k tomu, že vzorky krve odebrané pijavkami slouží stejně dobře jako vzorky odebrané klasickou metodou (jehlou), jedná se alespoň ve veterinární oblasti o metodu, která si jistě zasluhuje naši pozornost.
Mokřady: fascinující ekosystémy
01:43

Mokřady: fascinující ekosystémy

Mokřady patří mezi druhově nejpestřejší ekosystémy na světě. Mají velký význam v procesech samočištění vody, což se využívá např. v podobě kořenových čistíren. Hrají také významnou roli při zadržování vody v krajině.
Křeček polní
01:32

Křeček polní

Proč jsou křečci polní ohrožený druh? A kde se tito hlodavci vyskytují? Jak probíhá pozorování křečků ve volné přírodě? Vědci zkoumají chování křečků, jejich pohyb v norách v podzemí, způsob rozmnožování a tvoření zásob na zimu.

Obecná biologie

Další videa
Z čeho je svět?
04:40

Z čeho je svět?

Z čeho je svět? Odpověď zní: Svět je z atomů a prázdnoty. Prázdnota je nekonečná, atomů je v ní nekonečný počet. Atomy jsou neviditelná, nedělitelná a tudíž nezničitelná tělíska, která jsou v trvalém pohybu. Z atomů je úplně všechno. Atomy se mohou spojovat a podle toho, kolik a jak se jich spojí, vznikají různé předměty. Atomy se mohou rozlučovat. Jakmile se rozloučí, pokračují v pohybu, pak se mohou zase pospojovat a vznikne něco docela jiného. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Vzlínání vody rostlinami
06:45

Vzlínání vody rostlinami

Jak je možné, že stromy natáhnou během dne od kořenů až po koruny stovky litrů vody? Listy rostlin využívají energii ze slunce, aby přeměnily oxid uhličitý a vodu na cukry. Jako odpadní produkt přitom vzniká kyslík. Listy mají plochý a tenký tvar, aby vystavily slunci buňky obsahující chloroplasty se zeleným barvivem. Pokožka listu je pokryta póry zvanými stomata, jež zajišťují výměnu kyslíku a oxidu uhličitého mezi vzduchem a vnitřním prostorem listu. Zbavují se vody během procesu zvaného transpirace. Když se vypařují molekuly vody z listů rostliny, tak nasává další vodu z půdy.

Práce s buněčnými strukturami
06:01

Práce s buněčnými strukturami

Jak dát do souvislosti údaje o biochemických procesech v buňce se strukturami pozorovanými v mikroskopu? Jak zachytit přepis genu z DNA? Pomocí fluorescenčního mikroskopu a fluorescenčních značek dostaneme odpověď na otázku, jak se buňky přemisťují, dělí a komunikují. Stačí sledovat jejich pohyb.

Mendelovy objevy principů dědičnosti
02:46

Mendelovy objevy principů dědičnosti

Biolog a teolog Marek Orko Vácha vysvětluje, v čem byly Mendelovy na první pohled banální objevy tak významné, že se dostaly do učebnic biologie po celém světě. Video dále odhaluje, jakou roli má matematika v genetice a které fenotypové znaky hrachu zkoumal Mendel ve své práci. Objasníme si i úplnou a neúplnou dominanci genů.

Životní prostředí

Další videa
Pařížská klimatická dohoda
25:30

Pařížská klimatická dohoda

V prosinci 2015 se na pařížském klimatickém summitu téměř dvěma stům národních delegací podařilo přijmout dohodu o omezení emisí klíčového skleníkového plynu CO2 a také o finanční pomoci rozvojovým zemím v boji proti postupujícím změnám klimatu. Podařilo se tak odvrátit klimatické hrozby a zachránit naši planetu? Je globální oteplování jediným obřím problémem, před nímž naše civilizace stojí?
Nepůvodní druhy rostlin v naší krajině
13:32

Nepůvodní druhy rostlin v naší krajině

Většina nepůvodních druhů rostlin u nás jsou imigranti z posledních 200–300 let. Ještě nejsou adaptovaní, jsou nepřizpůsobiví a dělají nám problémy. Máme se zelených migrantů bát, bojovat proti nim, nebo problém nechat na přírodě, aby si poradila sama? Téma invazních druhů v krajině je fenomén, kterým se zabývá biolog Jiří Sádlo z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Říká, že ačkoliv jsme velmi vzdělaní, nedokážeme s přírodou vést dialog, jak ho denně vedl sedlák, který v ní žil a pracoval. Během putování krajinou dokáže Jiří Sádlo srozumitelně a poutavě odhalovat tajemství invaze, mýty a skutečnosti s tímto fenoménem spojené.
Materiály v ukrajinštině
PL
Vymírání druhů v současné době
02:15

Vymírání druhů v současné době

Vymírání druhů v současnosti je demonstrováno na příkladu tetřeva hlušce na Šumavě, který vymírá v důsledku lidské činnosti. Pojďte se s námi podívat do panenské přírody, abychom zjistili, jak lidské konání působení způsobuje poprvé v dějinách hromadné vymírání. Mohou lidé za globální oteplování?

Mekong jako předmět sporů
06:11

Mekong jako předmět sporů

Řeka Mekong je životodárnou silou pro více než 60 milionů lidí. Čína, která na horním toku této řeky staví hráze k výrobě energie, však nenávratně poškozuje říční ekosystém níže po proudu. Pro Čínu je využití veletoku i způsob, jak dosáhnout svého – to znamená geopolitického a ekonomického vlivu. Tradiční komunity, které žijí níže po proudu, však politické hrátky nezajímají, jde jim především o obživu. Ke sporům se v následném rozhovoru vyjádří politolog Michael Romancov.

ČT edu nejsou pouze videa

10 507

videí

492

námětů do
výuky

2 795

pracovních
listů

943

pořadů

67

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání