14:01
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Liberecký kraj.
V Moravském krasu jsou nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně s plavbou po ponorné říčce Punkvě. Málokdo však ví, odkud se tato světoznámá říčka bere.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Pro Kokořínsko jsou typické skalní pokličky a hluboké skalnaté doly. Ale také velké středověké rybníky a slatiny mezi nimi. Přestože, nebo možná právě proto, že vzhled skal měnil po staletí člověk, je Kokořínsko krásnou kulturní krajinou.
Zubr, kůň, pratur… Všichni tito velcí savci byli v minulosti součástí naší krajiny, kde svým působením pomáhali udržet typ prostředí, který už z Čech takřka zmizel. A sice křovinatou step. Biologové našli v bývalém vojenském újezdu v Milovicích ideální místo pro svůj odvážný ekologický experiment, návrat velkých kopytníků do české krajiny.
Národní parky na Borneu jsou domovem pro neuvěřitelných 6000 rostlinných druhů. Roste tu například přes 700 druhů orchidejí a smradlavá rafflesia, parazitická rostlina, která kvete jen jeden týden v roce. Najdete tu druhy původně z různých kontinentů, ale najdete zde také druhy, které nerostou nikde jinde na světě. Na malé ploše parku se nachází pět vegetativních zón.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Epizoda představuje zimní přírodu, zejména živočichy, se kterými se můžeme potkat v českých lesích. Z hlodavců se jedná například o myšice, ze šelem o mývala, z ryb v čistých potocích žijící vranky, které jsou bioindikátory čistoty prostředí. Co se týče stromů, ukázka obsahuje zajímavosti o původem severoamerické douglasce, nyní hojné v českých lesích, či různých houbách, které můžeme nacházet i v zimních měsících.
Jak vypadal Prosek před několika desetiletími? Na starý idylický Prosek vzpomíná místní pamětnice nebo emeritní kronikář Prahy. Podíváme se také na proces zachraňování místního hostince, jehož kořeny sahají až do středověku.
Vydáme se do Velkých Losin, kde probíhá už od 16. století ruční výroba papíru. Na konci 17. století byla papírna málem zlikvidována během čarodějnických procesů a v polovině 20. století se také uvažovalo o jejím uzavření. Funguje však dodnes a je evropským unikátem. V reportáži si prohlédneme proces výroby papíru, na nějž se píší mezinárodní smlouvy a který využívá i prezident republiky.
Odkud vlastně pocházejí Valaši, předkové obyvatel tohoto rázovitého kraje? Na jihu Valašska se nachází vizovický zámek, neprávem opomíjená kulturní památka, ale známější jsou Vizovice přece jen díky svému tekutému stříbru, slivovici.
Zámek ve Velkých Losinách je neodmyslitelně spjatý s hony na čarodějnice. Mezi nejzajímavější prostory zámku patří rytířský pokoj s téměř původním interiérem z roku 1585, dále místnost s portréty předků. Celý zámek byl obklopen renesanční zahradou vybudovanou Žerotíny, poté změněnou v zahradu barokní. Nyní se v okolí zámku nachází anglický park vzniklý na popud Lichtenštejnů.
Deštné pralesy se přezdívají plícemi planety. Pohlcují totiž oxid uhličitý, který vydechujeme, a produkují kyslík, který zase dýcháme. Jsou domovem obrovského množství druhů živočichů i rostlin. Ale jejich plocha se stále zmenšuje vlivem těžby dřeva či palmy olejné. Více se o deštných pralesích dozvíte v reportáži z Wifiny.
Skály jsou snad tím nejtypičtějším prvkem české krajiny. Jen stěží můžeme nepodlehnout dojmu, že jsou věčné. Svědčí však o neustálém koloběhu hornin, koloběhu tvoření, rozpadu a mizení. Co se dnes zdá být pevné, bude zítra prach. Co je dnes prach a bláto, bude jednou skálou. Česká krajina je unikátní kronikou tohoto koloběhu. A nejen to. Skály jsou symboly vztahu člověka a přírody. Úvahu doprovází atraktivní záběry ikonických českých skal.
Do stromů se ukládá velké množství uhlíku, ale pokud se dřevo spálí, tak se zase uvolní. Skutečné snížení množství oxidu uhličitého v atmosféře mohou přinést nové lesy v místech, kde předtím nerostly. Taková místa se hledají těžko. Kde a proč by mohly vznikat lesy?
Rozhledna na Králickém Sněžníku byla postavena na přísně chráněném místě, odkud vrcholové bezlesí umožňuje totožný výhled i ze země. Experti vnímají úřední povolení této stavby jako velice kontroverzní a obávají se dalších negativních dopadů na unikátní ekosystémy kvůli počtu turistů, které rozhledna může přilákat.
14 135
861
4 799
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.