08:18
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
V kulturní krajině Bílých Karpat se nacházejí unikátní orchidejové louky, které zde v minulosti vznikly po odlesnění a jež se zde díky pravidelnému kosení udržely až do současnosti.
K čemu slouží chráněná území? Vyhlášením národního parku, chráněné krajinné oblasti nebo jiného typu chráněného území pečujeme o to nejcennější, co v české přírodě máme. Jsou to ostrovy života, pro který jinde v intenzivně obhospodařované krajině chybí prostor a podmínky.
Epizoda se zaměřuje na vzácné a chráněné druhy naší přírody. Z podmáčených luk jsou to orchideje pětiprstka žežulník a prstnatec, na horských loukách vzácně kvetoucí kropenáč a na obecních pastvinách rostoucí hořeček. Ze živočichů se pak představí zmije obecná vyhledávající podmáčené louky a tesařík obrovský vyskytující se dnes spíše vzácně.
Jablečné slavnosti se v Hostětíně na úpatí Bílých Karpat pořádají každé září. Organizace Tradice Bílých Karpat, Ekologický institut Veronica a obec Hostětín se s pomocí místních i přespolních dobrovolníků snaží podpořit pěstitele ovoce a výrobce ovocných produktů. Nechybí tu ani kultura a ekologické vzdělávání.
Kůrovcové kalamity a sucho nám ukazují, že pěstování stejnověkých monokultur smrku nebo borovice není nadále udržitelné. Monokultury dříve řešily krizi nedostatku dříví, ale dnes řešíme krizi biodiverzity a klimatu. Během kůrovcových kalamit se opět ukázalo, že je potřeba přírodě naslouchat, nikoliv si ji podmaňovat a vytěžovat.
Zatopené staré pískovny jsou nejen malebné, ale i bohatým životem oplývající ekosystémy. Pojďme se podívat na jednu z nich.
Jednou z technologií, která do budoucna může pomoci řešit problém s vyčerpáním půdy, je hydroponie. Hydroponie je pěstování rostlin bez půdy v živném roztoku. Takto lze celoročně pěstovat třeba hlávkový salát, rajčata nebo jiné druhy zeleniny. Zkušenosti ze zahraničí jsou velmi slibné. Budoucnost hydroponie vidí pěstitelé v lokalitách s nedostatkem vody nebo v městských aglomeracích.
Při vzniku přehrady Nové Mlýny nebyla zatopena pouze lidská obydlí, ale i významné biotopy nebo archeologické památky. Stavba je dodnes vnímána jako kontroverzní a stále vyvolává silné emoce. Čím je toto místo tak výjimečné?
Každá řeka je pro nás nesmírně důležitá. Kvůli odvodňování pozemků či stavbám byly v minulosti opevňovány a napřimovány či jinak regulovány. Miliardy se investovaly do co nejrychlejšího odvedení vody z krajiny. Zkracování potoků a řek byla chyba, kterou se nyní snažíme draze napravit.
Uprostřed hlubokých lesů dnešní CHKO Brdy byl ve 13. století vybudován hrad Valdek. Stejně jako nedaleký Žebrák patřil původně významnému rodu Zajíců. V rukách nových majitelů hrad upadal a od 16. století zůstal opuštěn. Později byl však Valdek inspirací pro spisovatele a také oblíbeným cílem výletů skautů a trampů. Od roku 1965 je hrad kulturní památkou.
V reportáži Studia 6 (září 2023) navštívíme Žatecko, které se proslavilo pěstováním chmele. Právě díky němu se podařilo Žatec a krajinu žateckého chmele zapsat jako vůbec první chmelařskou oblast na světě na seznam památek UNESCO. Co zápis na seznam UNESCO obnášel? Co si lidé v Žatci od zápisu slibují a jaké další plány se město nyní pro rozvoj turismu bude snažit realizovat, přiblíží Jaroslav Špička, ředitel Chrámu chmele a piva v Žatci.
V roce 2008 byla v Sušici ukončena téměř 170letá tradice výroby zápalek. V reportáži z pořadu Barvy života (2008) nahlédneme do sušické továrny v době před jejím uzavřením a seznámíme se s historií a významem tohoto tradičního průmyslového odvětví.
Ačkoli se při zmínce o vodstvu jižních Čech většině z nás vybaví rybníky, zdejším fenoménem je i Lužnice, jedna z poslední středoevropských neregulovaných řek. Setkáme se s vysokoškolským pedagogem Rostislavem Černým, rodákem z jižních Čech, který nám poví o této pozoruhodné krajině a především o významu Lužnice, pokud jde o její charakter.
14 134
861
4 799
1 148
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.