08:18
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
V kulturní krajině Bílých Karpat se nacházejí unikátní orchidejové louky, které zde v minulosti vznikly po odlesnění a jež se zde díky pravidelnému kosení udržely až do současnosti.
V současné době se v České republice nachází jediný geopark: Český ráj. Kousek od Prahy je ovšem unikátní místo, které na své zapsání do seznamu geoparků teprve čeká. Jedná se o Geopark Barrandien, který je pojmenován podle Joachima Barranda, který tuto oblast popsal ve své rozsáhlé publikaci.
Proč sýkorky na krmítku neocení zrní a které ptačí druhy obilninami naopak potěšíte? Čím se u nás ptáci živí v zimě? A máme je vůbec v zimě přikrmovat? Co jsou to ptačí kovadlinky? A které ptačí druhy nepotřebují pít? Na otázky Antonína Přidala odpovídá ornitolog Karel Hudec.
Věděli byste, kdo to jsou hlavonožci? Kolik jich je, jak se pohybují a kde bychom je mohli najít? Ukážeme si zkameněliny nejstarších hlavonožců a povíme si, co všechno dokážou ti nejchytřejší z nich.
Pořad Lovci záhad se věnuje tomu, jakými vědeckými metodami a nástroji se může zkoumat svět. Diváci se seznámí například s mikroskopem nebo magnetickou rezonancí. Marek našel v lese zajímavé objekty a rád by se dopátral jejich původu. Jak pochodil ve svém vědeckém zkoumání? Podívejte se.
Navštívíme přírodní rezervaci Podlesí, nejvýznamnější mokřadní lokalitu CHKO Blaník. Na tamní mokřady jsou vázány unikátní druhy rostlin a živočichů. V uměle vyhloubených tůních se daří obojživelníkům včetně vzácné blatnice skvrnité. Z rostlin se zde vyskytuje například rosnatka okrouhlolistá. Mnoho zajímavých organismů najdeme také v rybnících.
Bedřich Moldán, první polistopadový ministr životního prostředí, shrnuje vývoj vnímání ochrany životního prostředí a prosazování právních a institucionálních opatření v tomto oboru od roku 1989 po následujících 30 let.
Krajina potřebuje hospodáře, kteří s ní nakládají s respektem. Dříve se v krajině střídaly sady, louky, pastviny, pásy se zeleninou či obilím. Dnes jsou dvě třetiny orné půdy v ČR ohroženy erozí. Stát proto přistoupil k omezení maximální výměry souvislé plochy plodin. Farmář šetrný ke krajině však může jít ještě dál a vracet jí její původní ráz.
České Švýcarsko proslulo především Pravčickou branou, avšak opravdovou divokost najdeme v jeho odlehlých a těžko dostupných roklích.
Jak postupuje pokles území poddolovaných těžbou černého uhlí na Karvinsku a krajinu odkalovacích nádrží a výsypek opouští těžební průmysl, vznikají přirozenou cestou nové biotopy. V těchto lokalitách se díky přirozené sukcesi a částečně i cílené rekultivaci objevují vodní, mokřadní nebo stepní biotopy, jenž mohou fungovat jako refugia pro řadu ohrožených druhů organismů, včetně těch, co v „normální“ krajině rapidně ubývají.
Jednou z technologií, která do budoucna může pomoci řešit problém s vyčerpáním půdy, je hydroponie. Hydroponie je pěstování rostlin bez půdy v živném roztoku. Takto lze celoročně pěstovat třeba hlávkový salát, rajčata nebo jiné druhy zeleniny. Zkušenosti ze zahraničí jsou velmi slibné. Budoucnost hydroponie vidí pěstitelé v lokalitách s nedostatkem vody nebo v městských aglomeracích.
Voda v krajině není přínosem jenom pro člověka, ale pro přírodu jako celek. Ve vyprahlém světě se život omezí jenom na nejsilnější druhy. Jakmile se ale podaří v krajině vodu udržet, přiláká to nespočet živých organismů. Stačí třeba jenom vrátit vodu loukám, tak jako na Josefovských loukách v nivě řeky Metuje. Tento projekt má umožnit návrat mokřadních ptáků a dalších vzácných živočichů na dříve zaplavované louky a současně je zpřístupnit lidem.
Podoba naší krajiny byla v posledních 70 letech dramaticky změněna. Ukažme si příklady péče, kterou od nás krajina potřebuje, aby se mohla vrátit ke své pestrosti a půvabu.
13 279
747
4 556
1 244
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.