02:22
Jaké jsou rozdíly mezi ovocem a zeleninou? A proč se římskému císaři Karlu Velikému říkalo „zeleninový král“? Dozvíme se, jak se různé druhy ovoce i zeleniny dostávaly do Čech i jiných evropských zemí a které plodiny nám přivezl z Ameriky mořeplavec Kryštof Kolumbus. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Děti se naučí rozlišovat mezi ovocem a zeleninou a některé jejich druhy. Určeno především pro začátečníky mladšího školního věku.
Nikdo z nás nechce být nemocný. Pro svoje tělo potřebujeme vitamíny, které se nacházejí v čerstvé zelenině a ovoci. A kde je vezmeme? Třeba si doma vypěstujeme řeřichu a na ní si pak pochutnáme. Budeme potřebovat navlhčenou vatu a semínka řeřichy.
Máte rádi jablka? Jablkům se říkalo kulatá lékárna, protože se dobře skladovala a lidé je mohli jíst i v zimě. Jablka sušili, drtili a používali jako sladidlo. Také je konzervovali varem. Výborné marmelády pak vydržely celý rok. Víte, jaký je rozdíl mezi marmeládou a džemem? A co je to pektin?
Brukvovitá zelenina čítá mnoho druhů, patří mezi ni např. brokolice nebo květák. Jen v České republice se jich pěstuje na 150 druhů. Brukve jsou bohaté na vitamíny a minerály, čímž velmi prospívají našemu zdraví.
Máte rádi brambory? Neváhejte ochutnat také batáty. Přestože jim jsou hodně podobné, nejsou vůbec příbuzné. Batáty sice pocházejí také z Jižní Ameriky, ale jsou sladší, mají více vitamínů a jsou starší. Proto jsou také dražší než brambory. Údajně se také jedná o jedno z prvních jídel, které člověk jedl. V Peru se našly zbytky batátů staré přes 10 000 let.
Odkud se vlastně vzaly banány a jak se dostaly do Evropy? V tomto videu se podíváme, kde lidé banány poprvé objevili a kde se nyní nejvíce pěstují. Také se dozvíme, jak banán správně uchovávat, aby si udržel správnou chuť.
Známe ji všichni a každý z nás už ji někdy vyzkoušel. Žvýkačka je oblíbená nejen u dětí, ale i u dospělých. Pro naše zdraví a pro přírodu ovšem moc dobrá není. Jejím základem jsou totiž různé druhy kaučuku, které se používají i pro výrobu pneumatik a gumárenských produktů. Její výroba však dosti pokročila a v dnešní době připomíná míchání kouzelného lektvaru. Problém je i s jejím rozkladem poté, co ji vyplivnete.
Sladké dřevo, neboli lékořice, se používá pro své léčivé účinky již dlouhá léta. My ji dnes známe hlavně v podobě sladkostí (pendrek). Naši předci ji používali k léčbě dráždivého kašle při nachlazení. Na našem území se pěstovala v okolí Mikulova. Z rostliny se využívají kořenové oddenky, kde je největší množství léčivých látek.
Pojďme se společně podívat, kde se v domácnostech vyskytuje nejvíce bakterií. Nejde ani o to, kolik těch bakterií je, ale jaké bakterie to jsou. Co byste řekli, že je na tom hůř, záchodové prkénko, nebo kuchyňská linka? Velké množství bakterií se vyskytuje třeba v houbičce na nádobí. Zde se bakteriím daří, jsou tu totiž zbytky jídla, pěkně vlhko a teplo.
Máte rádi fazole? Pochutnat si na nich můžete díky Kryštofu Kolumbovi, který je spolu s bramborami přivezl z Ameriky. Indiáni pěstovali fazole spolu s kukuřicí, která je podpírala. S těmito luštěninami se do jídelníčku chudších lidí, kteří neměli na maso, dostaly tak důležité bílkoviny. Nejvíce fazole jedí v Anglii, kde jsou součástí tradiční snídaně.
Napadlo vás někdy, že můžete uvařit pro sebe i pro svého domácího mazlíčka zároveň? Terka vám v reportáži představí spoluautorku knihy "Neštěkej a jez" a zároveň vám Inža a Lucka předvedou, jak upéct borůvkové muffiny, které můžete nabídnout i svému čtyřnohému mazlíčkovi. Čím se řídit při vaření pro pejsky a jejich páníčky?
Návštěva lékaře má také svá pravidla. Umíte se chovat v čekárně u lékaře? Je samozřejmostí pozdravit, počkat, až na nás bude řada, a pokud kašleme, tak jedině se zakrytým obličejem. A co v ordinaci? Neutíkáte před injekcí? Lékař nám chce pomoci, proto dodržujeme předepsaný postup léčby.
Fenykl je pro naše tělo úžasným pomocníkem. Pomáhá nám při zažívání, zmírňuje bolesti bříška malým dětem, podporuje náš imunitní systém. A navíc při vaření můžeme použít všechny jeho části. Jeho léčebné účinky znali už staří Římané. Také se mu říká římský kopr. Je prostě skvělý!
Žádná oslava se neobejde bez pořádného dortu, ale není dort jako dort. A to už od středověku. Některé dorty ukrývají i překvapení. Dnes se dozvíme trochu z historie jejich pečení. Dorty, třeba ty svatební, jsou spojeny také s různými zvyky a pověrami. V tomto díle si upečeme vlastní dort. Tak pojďme na to.
Chtěli byste vědět, jak upéci mechové cupcaky? Cukrář Josef a jeho dva pomocníci vám krok za krokem představí recept na tuto pochoutku. Dozvíte se také, co to znamená, když nazveme ovoce nebo zeleninu „bio“. A proč je to lepší než normální ovoce a zelenina? Dají se květiny jíst? A proč se v kuchyni hodí být odvážný?
Jak a čím si můžeme způsobit střevní potíže? Co a kolik jíst a pít, abychom se těmto potížím vyhnuli? V pořadu vystupuje Hurvínek, jeho kamarádi a pan doktor.
Jahody mlsali už naši předci v době kamenné, tehdy však nevypadaly tak, jak je známe dnes. Jakou souvislost s pěstováním jahod v Čechách měli francouzští korzáři nebo cestovatel Rudolf Štrimpl? A proč jsou jahody označovány za královské ovoce?
12 315
678
3 973
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.