01:25
Jaké jsou rozdíly mezi ovocem a zeleninou? A proč se římskému císaři Karlu Velikému říkalo „zeleninový král“? Dozvíme se, jak se různé druhy ovoce i zeleniny dostávaly do Čech i jiných evropských zemí a které plodiny nám přivezl z Ameriky mořeplavec Kryštof Kolumbus. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Děti se naučí rozlišovat mezi ovocem a zeleninou a některé jejich druhy. Určeno především pro začátečníky mladšího školního věku.
Nikdo z nás nechce být nemocný. Pro svoje tělo potřebujeme vitamíny, které se nacházejí v čerstvé zelenině a ovoci. A kde je vezmeme? Třeba si doma vypěstujeme řeřichu a na ní si pak pochutnáme. Budeme potřebovat navlhčenou vatu a semínka řeřichy.
Máte rádi jablka? Jablkům se říkalo kulatá lékárna, protože se dobře skladovala a lidé je mohli jíst i v zimě. Jablka sušili, drtili a používali jako sladidlo. Také je konzervovali varem. Výborné marmelády pak vydržely celý rok. Víte, jaký je rozdíl mezi marmeládou a džemem? A co je to pektin?
Jahody mlsali už naši předci v době kamenné, tehdy však nevypadaly tak, jak je známe dnes. Jakou souvislost s pěstováním jahod v Čechách měli francouzští korzáři nebo cestovatel Rudolf Štrimpl? A proč jsou jahody označovány za královské ovoce?
Existují důkazy o tom, že pračlověk nejedl pouze maso, ale že se živil i rostlinnou stravou. Také již tušil, že bylinky uzdravují. Za to, že se na bylinky nezapomnělo, vděčíme i králi Karlu Velikému, velkému fanouškovi léčivých účinků bylin.
Kuchyně šlechty a prostých lidí v 19. století se nijak zásadně nelišila. Obě skupiny si dopřávaly podobná jídla jako lívance se žahourem nebo různé ptactvo. Dozvíte se, jak se připravovaly lívance a odkud se vzal řízek.
Rudolf II. přemístil svůj císařský dvůr do Prahy. S sebou si vzal kromě různých služebníků i kuchaře a cukráře, kteří obohatili českou kuchyni o různé sladkosti. Rudolf II. si cukrovinky rád dopřával, přestože byl v té době cukr velice drahý.
Věděli jste, že brambory pocházejí z Ameriky, kde je pěstovali staří Inkové? V Evropě dlouho neměly své upotřebení, dokonce se po nich i někdo otrávil. Jak je to možné? A kdo přišel na to, co s bramborami v kuchyni počít? Podívejte se sami.
Terčin zvířecí svět a její zvířecí mýty nám představí netopýra, který rozhodně není létající myš. Dozvíme se, jestli jsou netopýři opravdu upíři? To a další mýty nám vysvětlí tento díl.
Epizoda představuje zimní přírodu, zejména živočichy, se kterými se můžeme potkat v českých lesích. Z hlodavců se jedná například o myšice, ze šelem o mývala, z ryb v čistých potocích žijící vranky, které jsou bioindikátory čistoty prostředí. Co se týče stromů, ukázka obsahuje zajímavosti o původem severoamerické douglasce, nyní hojné v českých lesích, či různých houbách, které můžeme nacházet i v zimních měsících.
Otakárek fenyklový je jedním z našich nejkrásnějších motýlů. Je nápadně velký, má ostruhy a pestré barvy. Patří mezi chráněné živočichy. Při setkání s ním v přírodě ho neberte do dlaní, mohli byste mu uškodit. A pozor, nezašlapávejte housenky!
Víte, že bobr dokáže chodit po zadních nohou a v předních přenášet třeba mláďata? A který smysl má divočák málo vyvinutý? Viděli jste, jak se pohybuje šoupálek a jak tluče hlavou do stromu žluna zelená? A že i u nás můžete v přírodě vidět želvu bahenní jako původního tvora? Tohle všechno vám ukážeme ve videu, které nás vezme do lužního lesa.
Krátké video představuje život a dílo Jana Nerudy, významného českého spisovatele a novináře 19. století. Seznámí nás s jeho životem i dětstvím na Malé Straně, které ovlivnilo jeho tvorbu. Video ukazuje, jak Nerudova tvorba odrážela každodenní život obyčejných lidí a jeho společenské názory.
Dne 6. ledna slavíme svátek Tří králů. Dozvíte se, odkud pochází tradice Tříkrálové sbírky a jaké dary přinesli tři králové Ježíškovi. Víte, co znamenají písmena K+M+B, která píší koledníci nade dveře?
Pojďme se společně podívat na video o astronomických hodinách. Orloje se začaly stavět již ve středověku. První orloj vznikl v italském Padově. Na pražském orloji jsou symboly zvěrokruhu od Josefa Mánese. Pražský orloj také ukazuje, kolik hodin uběhlo od posledního západu slunce, a patří k největším atrakcím v Praze.
První dálnice na světě vznikla již v roce 1924 v Itálii. Autům tak nepřekáželi chodci, provoz byl rychlejší. U nás je nejstarší a zároveň nejdelší dálnicí D1 a její historie sahá až do třicátých let minulého století. Byly to tehdy pouze plány, postavena byla mnohem později. Seznámíme se také s přístrojem, který se používá při vyměřování stavby.
13 860
776
4 731
1 346
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.