02:22
Jaké jsou rozdíly mezi ovocem a zeleninou? A proč se římskému císaři Karlu Velikému říkalo „zeleninový král“? Dozvíme se, jak se různé druhy ovoce i zeleniny dostávaly do Čech i jiných evropských zemí a které plodiny nám přivezl z Ameriky mořeplavec Kryštof Kolumbus. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Děti se naučí rozlišovat mezi ovocem a zeleninou a některé jejich druhy. Určeno především pro začátečníky mladšího školního věku.
Nikdo z nás nechce být nemocný. Pro svoje tělo potřebujeme vitamíny, které se nacházejí v čerstvé zelenině a ovoci. A kde je vezmeme? Třeba si doma vypěstujeme řeřichu a na ní si pak pochutnáme. Budeme potřebovat navlhčenou vatu a semínka řeřichy.
Máte rádi jablka? Jablkům se říkalo kulatá lékárna, protože se dobře skladovala a lidé je mohli jíst i v zimě. Jablka sušili, drtili a používali jako sladidlo. Také je konzervovali varem. Výborné marmelády pak vydržely celý rok. Víte, jaký je rozdíl mezi marmeládou a džemem? A co je to pektin?
Brukvovitá zelenina čítá mnoho druhů, patří mezi ni např. brokolice nebo květák. Jen v České republice se jich pěstuje na 150 druhů. Brukve jsou bohaté na vitamíny a minerály, čímž velmi prospívají našemu zdraví.
Máte rádi brambory? Neváhejte ochutnat také batáty. Přestože jim jsou hodně podobné, nejsou vůbec příbuzné. Batáty sice pocházejí také z Jižní Ameriky, ale jsou sladší, mají více vitamínů a jsou starší. Proto jsou také dražší než brambory. Údajně se také jedná o jedno z prvních jídel, které člověk jedl. V Peru se našly zbytky batátů staré přes 10 000 let.
Odkud se vlastně vzaly banány a jak se dostaly do Evropy? V tomto videu se podíváme, kde lidé banány poprvé objevili a kde se nyní nejvíce pěstují. Také se dozvíme, jak banán správně uchovávat, aby si udržel správnou chuť.
Jahody mlsali už naši předci v době kamenné, tehdy však nevypadaly tak, jak je známe dnes. Jakou souvislost s pěstováním jahod v Čechách měli francouzští korzáři nebo cestovatel Rudolf Štrimpl? A proč jsou jahody označovány za královské ovoce?
Jak a čím si můžeme způsobit střevní potíže? Co a kolik jíst a pít, abychom se těmto potížím vyhnuli? V pořadu vystupuje Hurvínek, jeho kamarádi a pan doktor.
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě. Její kouzelné zaříkadlo je pravda: „Ředkvičky či mrkev, květák nekupujte přes půl světa. Pěstuj vlastní zeleninu, přijď si ke mně pro zeminu.“ Proč by zelenina měla cestovat, když si ji můžeme vypěstovat doma? Proč by cestovat neměla? A jak na to? To nám poradí Anička.
Při sportu nejsou důležité jen pohybové dovednosti, ale i schopnost soustředit se a uklidnit svou mysl. Myšlenky jen tak nezastavíme, můžeme je však utišit a pokusit se je nevnímat. Díky tomu jsme ve sportu soustředěnější a lepší. Více o tom, jak uklidnit svou mysl, se dozvíš v dnešním Superjá.
Máte rádi pokusy? Určitě ano! Víte ale, jaká bezpečnostní pravidla je potřeba při pokusech dodržovat? Agent v kapse nám poradí. Zkuste si na závěr také testík.
Víte, jak dlouho už lidé jedí hrách? Jak ho kdysi zpracovávali? A co všechno se z něj dá uvařit? Slyšeli jste někdy slovo pučálka nebo šoulet? A jaká jídla z hrachu se vaří po světě? To vše se dozvíte v tomto videu.
Vyhrát nějakou soutěž je skvělý pocit, nemělo by to však být to jediné, o co nám při sportu jde. Sport by měl být o tom, že si ho užijeme, zlepšujeme se v něm a máme z něj radost. Výhra by měla být jenom bonus a pochvala za to, že jsme se snažili. Více o tomto tématu se dozvíš v dnešním Superjá.
Také rádi jezdíte na tábory nebo školy v přírodě? I v přírodě je však potřeba dodržovat hygienická pravidla. Jakou vodu můžeme pít? Jak poznáme, že jídlo ještě můžeme sníst? Co bakterie můžou způsobit v našem těle? Vyzkoušejte si Agentův testík.
Máte rádi brambory? Zemáky, kobzole nebo taky kartofle horníci zapíjeli nejčastěji mlékem a jedli je na nejrůznější způsoby. Ze syrových dělali bramborové placky neboli stryky i bramborové knedlíky. Masem se šetřilo. Prase se zabíjelo na svátek sv. Barbory, patronky horníků, a v týdnu ho měl pouze těžce pracující otec.
Kdysi vařili lidé na jihu Čech z hrachu a krup jednoduché jídlo. Říká se mu kočičí svatba a pochází ze staré židovské kuchyně, kde ho nazývali šoulet. A aby to bylo ještě víc zamotané, na Slovácku se v chalupách vařil takzvaný šumajstr, ve kterém hospodyňky smíchaly fazole a kroupy. Na severu Čech si zase lidé pochutnávali na kočičím tanci, který je podobný kočičí svatbě, ale hrách v něm nahradila čočka.
12 551
699
4 157
1 138
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.