02:22
Jaké jsou rozdíly mezi ovocem a zeleninou? A proč se římskému císaři Karlu Velikému říkalo „zeleninový král“? Dozvíme se, jak se různé druhy ovoce i zeleniny dostávaly do Čech i jiných evropských zemí a které plodiny nám přivezl z Ameriky mořeplavec Kryštof Kolumbus. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Děti se naučí rozlišovat mezi ovocem a zeleninou a některé jejich druhy. Určeno především pro začátečníky mladšího školního věku.
Nikdo z nás nechce být nemocný. Pro svoje tělo potřebujeme vitamíny, které se nacházejí v čerstvé zelenině a ovoci. A kde je vezmeme? Třeba si doma vypěstujeme řeřichu a na ní si pak pochutnáme. Budeme potřebovat navlhčenou vatu a semínka řeřichy.
Máte rádi jablka? Jablkům se říkalo kulatá lékárna, protože se dobře skladovala a lidé je mohli jíst i v zimě. Jablka sušili, drtili a používali jako sladidlo. Také je konzervovali varem. Výborné marmelády pak vydržely celý rok. Víte, jaký je rozdíl mezi marmeládou a džemem? A co je to pektin?
Brukvovitá zelenina čítá mnoho druhů, patří mezi ni např. brokolice nebo květák. Jen v České republice se jich pěstuje na 150 druhů. Brukve jsou bohaté na vitamíny a minerály, čímž velmi prospívají našemu zdraví.
Máte rádi brambory? Neváhejte ochutnat také batáty. Přestože jim jsou hodně podobné, nejsou vůbec příbuzné. Batáty sice pocházejí také z Jižní Ameriky, ale jsou sladší, mají více vitamínů a jsou starší. Proto jsou také dražší než brambory. Údajně se také jedná o jedno z prvních jídel, které člověk jedl. V Peru se našly zbytky batátů staré přes 10 000 let.
Odkud se vlastně vzaly banány a jak se dostaly do Evropy? V tomto videu se podíváme, kde lidé banány poprvé objevili a kde se nyní nejvíce pěstují. Také se dozvíme, jak banán správně uchovávat, aby si udržel správnou chuť.
V této krátké reportáži z Wifiny se dozvíte, co by nemělo chybět v domácí lékárničce. Takže nasadit gumové rukavice a můžete zachraňovat!
Terapie je způsob léčení. Má hodně druhů a v pořadu Slovíčka si povíme právě i o nich. Dozvíte se, co je to například canisterapie, arteterapie a psychoterapie.
Dršťková polévka, to nezní moc lákavě. Dršťky jsou vnitřnosti, které se musí několikrát vařit. Pro někoho je to delikatesa, pro někoho nevábná potravina. Můžeme také vnitřnosti v této polévce nahradit houbami například hlívou ústřičnou. Potom si dáme polévku třeba s větší chutí. Tak tedy dobrou chuť.
„Vyškvařené škvarky“ – to zní jako jazykolam. A co to je? Moc velká dobrota, která neodmyslitelně patří k zabijačce. Většinou se škvaří nakrájené vepřové sádlo na mírném ohni, až se rozpustí a zbytku se říká škvarky. Nejčastěji se podávají osolené s chlebem. Ale pozor, je to přímo kalorická bomba!
Máte rádi nudle? Asi vás nepřekvapí, že nudle pocházejí z Číny, kde je jedli už 200 let před naším letopočtem. Jak ale vznikla jejich polévka s nudlemi? Podle legendy ji vymyslela žena úředníka, která mu denně nosila jídlo a nechtěla, aby nudle vystydly. V Japonsku poznávají, jak vám jídlo chutná, podle toho, jak u jídla srkáte. Tak si nechte srkat.
Už jste zkoušeli sami sebe polechtat, nebo se rozplakat na povel? Brďo se tentokrát vydá prozkoumat své pocity neboli emoce. Emoce projevují lidé stejně na celém světě. Je to vlastně taková řeč beze slov. A víte, že pocity mají i zvířata? Jak projevují lítost, smutek, hněv nebo radost lidé na celém světě? Nenechte si ujít další díl!
Každé malé dítě ví, že kopřiva nás dokáže na kůži pěkně popálit. Ale víte proč? A také, že má rovněž léčivé účinky? Podívejme se tedy kopřivě „na chloupek“. Jak ji používali ve starověkém Římě, v Anglii nebo v Čechách? A kterou rostlinou si můžeme pomoci proti popálení kopřivou?
V českých kuchyních se v poslední době objevuje zelenina, ovoce, koření a další potraviny, které pro Čechy nejsou zcela typické. Mezi tyto potraviny patří i zázvor, který lidé používají už 3000 let. Ve středověku ho mořeplavci rozvezli z jihu Číny po celém světě. V dnešní době ho najdete i u nás, stačí se podívat v obchodě mezi ovoce a zeleninu.
Pořad seznamuje děti s různými druhy zeleniny. Při přípravě polévky se děti učí o kořenové zelenině (mrkev, petržel, celer). Při přípravě salátu se učí o plodové zelenině (okurka, rajčata, paprika) a listové zelenině (salát). Nakonec získají informace i o košťálové zelenině (brokolice, květák, kedlubna).
Ve videu uvidíte představení různých druhů plevele, jeho vlastností a jak na zahradě vznikne. Pořad přináší také informace o možném využití některých druhů rostlin, jako jsou například kopřiva nebo heřmánek, a je doprovázen básní a písní „Kopřivy a bodláci“.
Animované video nás seznámí s českými lidovkami a naznačí, jaký mohl asi být příběh jejich vzniku. A vy si s ním můžete obohatit zpěvník o nesmrtelné české písničky, které znají celé generace malých i velkých zpěváků. Dnes se naučíme písničku Šel zahradník do zahrady.
Pořad nás seznamuje o vybraných druzích bobulovitého ovoce: borůvkách, jahodách, angreštu a malinách. Informace o tom, jak se jmenují keře, na kterých tyto plodiny rostou, jak vypadají a jak ovoce chutná.
12 741
708
4 263
1 189
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.