02:36
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Při vložení předmětu do přesyceného roztoku octanu sodného se vytvoří krystalizační jádro a okolo něj se začnou vytvářet krásné krystaly. Při správné koncentraci roztoku můžeme udělat krápník. V druhém pokusu si vyrobíme fontánu a to tak, že uděláme ve sklenici podtlak, zazátkujeme ji víčkem se skleněnou trubičkou, vložíme do vody a ona se začne plnit vodou.
Pomocí domácí centrifugy oddělíme koloidní směs tvořenou olivovým olejem, balzamikovým octem a hořčicí. Tato směs se přirozeně rozděluje za přitažlivosti 1g. Když chceme znát přesný poměr složení promíchané směsi, použijeme domácí odstředivku vyrobenou z jízdního kola, která nám umožní rychlé rozdělení směsi.
Krystalizace neboli růst krystalů se využívá k získávání čistých látek z kapaliny, kdy při odpařování rozpouštědla z roztoků dochází k uspořádání částic látky do krystalové mřížky. K pozorování fascinujícího růstu krystalů potřebujeme ale mikroskop. Podívejte se na ukázku růstu rozličných krystalů pod mikroskopem.
Ovšem že má! DNA obsažená v cibuli je schovaná za buněčnou stěnu a je obalená proteiny. Pomocí chloridu sodného a mycího prostředku se DNA extrahuje do vody. Extrakci urychlíme použitím vlažné vodní lázně. Po filtraci získáme molekuly DNA rozpuštěné ve vodě a přidáním studeného alkoholu molekuly DNA dokonce uvidíme.
Chemie se dělí na jednotlivé obory. Jaký je význam a co všechno spadá pod organickou chemii? Patří jídlo do chemické laboratoře? A jak zjistíme, co všechno obsahuje párek nebo bonbón? Jednoduchým pokusem lze stanovit množství vitamínu C v jednotlivých potravinách, a to přidáním činidla dusičnanu stříbrného. Čím víc stříbra vyredukuje, tím víc vitamínu obsahují.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
Co se stane, když smícháme pevný manganistan draselný s kapkou glycerolu? Při kontaktu látek dochází k oxidaci a uvolnění takového množství tepla, až dojde k samovznícení.
Pomocí jednoduchých látek jako je železo, ocet a čaj, vytvoříme vlastní speciální černý nesmyvatelný inkoust. V druhém pokusu připravíme neviditelný inkoust pomocí citrónu. Zároveň si něco řekneme o vzrušujících chemických pochodech, které za tímto tajným písmem stojí.
Glycerin má podobný index lomu světla jako čiré sklo, proto do kádinky s glycerinem můžeme schovat druhou skleněnou nádobku, kterou najednou nevidíme. Pokud ji chceme zviditelnit, přidáme do ní kapalinu o odlišném indexu lomu a větší hustotě. Co ovlivňuje promíchání dvou stejných kapalin? Při stejné teplotě se různě obarvená kapalina rychle smíchá, avšak pokud bude kapalina v horní sklenici teplejší, nepromíchají se.
Bubliny získané z bublifuku jsou těžší než vzduch, a proto klesají k zemi. Ale co by se stalo, kdyby vzduch byl těžší než bubliny? Michael Londesborough nám tento jednoduchý experiment předvede. Z kypřícího prášku a octa si připravíme oxid uhličitý, kterým vyplníme akvárium. Bubliny se budou vznášet nad oxidem uhličitým, jelikož je těžší než vzduch.
Zkuste si tipnout, co se stane, když vhodíme kus vepřového masa a tuku do vody. Tuk má nižší hustotu než voda, takže ve vodě plave. Maso má hustotu vyšší, a proto jde ke dnu.
Co se stane, pokud do nádoby se studenou vodou vložíme menší lahvičku s teplou vodou? Při pokusu zjistíme, že teplá voda začne stoupat vzhůru. To dokazuje, že teplá voda má menší hustotu než studená.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.