01:23
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Proč se v zimě solí chodníky? Do kádinky s ledem je přidán chlorid sodný. Přidáním soli dojde ke snížení teploty směsi, protože energie, která je potřeba na rozpuštění chloridu sodného, je odebírána z okolní hmoty, která se tak ochladí.
Co se stane, pokud si ruku polijeme kapalným dusíkem? Nestane se vůbec nic, protože se na ruce vytvoří tenká izolační vrstva z odpařovaného dusíku, která zabrání tepelné výměně mezi rukou a kapalným dusíkem.
Jaroslav Heyrovský změnil objevením polarografie celou elektroanalytickou chemii. Za svůj objev dostal v roce 1959 Nobelovu cenu a stal se tak prvním Čechem, který se tímto oceněním mohl pyšnit. Do Prahy se za ním jezdili učit vědci z celého světa. Podívejte se, jak na něj vzpomíná jeho žák, i na to, jak o jeho úspěchu informoval dobový komunistický tisk.
Na virtuálním modelu si ukážeme, jak funguje hmotnostní spektrometr a z čeho se skládá. Na terčíku je nanesen vzorek rozpuštěný v kapce matrice, která po vystřelení laseru absorbuje energii primárního laserového svazku. Ionty ze vzorku letí analyzátorem a dopadnou na detektor. Lehčí ionty proletí analyzátorem rychleji, zatímco těžší ionty v něm stráví delší dobu. Tímto zajímavým tématem nás provede Vladimír Kořen v pořadu Planeta Věda.
Do kádinek se studenou a teplou vodou je ve stejnou chvíli vložena šumivá tableta. Ve které kádince vyplave tableta dříve na povrch? Jak závisí rychlost chemické reakce na teplotě?
Chcete žákům ukázat efektní pokusy v chemii? Michael se svými pomocníky předvede řadu experimentů známých pod svými triviálními názvy, jako je například sloní pasta, chemická sopka nebo tajné písmo. Zajímavé jsou i pokusy s kapalným dusíkem, flavinovým indikátorem ze zelí a řada dalších.
Ukázka pojednává o vlastnostech stříbra a jeho využití a demonstruje znečištění stříbra sírou za vzniku sulfidu stříbrného. Na pokusu je zde také vysvětlena redoxní reakce, tedy odstranění sulfidu stříbrného redukcí hliníkem.
Co se stane, když do roztoku šťávy z červeného zelí přilijeme limonádu? Roztok zrůžoví. Zelí totiž funguje jako pH indikátor a šťáva je kyselá.
Kolik tepelných pásem je v plamenu svíčky? Ve kterém tepelném pásmu je teplota nejnižší? Jak barví plamen draslík? Jakou barvu má plamen při spalování vápníku? Jak nazýváme proces zahřívání černého uhlí na 900° C bez přístupu vzduchu? Jak značíme hořlaviny? Jak značíme žíraviny? Jakou teplotou hoří plamen zápalky? Jak se zabarví látka při nejvyšších teplotách? To všechno zjistíte v našem kvízu.
Smícháme 1,5 dílu roztoku kyseliny octové (ocet) s 1 dílem roztoku hydroxidu sodného a následně změříme pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. Protože roztok obsahuje silnou zásadu a slabou kyselinu, pH vzniklého roztoku je zásadité, což se projeví zmodráním lakmusového indikátoru.
Chcete vidět barevnou fontánu? Jednoduše ji vyrobíme a ještě si ukážeme zásadité vlastnosti amoniaku. Baňku naplníme plynným amoniakem, uzavřeme zátkou se skleněnou trubičkou a ponoříme do vody s fenolftaleínem. Amoniak reaguje s vodou za vzniku hydroxidu amonného, což se projeví prudkým nasáváním vody do trubičky. Obarvená voda vstřikuje do baňky jako fontána.
13 881
779
4 749
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.