Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Co se stane s balónkem nasazeným na láhev, když láhev ponoříme do horké vody. Balónek se začne roztahovat. Vzduch se v láhvi teplem začne rozpínat, a proto nafoukne nasazený balónek.
Jaký je rozdíl mezi kapalinou a tekutinou? Pojmem tekutina označujeme souhrnně jak kapaliny, tak plyny. Mezi společné vlastnosti kapalin a plynů patří tekutost. Je to dáno tím, že mezi molekulami kapalin a plynů nejsou tak silné vazby jako u pevných látek a molekuly kapalin a plynů se mohou snadněji pohybovat. Kapaliny od plynů se liší stlačitelností. Kapaliny jsou velmi málo stlačitelné, zatímco plyny se snadno stlačují i rozpínají.
Pokus, který ověřuje rozdíly mezi hustotou teplé a studené vody. Do nádoby se studenou vodou je vložena menší nádoba s teplou vodou – teplá voda začne stoupat vzhůru.
Pokus porovnávající hustotu oleje, vody a sirupu. Do odměrného válce se postupně nalijí všechny tři látky, přičemž látka s nejvyšší hustotou bude nejníže.
Existuje horký led? A pokud ano, jak ho připravit? Za vším hledej octan sodný, jehož krystaly obsahují krystalovou vodu a tají při teplotě 58°C. Po zahřátí nad tuto teplotu krystaly tají a uvolňují vodu. Vzniklá voda rozpustí octan sodný a vytvoří se přesycený roztok, který můžeme zchladit pod teplotu tuhnutí. Tento jev se nazývá podchlazená kapalina. Vložíme-li do ní párátko, které působí jako krystalizační jádro, začnou kolem něj vznikat krystaly a přitom se uvolňuje teplo. Na stejném principu fungují ohřívací sáčky.
Bubliny získané z bublifuku jsou těžší než vzduch, a proto klesají k zemi. Ale co by se stalo, kdyby vzduch byl těžší než bubliny? Michael Londesborough nám tento jednoduchý experiment předvede. Z kypřícího prášku a octa si připravíme oxid uhličitý, kterým vyplníme akvárium. Bubliny se budou vznášet nad oxidem uhličitým, jelikož je těžší než vzduch.
Pokus, ve kterém je porovnávána hustota masa a tuku. Tuk má nižší hustotu než voda, takže ve vodě plave. Maso má hustotu vyšší, a proto jde ve vodě ke dnu.
Základní vysvětlení principu i praktického užití takzvaného piezoelektrického jevu.
Povrchové napětí stěny bubliny může být posíleno prostřednictvím glycerinu. Při dopadu světla na povrch bublinky se část ihned odráží od vrchní vrstvy, která je tvořena molekulami saponátu. Další část světla touto vrstvou prochází a odráží se opakovaně od rozhraní saponátu a vody. Výsledná barva je kombinací všech těchto odrazů světla. Experiment ukázal, že bublina, která je naplněná heliem, stoupá vzhůru. Naopak bublina, ve které je při pokusu oxid uhličitý, klesá dolů.
Pokus znázorňující změnu hustoty vody přidáním cukru, sody a soli.
Jak je možné, že kostička z pískovce unese auto, ale ve vodě se rozsype na písek? Čeští vědci tuto záhadu rozluštili. Kromě toho se v pořadu dozvíme, jak vznikla Pravčická brána a jak se vnitřní a vnější geologické procesy mohou podílet na změnách reliéfu krajiny, například na zvětrávání skal.
Novinky posíláme maximálně 1x za 14 dní. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
