Našli jsme pro vás videí: 25
01:40
Pokus: Bublinky lehčí než vzduch
Bubliny získané z bublifuku jsou těžší než vzduch, a proto klesají k zemi. Ale co by se stalo, kdyby vzduch byl těžší než bubliny? Michael Londesborough nám tento jednoduchý experiment předvede. Z kypřícího prášku a octa si připravíme oxid uhličitý, kterým vyplníme akvárium. Bubliny se budou vznášet nad oxidem uhličitým, jelikož je těžší než vzduch.
01:50
Suchý zip
Běžná součást našeho života, a přesto malý zázrak – to je suchý zip. Díky čemu udrží i váhu lidského těla? Funguje za všech podmínek, ve vesmíru, ve vakuu i pod vodou. Jen mu trochu vadí prach. Nejčastěji se vyrábí z nylonu a polyesteru. Skládá se z velkého množství háčků a smyček. Ty se do sebe při přiblížení zamotají a velmi pevně drží. Zároveň jde ale suchý zip velmi snadno rozlepit. Působením síly se totiž háčky dočasně narovnají a uvolní tak zachycené smyčky.
02:25
Vlastnosti tekutin
Jaký je rozdíl mezi kapalinou a tekutinou? Pojmem tekutina označujeme souhrnně jak kapaliny, tak plyny. Mezi společné vlastnosti kapalin a plynů patří tekutost. Je to dáno tím, že mezi molekulami kapalin a plynů nejsou tak silné vazby jako u pevných látek a molekuly kapalin a plynů se mohou snadněji pohybovat. Kapaliny od plynů se liší stlačitelností. Kapaliny jsou velmi málo stlačitelné, zatímco plyny se snadno stlačují i rozpínají.
02:36
Pokus: Krystalizace soli
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
01:04
Pokus: Viskozita
Která kapalina má nejvyšší viskozitu? Džus, sprchový gel nebo stolní olej? Nejvyšší viskozitu má sprchový gel. Tekutiny, jejichž molekuly mají velké vnitřní tření, jsou velmi viskózní a to znamená, že tečou pomaleji. Ověřili jsme to pokusem.
01:03
Pokus: Teplotní roztažnost plynů
Co se stane s balónkem nasazeným na láhev, když láhev ponoříme do horké vody. Balónek se začne roztahovat. Vzduch se v láhvi teplem začne rozpínat, a proto nafoukne nasazený balónek.
05:40
Pokus: Horký led
Existuje horký led? A pokud ano, jak ho připravit? Za vším hledej octan sodný, jehož krystaly obsahují krystalovou vodu a tají při teplotě 58°C. Po zahřátí nad tuto teplotu krystaly tají a uvolňují vodu. Vzniklá voda rozpustí octan sodný a vytvoří se přesycený roztok, který můžeme zchladit pod teplotu tuhnutí. Tento jev se nazývá podchlazená kapalina. Vložíme-li do ní párátko, které působí jako krystalizační jádro, začnou kolem něj vznikat krystaly a přitom se uvolňuje teplo. Na stejném principu fungují ohřívací sáčky.
02:22
Impregnace
Co je to nanoimpregnace? Materiál, který prošel nanoimpregnací, má hydrofobní vlastnosti, tedy odpuzuje kapaliny. Impregnovaný materiál zařídí tudíž účinnější ochranu před deštěm, rosou, sněhem či námrazou. Podívejte se, jak přesně to dělá.
02:25
Pokus: Skoky do vody
Při skocích do vody je důležitá znalost fyziky. Zásadní je povrchové napětí. Povrch kapaliny se chová jako smršťovací fólie, která jakoby stahuje kapalinu a brání se rozšíření. Při dopadu na hladinu je důležitá rychlost. Při pomalém ponoření mají molekuly vody čas se rozestoupit, zatímco při vysoké rychlosti dopadu se voda začne chovat jako těleso a klade odpor. Záleží i na velikosti plochy, kterou na hladinu dopadneme. Čím větší plocha a rychlost, tím dříve začne tvrdost hladiny připomínat beton. Vladimír Kořen předvede takový skok do vody, jaký musel určitě hodně bolet.
03:13
Pokus: Auto na hrnečkách
Jakou zátěž unesou čtyři keramické hrnečky? Atomy v keramickém hrnku tvoří pevné chemické vazby. To způsobuje, že je keramika při nárazu křehká, a proto se keramický hrneček při pádu rozbije. Stejná pevnost způsobuje, že keramický hrnek má velkou odolnost vůči rovnoměrnému tlaku. Pod kola automobilu umístíme čtyři keramické hrníčky a automobil naložíme betonovými deskami. Hrnečky unesou auto s nákladem a tři osoby.
08:16
Pokusy: Čarování s bublinami
Povrchové napětí stěny bubliny může být posíleno prostřednictvím glycerinu. Při dopadu světla na povrch bublinky se část ihned odráží od vrchní vrstvy, která je tvořena molekulami saponátu. Další část světla touto vrstvou prochází a odráží se opakovaně od rozhraní saponátu a vody. Výsledná barva je kombinací všech těchto odrazů světla. Experiment ukázal, že bublina, která je naplněná heliem, stoupá vzhůru. Naopak bublina, ve které je při pokusu oxid uhličitý, klesá dolů.
03:56
Pokus: Síla suchého zipu
Pojďte se s námi podívat na suchý zip zblízka. Oděvy, obuv, obaly, tašky, kufříky – kde všude ho najdete? Napadlo vás někdy si vyzkoušet, kolik toho vydrží? Třeba zipy na sportovní obuvi. Podívejme se na jejich testy. A na několik unikátních snímků, které ukáží, jak vypadají suché zipy pod mikroskopem a čemu v přírodě se podobají.
