02:36
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Na mnoho klíčových vědeckých objevů přišli lidé naprostou náhodou, když třeba hledali úplně něco jiného. Jmenovitě například penicilin, LSD, mikrovlnka nebo inteligentní plastelína. Jak se to stalo? Povíme si. A Michael nám ukáže, jak z lepidla Herkules, což je polyvinylacetát, a pracího prášku obsahujícího borax neboli tetraborát sodný připravit látku podobnou gumě.
Co je to oheň? Jak jej uhasit? Budeme hasit různé materiály: elektron, ropné látky, pevné látky, ale i olej. Na hašení vyzkoušíme různé druhy hasicích přístrojů, pěnový, práškový, vodní. Zjistíme, který hasicí přístroj je účinný k hašení určitého druhu materiálu. Také si pokusem ověříme, že oxid uhličitý nepodporuje hoření.
Experiment, na kterém si dokážeme, že chlorečnan sodný se při vysoké teplotě rozpadá na kyslík. Důkaz provedeme zapálením gázy namočené v chlorečnanu sodném. Ta hoří mnohem rychleji než obyčejná gáza.
Suchý led není nic jiného než oxid uhličitý v pevném skupenství. Můžeme jej vyrobit ze sněhového hasičského přístroje, který nastříkáme do pevné látky. Reakcí suchého ledu s vodou vzniká mlha, ale suchý led může také explodovat v uzavřené PET lahvi s vodou.
Jak vnímáme barvy nám vysvětlí jednoduchá kapalinová chromatografie. Na kruhový filtrační papír nakreslíme černou fixou malý obrazec a uprostřed uděláme malý otvor. Do otvoru dáme druhý filtrační papír složený do kornoutku. Filtrační papír postavíme kornoutkem do misky se slanou vodou. Pozorujeme od středu rozbíhající se barvy. Vidíme, že černá se ve skutečnosti skládá z více barev.
I chemie může být zábavná. Na základě rozdílné hustoty oleje a vody obarvené potravinářským barvivem, spolu s přidáním šumivé tablety, vytvoříme efekt lávové lampy. V dalším pokusu zjistíme, jaké barvy obsahuje zelená fixa.
Krystalizace neboli růst krystalů se využívá k získávání čistých látek z kapaliny, kdy při odpařování rozpouštědla z roztoků dochází k uspořádání částic látky do krystalové mřížky. K pozorování fascinujícího růstu krystalů potřebujeme ale mikroskop. Podívejte se na ukázku růstu rozličných krystalů pod mikroskopem.
Na papírový kapesník nakreslíme černým fixem sluníčko. Jak se změní jeho barva, když spodní okraj kapesníku namočíme do vody? A co se stane, když sluníčko nakreslíme modrým fixem a doprostřed kapesníku kápneme vodu?
Jakou zátěž unesou čtyři keramické hrnečky? Atomy v keramickém hrnku tvoří pevné chemické vazby. To způsobuje, že je keramika při nárazu křehká, a proto se keramický hrneček při pádu rozbije. Stejná pevnost způsobuje, že keramický hrnek má velkou odolnost vůči rovnoměrnému tlaku. Pod kola automobilu umístíme čtyři keramické hrníčky a automobil naložíme betonovými deskami. Hrnečky unesou auto s nákladem a tři osoby.
N je obrovské číslo, jehož hodnota je 10 na 36. Jde o poměr mezi velikostí elektrické síly, která drží pohromadě atomy, a síly gravitace, která drží pohromadě celý vesmír. Jak si ji můžeme představit?
Základní vysvětlení principu i praktického užití takzvaného piezoelektrického jevu.
Zkuste si tipnout, co se stane, když vhodíme kus vepřového masa a tuku do vody. Tuk má nižší hustotu než voda, takže ve vodě plave. Maso má hustotu vyšší, a proto jde ke dnu.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.