02:36
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Kolik mililitrů roztoku získáme smícháním 500 ml vody a 500 ml ethanolu neboli lihu? Bude mít roztok objem větší, menší nebo bude mít přesně 1000 ml? Menší molekuly vody se naskládají mezi větší molekuly ethanolu a podle toho bude vypadat výsledek.
Vysvětlení chromatografie a názorná ukázka dělení barviv obsažených v listech. Extrakce barviva pomocí lihu vede ke vzniku zeleného roztoku. Výsledkem chromatografie jsou jednotlivá barviva: žlutý xantofyl, což je karotenoid, zelený chlorofyl a oranžový antokyan.
Jak vnímáme barvy nám vysvětlí jednoduchá kapalinová chromatografie. Na kruhový filtrační papír nakreslíme černou fixou malý obrazec a uprostřed uděláme malý otvor. Do otvoru dáme druhý filtrační papír složený do kornoutku. Filtrační papír postavíme kornoutkem do misky se slanou vodou. Pozorujeme od středu rozbíhající se barvy. Vidíme, že černá se ve skutečnosti skládá z více barev.
I chemie může být zábavná. Na základě rozdílné hustoty oleje a vody obarvené potravinářským barvivem, spolu s přidáním šumivé tablety, vytvoříme efekt lávové lampy. V dalším pokusu zjistíme, jaké barvy obsahuje zelená fixa.
Co se stane, pokud do nádoby se studenou vodou vložíme menší lahvičku s teplou vodou? Při pokusu zjistíme, že teplá voda začne stoupat vzhůru. To dokazuje, že teplá voda má menší hustotu než studená.
Škrob je makromolekulární látka s dlouhými řetězci. Při zahřívání a míchání škrob nabobtná, jednotlivé řetězce se rozbalí a tvoří velkou propojenou síť. Pokud smícháte to správné množství vody se správným množstvím kukuřičné mouky, obdržíte tekutinu, která se při úderu zpevní. Takové speciální kapaliny jsou známé jako roztažné tekutiny. Michael vás seznámí s receptem na takovou domácí tekutinu a odhalí její kouzlo.
Pojďte se s námi podívat na suchý zip zblízka. Oděvy, obuv, obaly, tašky, kufříky – kde všude ho najdete? Napadlo vás někdy si vyzkoušet, kolik toho vydrží? Třeba zipy na sportovní obuvi. Podívejme se na jejich testy. A na několik unikátních snímků, které ukáží, jak vypadají suché zipy pod mikroskopem a čemu v přírodě se podobají.
Mléko je ve své podstatě vodní suspenze plná bílkovin, tuků, vitaminů a minerálů. Pokud však do něj přidáme mýdlo, začnou se dít podivné věci. V této epizodě kuchyňské chemie odhalíme tajemství mýdla a využijeme mléko, potravinářské barvivo a saponát k uvolnění exploze nejrůznějších barev.
V ukázce je předvedena reakce hydrogenuhličitanu sodného (kypřicího prášku) s octem. Při této reakci vzniká velké množství oxidu uhličitého, který podporuje kynutí těsta. Hydrogenuhličitan sodný má ale i další praktické využití, například v lékařství.
Vysvětlení vzniku hořlavé pěny. Do dětské pěny rozmíchané ve vodě přidáme plyn z bombičky, čímž vzniknou bubliny. Plyn drží v bublině tenká membrána vody. Voda při zapálení pěny chrání pokožku ruky před popálením.
Vlastnosti kapalného dusíku jsou dobře známé. Ale co se stane odpařením kapalného dusíku? Kapalný dusík vpravíme do PET lahve, kterou uzavřeme a vložíme ho do nádoby s pingpongovými míčky. Dojde k výbuchu, protože dusík při odpaření zvětší několikrát svůj objem.
Oheň je opravdu krásný, vědecky ho ale můžeme popsat jako viditelnou oblast hořících plynů nebo par. Michael nás provede bezpečnými experimenty, které můžeme provést s prostou hořící svíčkou. A vysvětlí nám, jak vlastně svíčka funguje a jaká je stavba plamene.
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.