02:36
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Hliník reaguje s oxidem železitým, což je vlastně rez, a díky tomu vzniká železo a oxid hlinitý. Tato reakce však neprobíhá samovolně, je k ní potřeba spouštěcí energie, kterou může dodat obyčejná prskavka. Reakce oxidu železitého s hliníkem se nazývá termická reakce, protože se při ní uvolňuje obrovské množství tepla. V reakční nádobě je až 2500 °C, což stačí k roztavení železa. Reakční teplo se používá například ke svařování kolejnic.
Do dvou baněk dáme vodu, přidáme líh, v němž je rozpuštěno trochu vermutu. Jednu baňku protřepeme, druhou promícháme. V baňce, kterou jsme míchali, zůstane směs čirá, v druhé zakalená. Zákal je způsoben snadnou oxidací aldehydické skupiny –CHO, kterou obsahuje vermut. Tato skupina se snadno oxiduje bublinkami vzduchu, které se třepáním stávají součástí koktejlu.
Již alchymisté dokázali vyrobit světlo. Nejprve vyrobíme kapalný kyslík z okolního vzduchu a nalijeme do velké baňky. Lžičkou do baňky přidáme nad kahanem zapálený amorfní červený fosfor. Kyslík podporuje hoření a vzniká oslnivé světlo.
Chcete žákům ukázat efektní pokusy v chemii? Michael se svými pomocníky předvede řadu experimentů známých pod svými triviálními názvy, jako je například sloní pasta, chemická sopka nebo tajné písmo. Zajímavé jsou i pokusy s kapalným dusíkem, flavinovým indikátorem ze zelí a řada dalších.
Pokus, ve kterém smícháme 50 ml benzínu s 50 ml vody. Dojde k vytvoření nemísitelné směsi. Přítomnost benzínu na hladině vody si prokážeme názornou ukázkou. A to jeho zapálením.
Při vložení předmětu do přesyceného roztoku octanu sodného se vytvoří krystalizační jádro a okolo něj se začnou vytvářet krásné krystaly. Při správné koncentraci roztoku můžeme udělat krápník. V druhém pokusu si vyrobíme fontánu a to tak, že uděláme ve sklenici podtlak, zazátkujeme ji víčkem se skleněnou trubičkou, vložíme do vody a ona se začne plnit vodou.
Vysvětlení chromatografie a názorná ukázka dělení barviv obsažených v listech. Extrakce barviva pomocí lihu vede ke vzniku zeleného roztoku. Výsledkem chromatografie jsou jednotlivá barviva: žlutý xantofyl, což je karotenoid, zelený chlorofyl a oranžový antokyan.
Růže nejsou jen červené, ale i růžové, žluté nebo béžové. Pomocí extrakce lze tyto barvičky z květů získat. Taková přírodní barviva se pak využívají například v potravinářství. V reakci s chloridem se některé barvy mnohonásobně zvýrazní.
Jak je možné, že kostička z pískovce unese auto, ale ve vodě se rozsype na písek? Čeští vědci tuto záhadu rozluštili. Kromě toho se v pořadu dozvíme, jak vznikla Pravčická brána a jak se vnitřní a vnější geologické procesy mohou podílet na změnách reliéfu krajiny, například na zvětrávání skal.
Máme tři kádinky s vodou. Do jedné přidáme cukr, do druhé sodu a do třetí sůl. Dokážete určit, ve kterém roztoku nebude vajíčko plavat? Přidáním cukru nebo soli se zvětší hustota roztoku, a proto vajíčko plavat bude.
Co se stane, když plastové vajíčko zasypeme pískem a budeme poklepávat na kádinku? Pohybující se písek má vlastnosti kapaliny, takže lehčí plastové vajíčko bude stoupat nahoru. Podívejte se!
Škrob je makromolekulární látka s dlouhými řetězci. Při zahřívání a míchání škrob nabobtná, jednotlivé řetězce se rozbalí a tvoří velkou propojenou síť. Pokud smícháte to správné množství vody se správným množstvím kukuřičné mouky, obdržíte tekutinu, která se při úderu zpevní. Takové speciální kapaliny jsou známé jako roztažné tekutiny. Michael vás seznámí s receptem na takovou domácí tekutinu a odhalí její kouzlo.
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.