02:36
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
Popis výroby mýdla z vepřového sádla a hydroxidu sodného. Vysvětlení rozkladu tuku přerušením esterové vazby v tuku, vysvětlení principu zmýdelnění.
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Na gumovém medvídkovi si ukážeme vlastnosti gelu, který je koloidní soustavou. Jejím příkladem je silikagel nebo kolagen. Gumový medvídek odolává mechanickým změnám, ale rozpouští se v kyselině sírové. Také aerogel má zajímavé vlastnosti. Vznikl nahrazením kapaliny plynem. Oxid křemičitý, z něhož je vyroben, tvoří pouze dvě desetiny jediného procenta, zbytek tvoří vzduch.
Na papírový kapesník nakreslíme černým fixem sluníčko. Jak se změní jeho barva, když spodní okraj kapesníku namočíme do vody? A co se stane, když sluníčko nakreslíme modrým fixem a doprostřed kapesníku kápneme vodu?
Krystalizace neboli růst krystalů se využívá k získávání čistých látek z kapaliny, kdy při odpařování rozpouštědla z roztoků dochází k uspořádání částic látky do krystalové mřížky. K pozorování fascinujícího růstu krystalů potřebujeme ale mikroskop. Podívejte se na ukázku růstu rozličných krystalů pod mikroskopem.
Při vložení předmětu do přesyceného roztoku octanu sodného se vytvoří krystalizační jádro a okolo něj se začnou vytvářet krásné krystaly. Při správné koncentraci roztoku můžeme udělat krápník. V druhém pokusu si vyrobíme fontánu a to tak, že uděláme ve sklenici podtlak, zazátkujeme ji víčkem se skleněnou trubičkou, vložíme do vody a ona se začne plnit vodou.
Co se stane, když plastové vajíčko zasypeme pískem a budeme poklepávat na kádinku? Pohybující se písek má vlastnosti kapaliny, takže lehčí plastové vajíčko bude stoupat nahoru. Podívejte se!
Co se stane, pokud do nádoby se studenou vodou vložíme menší lahvičku s teplou vodou? Při pokusu zjistíme, že teplá voda začne stoupat vzhůru. To dokazuje, že teplá voda má menší hustotu než studená.
Základní vysvětlení principu i praktického užití takzvaného piezoelektrického jevu.
Co je to nanoimpregnace? Materiál, který prošel nanoimpregnací, má hydrofobní vlastnosti, tedy odpuzuje kapaliny. Impregnovaný materiál zařídí tudíž účinnější ochranu před deštěm, rosou, sněhem či námrazou. Podívejte se, jak přesně to dělá.
Produktem běžných metabolických drah je také peroxid vodíku, který je pro naše tělo škodlivý. S tímto nepřítelem se vypořádá enzym kataláza, který se nachází v našich játrech. Biokatalyzátor kataláza urychlí rozklad peroxidu vodíku na vodu a kyslík. Od Michaela se nejen dozvíte složení enzymu, ale i uvidíte pokus rozkladu peroxidu pomocí čerstvých jater.
Co se stane, když zapálíme šišku politou lihovým roztokem dusičnanu měďnatého? Šiška hoří zeleným plamenem, protože uvolněné měďnaté kationty barví plamen do zelena.
Pěnu ze saponátu snadno zapálíme. Potřebujeme k tomu kbelík se saponátem, do kterého vháníme methan. Po vytvoření dostatečně velkého sloupce pěny ji zapálíme. Hoří jasným plamenem.
Manganistan draselný má silné oxidační vlastnosti, proto se při reakci s peroxidem kyslíku uvolňuje velké množství plynu. Při této reakci se uvolňuje kyslík. Přítomnost vznikajícího kyslíku je dokázána znovuvzplanutím rozžhavené špejle, protože kyslík podporuje hoření.
12 315
678
3 973
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.