portály České televize
menu

Často hledáte:

Vánoce

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Rtuť a její vlastnosti, elektrochemie

03:28

Rtuť a její vlastnosti, elektrochemie

Ukázka představuje kov, který má za pokojové teploty kapalné skupenství – rtuť. Popisuje její vlastnosti a vazby mezi atomy, které způsobují právě její kapalnost. Vysvětlení elektrochemie – reakce mezi rtutí a železem.

Z pořadu:

PORT Přehrát celý pořad

Témata:

Anorganická chemie Chemické prvky Pozorování, pokus a bezpečnost práce

Vhodné pro stupeň:

Střední škola

Vhodné pro předmět:

Chemie

Klíčová slova:

d prvky rtuť elektrochemie

Materiály ke stažení

1 listů

Pracovní list: Elektrochemie a rtuť

Pracovní list je vhodný pro žáky střední školy. Žáci si zopakují základy elektrochemie a základní vlastnosti rtuti, jediného kapalného kovu.
Střední škola
Chemie
Časová náročnost:
15 minut

Mohlo by vás také zajímat

Chemické prvky

Další videa
PL
O diamantech
05:20

O diamantech

Diamant je nejtvrdší přírodní materiál. Jedná se o krystalickou formu uhlíku, která je z chemického hlediska stejná jako měkký grafit. Všichni známe diamantové šperky, ale věděli jste, že diamant se díky svým vlastnostem využívá hlavně v průmyslu? Jak vzniká, kolik vážil největší vytěžený diamant a jiné zajímavosti se dozvíte v reportáži z Wifiny.
Jedovatý kyslík
01:40

Jedovatý kyslík

Kyslík byl před třemi miliardami let velice nebezpečným plynem, nyní si bez něj nedovedeme život představit. Kyslík je velmi reaktivní, což Michael demonstruje zapálením kapalného kyslíku.
PL
Složení vzduchu: vlastnosti dusíku a kyslíku
07:40

Složení vzduchu: vlastnosti dusíku a kyslíku

Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
PL
Pokus: Rtuťové srdce
02:23

Pokus: Rtuťové srdce

V ukázce naleznete odpověď na záhady okolo rtuti. Kdy se rtuť stane pevnou látkou? Proč ocel plave na její hladině? Co způsobí, že rtuť pulsuje jako srdce v roztoku kyseliny sírové a peroxodisíranu sodného?

Pozorování, pokus a bezpečnost práce

Další videa
PL
Reakce hydrogenuhličitanu sodného s kyselinou
02:55

Reakce hydrogenuhličitanu sodného s kyselinou

V ukázce je předvedena reakce hydrogenuhličitanu sodného (kypřicího prášku) s octem. Při této reakci vzniká velké množství oxidu uhličitého, který podporuje kynutí těsta. Hydrogenuhličitan sodný má ale i další praktické využití, například v lékařství.
PL
Pokus: Odpaření dusíku
02:31

Pokus: Odpaření dusíku

Vlastnosti kapalného dusíku jsou dobře známé. Ale co se stane odpařením kapalného dusíku? Kapalný dusík vpravíme do PET lahve, kterou uzavřeme a vložíme ho do nádoby s pingpongovými míčky. Dojde k výbuchu, protože dusík při odpaření zvětší několikrát svůj objem.

Rozhovor s odborníkem
Využití a výroba vodíku, pokus s vodíkem a oxidem uhličitým
04:46

Využití a výroba vodíku, pokus s vodíkem a oxidem uhličitým

Je ho nejvíc ve vesmíru. Vodík je fenomén, ve kterém je budoucnost. Vodíková auta a čerpací stanice, vodíková energetika. To všechno uvidíme v tomto videu ze Světa techniky z Dolních Vítkovic. Nebude chybět ani jednoduchý pokus se suchým ledem.
PL
Pokus: Červené zelí jako pH indikátor
01:26

Pokus: Červené zelí jako pH indikátor

Co se stane, když do roztoku šťávy z červeného zelí přilijeme limonádu? Roztok zrůžoví. Zelí totiž funguje jako pH indikátor a šťáva je kyselá.

Anorganická chemie

Další videa
PL
Pokus: Měření času pomocí chemické reakce
06:45

Pokus: Měření času pomocí chemické reakce

V rámci experimentu si připravíme několik roztoků, které tvoří destilovaná voda, koncentrovaná kyselina sírová, peroxid vodíku, škrob, kyselina malonová a síran manganatý. Když je smícháme s ionty jodičnanu, jódu a jodidovými ionty, dojde k oscilační reakci, která se dá využít k měření času. Principem tohoto pokusu je posun rovnovážného stavu, který vede ke změnám barvy v pravidelném časovém rytmu.
PL
Vápno: užitečné na stavbě i při vaření
06:58

Vápno: užitečné na stavbě i při vaření

Zahřátím vápence na teplotu asi 600 °C vznikne oxid vápenatý známý jako vápno. Smícháním vápna s vodou a pískem vzniká malta. Když vápno zahřejeme spolu s křemičitým pískem a uhličitanem sodným, vznikne roztok, který po zchlazení nekrystalizuje. Ztuhne do amorfní čiré látky zvané sklo. Chemickou reakcí oxidu vápenatého a vody vzniká hydroxid vápenatý. Tato reakce je exotermická, uvolňuje se při ní energie ve formě tepla. Vzniklé teplo můžeme použít k ohřevu pokrmu.

Pokus: Horký led a fontána
02:42

Pokus: Horký led a fontána

Při vložení předmětu do přesyceného roztoku octanu sodného se vytvoří krystalizační jádro a okolo něj se začnou vytvářet krásné krystaly. Při správné koncentraci roztoku můžeme udělat krápník. V druhém pokusu si vyrobíme fontánu a to tak, že uděláme ve sklenici podtlak, zazátkujeme ji víčkem se skleněnou trubičkou, vložíme do vody a ona se začne plnit vodou.

Pokus: Elektrolýza jodidu draselného
01:04

Pokus: Elektrolýza jodidu draselného

Brambor polijeme roztokem jodidu draselného a zapíchneme do něj dva hřebíky jako elektrody. Ty připojíme ke zdroji stejnosměrného napětí. Na anodě se postupně vylučuje jód, který následně reaguje se škrobem obsaženým v bramboře, což způsobí hnědé zabarvení.

ČT edu nejsou pouze videa

12 813

videí

722

námětů do
výuky

4 388

pracovních
listů

1 219

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání