04:31
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Toto je skutečný příběh. Mladý podnikatel byl okraden o desítky tisíc korun kvůli podvodnému e-mailu a podvržené webové stránce. Phishing je nebezpečná technika internetových podvodníků, kteří se snaží z obětí vylákat hesla, údaje o platebních kartách nebo čísla osobních účtů a následně je zneužít pro vlastní obohacení. I když se nám to může zdát neuvěřitelné, stále fungují. Jak to probíhá v praxi? Podívejte se.
Zajímá vás, s čím vším může pomáhat virtuální realita? Možná ji znáte především z počítačových her, ale ona může opravdu pomoci. Například slepcům nebo seniorům. Na ČVUT vytváří modely, které si můžete vyzkoušet i vy. Podívejte se.
Influencer je uživatel internetu, který pomocí svých příspěvků na sociálních sítích ovlivňuje chování ostatních uživatelů. Má svůj kanál na sociálních sítích, skrze který komunikuje se svými fanoušky. Kdo by jím dnes nechtěl být? Komu ale věřit a jak se pozná kvalitní influencer?
Na internetu za sebou necháváme digitální stopu, která vytváří naši digitální identitu. Vkládáme fotky na sociální sítě, platíme na internetu nebo vyhledáváme informace ve vyhledávači. To všechno po nás zanechává „důkazy". O našich zájmech, místech, která navštěvujeme, a lidech, se kterými komunikujeme. Jedná se o výsledek našeho virtuálního života.
Díky umělé inteligenci, která dokáže generovat ransomware velmi levně a přesně, se vyplácí napadat obyčejné lidi. Michal Pěchouček, ředitel Centra umělé inteligence ČVUT, hovoří v rozhovoru s Danielem Stachem o rizicích manipulace s daty, možnostech vydírání velkých firem a způsobech prevence a obrany.
Politika je úzce spojena s médii. Na sociálních sítích se rozvinul fenomén tzv. lifestylového vládnutí, kdy hlavní roli nehraje obsah, ale líbivost postů. Politické skupiny se na sítích zaměřují na specifické zájmy, aby fanoušky vyprovokovaly a získaly jejich pozornost. Spíše než o politiku jde tedy o marketing.
Informace ovlivňují naši náladu. Sociální sítě nám nabízejí obsah, vyhodnocený jako zajímavý právě pro nás. Za nejvíce přitažlivý obsah se považují extrémní či šokující zprávy, na které je uživatel zlákán kliknout. Tzv. facebooková závist v nás vyvolává tenzi, frustrace si můžeme vybíjet v komentářích pod falešnými profily. TikTok zase mává s emocemi teenagerů, otupuje vnímání a posunuje hranice normálu. Naše psychické zdraví tak dostává zabrat.
Dezinformace představují jeden z nejzávažnějších problémů dnešní doby. Jsou to systematické, úmyslné a klamavé zprávy ohrožující uživatele sociálních sítí a internetu. Ovlivňují nejen jedince, ale i skupiny a masy. Jejich autorům a autorkám jde o různé věci, vlastní prospěch, šíření paniky a nenávisti, podrývání občanské společnosti i demokracie.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Sednout si k počítači, kde je přihlášený někdo jiný, není dobrý nápad. A už vůbec ne spouštět neznámé programy! Měli bychom také vědět, že žádný počítačový program nefunguje „jen tak sám od sebe“. Potřebuje k tomu příkazy, které vytvořil člověk.
Pasáž stručně představuje, z čeho se skládá počítač. Jinak řečeno, divák se dozví, co je to hardware.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.