04:31
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Sociální sítě a různé aplikace v podstatě vlastní veškerý obsah, kterým je plníte. Takže pozor na to, kde všude se může vaše fotka objevit. Dnes je na míru i reklama. Čím více informací o sobě poskytnete, tím cílenější je reklama. A pak jsou tady cookies. Jak fungují?
Na příběhu chlapce Michala se divák dozví, že by měl trávit na počítači jen omezené množství času, jinak se z něj může stát „počítačový závislák“.
S ředitelkou dětského krizového centra Zorou Duškovou si popovídáme o tom, jaké nebezpečí může na děti číhat na internetu a co dělat, pokud bychom se s ním setkali. Na internetu je toho opravdu hodně, a to jak pozitivních věcí, tak bohužel i těch negativních. Důležité je umět ty špatné rozpoznat a umět si s nimi poradit.
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. Tentokrát vysvětlí třináctiletý Ondra své tetě, že za bezplatné aplikace a sociální sítě platí uživatelé svými osobními daty. A že bezmyšlenkovitý souhlas s uživatelskými podmínkami se může škaredě vymstít. Věděli jste, že online kvízy prodávají získaná data?
Porovnáním vzhledu kukaččích vajec dovedou vědci spolehlivě určit, která samice je snesla. Mohou tak pomoci získat informace o hnízdních parazitech, o kterých se toho stále mnoho neví. Nově mohou k identifikaci rodičovství využít program používající strojové učení. Jedná se o výsledek česko-britského vědeckého projektu.
Robotická ruka může mít víc kloubů než lidská. To se může hodit pro plnění různých úkolů, například v automobilovém průmyslu nebo potravinářství.
První československé osobní počítače vyráběla v 80. letech 20. století firma ZPA Nový Bor. Jak vypadal počítač Honza, co dokázal a jaká byla jeho cena? O historii počítačů v bývalém Československu hovoří Marcela Efmertová, vedoucí historické laboratoře elektrotechniky na ČVUT, a Michal Rybka, publicista a kurátor Alza muzea.
V počátcích internetu nikdo netušil, co bude za pár desítek let. Internet byl totiž použitelný pouze k výměně textových zpráv. Rychlost připojení k internetu, nabídka online služeb i počet zařízení připojených k internetu během pár let prudce narostly. Aby bylo možné připojit k internetu nová zařízení, přecházíme dnes z internetového protokolu verze 4 na verzi 6. Odhadnout směr dalšího vývoje není však jednoduché.
TikTok je mezi mladými lidmi stále populárnější sociální síť pro sdílení vtipných a zábavných nebo jinak zajímavých videí. Kde je hranice mezi žertem a dezinformací? Je možné TikTok využít pro seriózní zpravodajství? Video uvádí několik případů zneužití nástrojů sociálních sítí během prezidentských voleb v USA. Má vůbec TikTok zpravodajský potenciál? Začínají si jej všímat i velké mediální domy, protože mu stále roste publikum. Jenže jej používají spíš k žertům.
Na internetu za sebou necháváme digitální stopu, která vytváří naši digitální identitu. Vkládáme fotky na sociální sítě, platíme na internetu nebo vyhledáváme informace ve vyhledávači. To všechno po nás zanechává „důkazy". O našich zájmech, místech, která navštěvujeme, a lidech, se kterými komunikujeme. Jedná se o výsledek našeho virtuálního života.
Když píšeme dopis, dodržujeme určitá formální pravidla. Stejně tak je to i při psaní mailu. Stručně vyjádříme obsah svého sdělení v kolonce „předmět“. Máme možnost využít k zaslání zprávy více příjemcům najednou. Rozmyslíme si, zda budeme posílat i přílohy, aby objem dat nebyl moc velký a nezahltil schránku příjemce.
Dne 20. 12. 1990 publikoval Timothy John Berners-Lee první webovou stránku. V čem se lišily tehdejší webové stránky od těch dnešních a jak vypadal první prohlížeč? Jaké byly důležité mezníky rozvoje webu? Jaké potíže okolo internetu se musely řešit v České republice? Co je nejpalčivějším problémem webu v současnosti? Kam směřuje internet a jak ho regulovat? Jsou takové zásahy oprávněné? A vůbec možné? O vzniku webu a jeho dalším vývoji hovoří Jan Gruntorád, bývalý ředitel sdružení CESNET, které stojí za zaváděním internetu v ČR.
12 755
718
4 330
1 209
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.