04:31
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Drony by šlo použít k mnoha účelům. Různé organizace například testují drony při doručování zásilek. Drony zkouší používat i humanitární organizace při přírodních katastrofách k doručování potravin a léků. Drony by mohly také pokrývat internetem odlehlá místa. A jak vypadá ohňostroj z dronů?
Poutavé video ukazuje dříve nepředstavitelné pohybové schopnosti současných robotů. Může robot tančit nebo vylézt po kolmé stěně? Jak je náročné, aby se robot vyrovnal s okolním prostředím a různými typy povrchů? Může se robot učit z vlastních chyb, dokáže se sám rozhodovat? Jak se řeší bezpečnost robotů při práci s lidmi? Kolik robotů už dnes lidem usnadňuje práci? Jak dlouho bude trvat, než vstoupí roboti do našich domácností? Nejen na tyto otázky odpovídá Václav Hlaváč, zástupce ředitele Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky z ČVUT Praha.
Dnes už si život bez wi-fi neumíme představit. Je součástí našich domácností, nákupních center, knihoven, škol nebo třeba i vlaků. Pomocí bezdrátové sítě si zjednodušujeme život a bereme ji jako samozřejmost. Věděli byste, kdy se myšlenka wi-fi objevila poprvé? A co vlastně zkratka wi-fi znamená?
Ještě v 50. letech byl jeden počítač nacpaný do desítky skříní a zvládl jen kolem tisícovky operací za vteřinu. Dneska to jsou stovky milionů operací. Mikroprocesory nám dovolily počítače zmenšit a jejich velikost se stále zmenšuje. Požadujeme od nich stále větší výkon, super výkonné počítače jsou například Aurora a Summit. A jaká je budoucnost počítačů?
Na zjišťování vaší digitální stopy stačí internet, protože jednou zveřejněná informace na něm už nikdy nezmizí. Většina obsahu je totiž automaticky archivována. Smazat například fotky je problematické. Bezpečnější je rozmyslet si jejich zveřejňování. Všechny zveřejněné informace o konkrétním člověku jdou totiž vyhledat.
Hoaxy neboli falešné poplašné zprávy. Většinou za nimi stojí něčí nekalý úmysl nebo snaha ovlivnit určitou skupinu lidí. Jak takovou zprávu poznáte? Jaké jsou její typické znaky?
Rizika sdílení erotických materiálů v partnerském vztahu a možné následky popisuje Kamil Kopecký z Univerzity Palackého, vedoucí projektu E-bezpečí. Vysvětluje, že sexting mezi partnery často vzniká jako projev vzájemné důvěry, ale po rozchodu partnerů se mohou sdílené materiály stát nástrojem pro vydírání nebo poškození pověsti bývalého partnera nebo partnerky. Zdaleka se to netýká jen náctiletých. Velmi nebezpeční jsou také sexuální predátoři, kteří se ukrývají za falešným dětským profilem. Na závěr rozhovoru zdůrazňuje pan Kopecký zásadu, že intimní materiály se nikdy nesdílejí.
Jak mohou rodiče poznat kyberšikanu svého dítěte podle změn v jeho chování? Jak postupovat, když se na internetu šíří intimní fotografie dítěte? Jak mohou rodiče kontrolovat chování svých dětí na internetu? Od kolika let by měli rodiče povolovat dětem profily na sociálních sítích? Nejen na tyto otázky odpovídá Lukáš Látal, metodik programu primární prevence a vedoucí lektor spolku Nebuď oběť, z.s.
Varování před podvodnými e-maily a zprávami přes mobilní telefon. Pravidla pro ochranu počítače pomocí antivirových programů, firewallů a význam jejich pravidelné aktualizace.
Díky umělé inteligenci, která dokáže generovat ransomware velmi levně a přesně, se vyplácí napadat obyčejné lidi. Michal Pěchouček, ředitel Centra umělé inteligence ČVUT, hovoří v rozhovoru s Danielem Stachem o rizicích manipulace s daty, možnostech vydírání velkých firem a způsobech prevence a obrany.
I při uzavírání smluv přes internet je zapotřebí opatrnost. Stejně tak u přijímání uživatelských podmínek při registraci nejrůznějších služeb na internetu a sociálních sítích. Na co si je konkrétně potřeba dát pozor? To vám poradí tento díl pořadu Jak na internet.
14 023
797
4 766
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.