04:31
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Čím se liší kyberšikana od šikany? Kyberšikana se odehrává na internetu, takže oběť před ní nemůže jen tak utéct. Kyberšikana souvisí i s kybergroomingem. Když po vás chce někdo odhalené fotky, hned ho nahlaste. Fotky nebo videa uveřejněné na internetu se nepovede nikdy vymazat. Svěř se rodičům nebo někomu, komu věříš. Hlavní je nebýt na to sám!
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Midjourney je nástroj umělé inteligence, který vytváří obrázky na základě vašeho podrobného popisu. Čím dokonaleji popíšete vaši představu, tím dokonalejší bude vygenerovaný obrázek. Podívejte se, jak na to.
Internet je zahlcen informacemi a zprávami. Jsme doslova zavaleni informační lavinou. Avšak nejvyšší pozornost budí zprávy senzační, neobyčejné a poutavé. Firmy a digitální platformy se naučily naše digitální stopy sledovat a využívat jich ve vlastní prospěch. Nabídku informací na míru pomáhá připravovat už i umělá inteligence.
Nakupování na internetu je v dnešní době velmi oblíbené. Má svoje klady – z pohodlí domova si vše vybereme, nemusíme tak procházet obchody a zboží nám dodají domů. Má i svoje zápory – ne vždy zakoupená věc odpovídá fotografiím. Na internetu můžeme sehnat skoro vše a oblíbené jsou i internetové bazary s různým použitým zbožím.
I při uzavírání smluv přes internet je zapotřebí opatrnost. Stejně tak u přijímání uživatelských podmínek při registraci nejrůznějších služeb na internetu a sociálních sítích. Na co si je konkrétně potřeba dát pozor? To vám poradí tento díl pořadu Jak na internet.
Systém na rozpoznávání obličejů s využitím umělé inteligence funguje na Letišti Václava Havla v Praze od roku 2018. Porovnává biometrický obraz tváří osob zachycených kamerovým systémem s policejní databází hledaných osob. V případě shody s podezřelým, systém upozorní policii. Kamery na rozpoznávání obličejů v současnosti fungují téměř na všech mezinárodních letištích ve světě.
Pojďme se společně podívat, jak funguje robot. Robot je stroj, který umí pracovat částečně samostatně podle pokynů. Robot potřebuje různé senzory, třeba kameru, aby kolem sebe viděl. Programováním se robotům říká, co mají dělat. Programy se jim dají různě měnit.
Aby mohl prohlížeč zobrazit webovou stránku, potřebuje z internetu její HTML kód. V HTML kódu občas bývá skript, jež připravuje k zobrazení ty části stránky, které je potřeba často obnovovat.
Sednout si k počítači, kde je přihlášený někdo jiný, není dobrý nápad. A už vůbec ne spouštět neznámé programy! Měli bychom také vědět, že žádný počítačový program nefunguje „jen tak sám od sebe“. Potřebuje k tomu příkazy, které vytvořil člověk.
Umělá inteligence poskytuje svým uživatelům řešení běžných životních situací, například administrativních úkolů. Kromě praktického využití bývá zneužita formou falešných videí či fotografií, kdy nástroje k jejich vytvoření jsou snadno dostupné a zcela zdarma.
I když se bezpečnostní opatření neustále zlepšují, hackeři jsou často o krok napřed. Obětmi jsou obvykle banky, úřady i nemocnice. Reportáž popisuje způsoby útoků hackerů, kteří se snaží získat finance nebo citlivé osobní údaje.
Digitální (ne)bezpečí je další díl pořadu FUTURO. Každý stát potřebuje zajistit bezpečí svých občanů. A technologie mu s tím umí pomoci. Představíme vám, jak vypadá kamerový systém města a jak jsme s jeho pomocí zabezpečeni. Dozvíme se také, jaký je rozdíl mezi hackerem a crackerem. A jak bude vypadat armáda budoucnosti?
Série Nauč tetu na netu se zaměřuje na základy digitální gramotnosti. Tentokrát vysvětlí třináctiletý Ondra své tetě, že za bezplatné aplikace a sociální sítě platí uživatelé svými osobními daty. A že bezmyšlenkovitý souhlas s uživatelskými podmínkami se může škaredě vymstít. Věděli jste, že online kvízy prodávají získaná data?
13 279
747
4 556
1 244
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.