Data i počítačové programy se skládají z nul a jedniček a lze je jednoduše zkopírovat: stačí totiž zkopírovat nuly a jedničky. Spuštěné programy se nachází v paměti RAM neboli operační paměti. Paměť RAM potřebuje ke svému fungování elektřinu, zatímco na disku nebo paměťové kartě mohou data zůstat i bez elektřiny. Mnoho zařízení kolem nás obsahuje skryté počítače, třeba auta nebo chytré ledničky.
Špehovací vir (spyware) umí najít na počítači citlivé informace, například kontakty nebo hesla, a rozeslat je komukoli na celé planetě. Vyděračský vir (ransomware) umí data zašifrovat a pak požaduje výkupné. Těžební viry používají kapacitu cizího počítače na svoje nezákonné aktivity. Viry se na počítač mohou dostat například tak, že si je stáhneme s něčím z internetu (třeba s videem nebo hrou). A pozor, viry mohou zaútočit i na mobily a tablety!
Data se v digitálních zařízeních ukládají na různá paměťová média, například na pevný disk. Pokud data necháme vymazat, tak se běžně jen přesunou do koše (nebo podobného místa, jako je třeba složka "smazané fotky" na mobilních telefonech). Nechceme-li, aby vyhozená data mohl v koši kdokoliv najít a vzít nám je, neměli bychom zapomínat koš vysypat.
Počítačové programy pracují s daty. Řídí je procesor podle instrukcí v programovém kódu, který napíší programátoři. Pokud v něm udělají chybu, procesor bude řídit chybně příslušný program. Když ale chybu nahlásíme, programátoři ji mohou odstranit a my si pak můžeme nainstalovat aktualizaci – vylepšenou verzi programu bez chyby.
Sednout si k počítači, kde je přihlášený někdo jiný, není dobrý nápad. A už vůbec ne spouštět neznámé programy! Měli bychom také vědět, že žádný počítačový program nefunguje „jen tak sám od sebe“. Potřebuje k tomu příkazy, které vytvořil člověk.
Každý počítač obsahuje procesor, který řídí programy pomocí programového kódu. Pokud je v kódu chyba, udělá ji procesor taky. V kódech bývají spousty chyb, protože je psali lidé, programátoři, a lidé se prostě pletou. Naštěstí programátoři chyby průběžně opravují. Pro opravené verze programů si průběžně instalujeme aktualizace, a tím se chyb v kódech postupně zbavujeme.
Data se v digitálních zařízeních ukládají na různá paměťová média, například na pevný disk. Pokud je vymažeme, běžně se jen přesunou do koše (nebo podobného místa, jako je třeba složka „smazané fotky" na mobilních telefonech). Nechceme-li, aby vyhozená data mohl v koši kdokoliv najít a vzít nám je, neměli bychom zapomínat koš vysypat.
Musíme si dobře rozmyslet, co nahrajeme na internet. Protože už to pak nejde smazat! Navíc tím můžeme někomu ublížit. A také je dobré vědět, že se někdo na internetu může vydávat za někoho jiného.
Webové servery si „pamatují“, na co uživatelé v minulosti na webových stránkách klikali. Slouží jim k tomu cookies. Díky cookies například funguje personalizovaná reklama nebo nákupní košíky v e-shopech.
Svým chováním na internetu zanecháváme digitální stopu. Podle toho, co na internetu děláme, nám potom servery nabízí různý obsah a webové stránky nám na míru přizpůsobují své chování. Pozor, internet z velké části platí reklama, proto jej můžeme většinou využívat zadarmo. Může se také hodit vědět, komu patří který server.
Když chceme psát na počítači česky, musíme si přepnout jazyk klávesnice na češtinu. V různých jazycích jsou totiž různá písmena, a všechna se na jednu klávesnici nevejdou. To, aby se po stisknutí klávesy napsalo na obrazovku správné písmeno podle nastaveného jazyka, zařizuje ovladač klávesnice.
Experimentální roboti americké armády umí opravdu zajímavé kousky. Roboti ale mohou také pečovat o osamělé seniory nebo například rozvážet pizzu.
Novinky posíláme maximálně 1x za 14 dní. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
