19:00
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Nešetrné nakládání s krajinou v Mongolsku má negativní dopady na ekosystém lesa i stepi. Česká rozvojová pomoc nabízí řešení, jak zastavit devastaci ekosystémů, a přispívá ke změně přístupu tamního obyvatelstva.
V Kappadokii najdeme rozmanité skalní útvary, kaňony i celá skalní města. Ve starověku se jednalo o jedno z nejdůležitějších center křesťanství. Ve zdejších skalách vznikaly modlitebny vyzdobené malbami. Později byly v oblasti budovány první kláštery. Jak vnímají Kappadokii v současnosti její místní obyvatelé? Samozřejmě jsou patřičně hrdí.
Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek komentuje problematiku lidských práv na probíhajícím fotbalovém šampionátu v Kataru (2022), který od počátku doprovází řada kontroverzí. Diskutovanými tématy na šampionátu jsou například podpora sexuálních menšin nebo problematika zotročování zahraničních dělníků.
Katar se při přípravách světového šampionátu ve fotbale ocitl v roce 2013 pod palbou kritiky světových médií, že zahraniční dělníky zneužívá při stavbě stadionu. Dělníci nedostávali měsíce svůj plat, bydleli v přeplněných ubytovnách často bez elektřiny, s přetékajícími odpady a záchody. Této praxi se říká kafala, podle ní nemůže dělník opustit práci ani vycestovat bez souhlasu svého šéfa. Pořadatelé se ale brání, že podmínky práce zákonnými úpravami zlepšili. Situaci komentuje geografka Eva Janská.
Reportáž o zemětřesení a následné vlně tsunami v Japonsku, která v roce 2011 způsobila katastrofální škody. Rozhovor s reportérem Tomášem Etzlerem.
V komunistickém Československu museli první ochránci přírody bojovat nejen s objektivními problémy životního prostředí, ale i s byrokratickým aparátem vládnoucí komunistické strany. Pamětníci popisují první snahy o institucionální zakotvení ochrany životního prostředí jako nekoncepční a někdy chaotické. Například při vyhlašování CHKO Šumava bylo těžké přesvědčit vládnoucí garnituru o tom, že příroda, oproti politice, administrativní hranice nezná.
Představení Labských pískovců, které jsou jednou z nejrozsáhlejších skalních oblastí ve střední Evropě.
V současnosti, kdy si kdykoliv můžeme zjistit či ověřit data a informace o mnoha aspektech životního prostředí, se zdá být neuvěřitelné, že komunistický režim měl v 80. letech zájem nejen před veřejností podobné informace tajit, ale dokonce špičky vládnoucí strany tyto informace zcela ignorovaly.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
V rámci epizody jsou představeny některé vzácné druhy rostlin pozdního léta, například hořec panonský a hořeček ladní pobaltský. Bobule svídy krvavé jsou zase oblíbenou potravou červenek, budníčků, kosů, pěnice černohlavé a sýkorek. Představeny jsou i některé jedlé houby našich lesů.
Co dělá každý den ošetřovatel slonů? Chytrá zvířata, jako jsou sloni, je třeba po celý den nějak zabavit. Kromě ranních procházek a cvičení se slonům ve výběhu schovává jídlo, při jehož dobývání se dostatečně zabaví. Slony v pražské ZOO však bohužel nelze kvůli jejich vysokému věku rozmnožovat.
Rostliny, podobně jako další živé organismy, mají schopnost komunikovat samy se sebou, s dalšími jedinci atp. Některá specifika rostlinné komunikace popisuje v ukázce Tomáš Vaněk z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Vědci v pořadu popisují životní podmínky ve čtvrtohorách na základě paleontologických nálezů z lokalit v Českém krasu. Jaké důkazy o životě nám poskytují vápencové jeskyně? Co z těchto "konzerv minulosti" můžeme vyčíst o životech našich prapředků a vývoji země? A kde tyto místa hledat a jak v nich číst? Pojďte se s námi podívat, jak pracují geologové.
13 576
759
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.