Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Nedej se

Stupeň vzdělání

Vybrat

Předměty

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 34

1968: Římský klub

03:03

1968: Římský klub

Na přelomu 60. a 70. let je situace u nás v ostrém kontrastu s demokratickými zeměmi, kde sílící ekologické snahy mají prostor k ovlivňování názoru společnosti. Roku 1968 vzniká Římský klub, který jako "organizace odborníků různých oborů, kteří sdílejí společný zájem o budoucnost lidstva a usilují o změnu", získává čím dál větší vliv. V Československu po roce 1968 jsou snahy ekologických iniciativ naopak na dlouhou dobu tvrdě umlčovány.

1972: Meze růstu

03:04

1972: Meze růstu

Roku 1972 se ve švédském Stockholmu koná konference OSN o životním prostředí. Ve stejném roce je vydána kniha manželů Meadowsových "Meze růstu". Obě události znatelně ovlivní smýšlení o problémech životního prostředí po celém světě. V normalizačním Československu však tyto přelomové události na poli ochrany životního prostředí nacházejí úrodnou půdu pouze v poměrně úzkém kruhu zapálených ekologů. Myšlenky obsažené v Mezích růstu, šířené u nás prostřednictvím samizdatu, se komunistický režim snaží umlčet.

Počátky ochrany přírody v Česku

03:04

Počátky ochrany přírody v Česku

V komunistickém Československu museli první ochránci přírody bojovat nejen s objektivními problémy životního prostředí, ale i s byrokratickým aparátem vládnoucí komunistické strany. Pamětníci popisují první snahy o institucionální zakotvení ochrany životního prostředí jako nekoncepční a někdy chaotické. Například při vyhlašování CHKO Šumava bylo těžké přesvědčit vládnoucí garnituru o tom, že příroda, oproti politice, administrativní hranice nezná.

Pozor, táhnou žáby!

03:20

Pozor, táhnou žáby!

Video se zabývá problematikou tahu obojživelníků ze zimovišť na místo rozmnožování v době páření. Představuje práci dobrovolníků při přenášení žab, čolků a mloků přes překážky, jako jsou např. komunikace. V pasáži je zdůrazněna také úzká provázanost mezi ochranou obojživelníků a ochranou krajiny, která je velmi ohrožena odvodňováním.

Nové Mlýny: prohra ekologů i společnosti

25:18

Nové Mlýny: prohra ekologů i společnosti

Vodní dílo Nové Mlýny vzniklo těsně před rokem 1989 na místě původních vesnic a lužních lesů s cílem vytvořit zavlažovací zemědělskou síť, jež nebyla nikdy realizována. Přehrada ukazuje radikální proměnu krajiny, turisticky nešetrnou megalomanii a celkově střet společenských hodnot. Příběh Nových Mlýnů je smutnou ukázkou toho, jak se z jedné stavby stalo téměř půl století neřešitelné politikum, a představuje obraz vícegenerační prohry zastánců životního prostředí a přírodovědců ve střetu s technokratickým myšlením, a to překvapivě bez ohledu na politickou a společenskou situaci, ve které se diskuze a spory odehrávaly.

Životní prostředí po roce 1989

10:51

Životní prostředí po roce 1989

Devastace životního prostředí před rokem 1989 přinutila společnost po sametové revoluci se těmito otázkami zabývat. Staly se v porevolučním Československu prioritou a naladění společnosti k řešení environmentálních problémů k tomu přispívalo. V mnoha ohledech se obrat k lepšímu zacházení s přírodou podařil. S nárůstem individualismu v české společnosti a měnícím se politickým klimatem v ČR se však původně společné zájmy, a tedy i otázky životního prostředí, dostaly na okraj zájmu.

Limity krajiny a limity těžby

11:38

Limity krajiny a limity těžby

Vytěžit maximum hnědého uhlí bez ohledu na životní prostředí, na lidská sídla, bez ohledu na lidi samotné. Za komunistického režimu propaganda hlásala: „Lidé si spočítali, že pod domy je něco cennějšího než tohle organizované sešlé kamení“. Touto logikou padly v severních Čechách desítky vesnic a měst, vystěhovány byly desítky tisíc lidí. Jizvy na krajině, v lidských vztazích i duších se nehojí dodnes.

Ekologické hnutí v 90. letech

21:01

Ekologické hnutí v 90. letech

Stav životního prostředí patřil bezprostředně po sametové revoluci mezi největší potíže, které první demokratické vlády musely řešit. V občanské společnosti zároveň kvasily nové aktivity se silnými environmentálními tématy doby: demolice Libkovic, Nové Mlýny, Temelín, Šumava, prolomení těžebních limitů v Horním Jiřetíně. Postupně však začal na síle nabírat proud ekonomického pragmatismu, který aktivity environmentálních hnutí odsuzoval jako extremistické, a ochrana životního prostředí se kvůli vládám V. Klause a M. Zemana ocitla v podobné situaci jako v předlistopadových letech.

Životní prostředí v 80. letech: zamlčet informace

06:24

Životní prostředí v 80. letech: zamlčet informace

V současnosti, kdy si kdykoliv můžeme zjistit či ověřit data a informace o mnoha aspektech životního prostředí, se zdá být neuvěřitelné, že komunistický režim měl v 80. letech zájem nejen před veřejností podobné informace tajit, ale dokonce špičky vládnoucí strany tyto informace zcela ignorovaly.

Komunisté mlží o životním prostředí

03:54

Komunisté mlží o životním prostředí

Devastace životního prostředí a znečištění ovzduší v 70. a 80. letech 20. století doléhaly na zdraví občanů tehdejšího Československa. Komunisté si uvědomovali, že selhávají v tom, co bylo jejich cílem, a sice zvyšovat kvalitu života. Režim proto záměrně lhal a zamlčoval veřejnosti informace o skutečném stavu životního prostředí, aby neposkytoval lidem argumenty, s kterými by se následně mohli proti vládnoucí straně obrátit.

Pařížská klimatická dohoda

25:30

Pařížská klimatická dohoda

V prosinci 2015 se na pařížském klimatickém summitu téměř dvěma stům národních delegací podařilo přijmout dohodu o omezení emisí klíčového skleníkového plynu CO2 a také o finanční pomoci rozvojovým zemím v boji proti postupujícím změnám klimatu. Podařilo se tak odvrátit klimatické hrozby a zachránit naši planetu? Je globální oteplování jediným obřím problémem, před nímž naše civilizace stojí?

Kůrovcová kalamita

17:48

Kůrovcová kalamita

Jsme svědky katastrofy nevídaných rozměrů. V roce 2018 se naplnily obavy, že kůrovec napadne další tisíce hektarů smrkových porostů. Na řadě míst v Čechách a na Moravě se už rozpadly smrkové monokultury. Nejvíc jsou postiženy Jeseníky, Beskydy, Českomoravská vysočina a Jižní Morava.

Načíst další videa
Probíhá načítání