19:00
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Nešetrné nakládání s krajinou v Mongolsku má negativní dopady na ekosystém lesa i stepi. Česká rozvojová pomoc nabízí řešení, jak zastavit devastaci ekosystémů, a přispívá ke změně přístupu tamního obyvatelstva.
Asi většině dětem proběhla někdy hlavou otázka: ,,Co se vlastně stane s vodou, když spláchnu záchod? Kam to vše teče a co se s tím pak stane?" Proto pojďme vyrazit na exkurzi do čističky odpadních vod. Tam se dozvíme, co se děje s vodou potom, co se osprchujeme nebo umyjeme nádobí. Také zjistíme, proč nemůže taková voda jen tak odtéct do řeky a jak taková čistička vlastně funguje.
Napadlo vás někdy, kde ptáci zůstávají přes noc? Kterým druhům se líbí v hustém křoví a kterým v dutinách? A kde nocují vodní ptáci? Na otázky Antonína Přidala odpovídá ornitolog Karel Hudec.
Děti z Vysočiny teskní po lese. Ještě nedávno husté, svěží lesy na Vysočině se mění ve vyprahlé paseky zbrázděné kolejemi po těžkých strojích. I malé děti tu ještě mají v paměti, jak si chodily hrát do lesa, větší vzpomínají na lesní tábory a další na to, jak s rodiči jezdili do lesa na výlety. Jak prožívají odlesňování krajiny ve svém bezprostředním okolí? Jak vidí budoucnost lesů, ale i svou a svých vlastních dětí? Budou mít ještě někdy šanci trávit čas v lese? V čem spatřují příčinu devastace krajiny a jak se s ní vyrovnávají? A vidí nějaký způsob, jak by samy mohly lesům pomoci?
Zahradnictví v Kruhu u Jilemnice se už od roku 1975 specializuje na subtropickou květenu. Jeho současný majitel Pavel Beran dokáže o svých rostlinách poutavě vyprávět. Seznámíte se např. s mučenkou, citlivkou, láčkovkou, mucholapkou nebo podivným citrusem zvaným Buddhova ruka.
Uslyšíme 5 zdánlivě banálních otázek, které je potřeba si klást, pokud to se záchranou života na Zemi myslíme vážně. Na laickou otázku v titulu odpovídají odborníci velice jednoduchým způsobem: Vzdělávejme se a každý den si klaďme otázky, proč to či ono vlastně děláme.
Každý rok končí ve světových oceánech kolem 8 mil. tun plastového odpadu. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů jsou řeky. Jedná se hlavně o ty, které protékají hustě zalidněnými státy a státy se špatnou odpadovou politikou.
Jaké jsou příčiny a důsledky tání ledovců? Jak ovlivňuje globální oteplování produkci zemědělských plodin? Co je to tepelný stres? Nejen na tyto otázky odpovídají rostlinný genetik Jaroslav Doležel a polární ekoložka Marie Šabacká.
V červenci roku 2022 vypukl požár v národním parku České Švýcarsko, jednalo se o největší lesní požár na našem území. Dají se vůbec předpovídat podmínky pro vznik požárů? A jak s přírodními požáry souvisí extrémně teplé počasí? To nám objasní klimatolog Radim Tolasz.
Phuket je malý ostrov v Andamanském moři v jihozápadním Thajsku. Je velmi hustě osídlen a díky své přírodě je vyhledávanou turistickou destinací. Často je označován za perlu Andamanského moře. Pojďte se podívat na to, co tento hornatý šperk nabízí.
Turistickým vlakem se vydáme z Ankary napříč Tureckem do města Kars na hranicích s Arménií. Tento oblíbený spoj, známý jako Východní expres, obnovil provoz po dvouleté pauze v roce 2022 z důvodu pandemie. Do provozu jej přitom ve své dnešní podobě uvedli teprve v roce 2019 a rychle získal popularitu nejen mezi místními. Spoj je pravidelně vyprodán, v následující ukázce zjistíme proč. 1300 km dlouhá cesta trvá se zastávkami zhruba 30 hodin.
Pořadatelé ZOH v Pekingu pro sportovní novináře přichystali speciální rychlovlak. Z čínské metropole přepraví pasažéry do železniční stanice v horské oblasti za necelou půl hodinu. Souprava vyvíjí maximální rychlost až 350 km/h.
Jezídismus vznikl v Mezopotámii a mnoho Kurdů jej považuje za své původní náboženství. V jeho obřadech se mísí prvky judaismu, islámu, křesťanství, zoroastrismu aj. Jezídi praktikují ranní a večerní modlitby ke slunci. Centrem jezídismu a nejsvatějším místem je údolí Láliš v severním Iráku, kde se podle legendy vylodilo sedm andělů, které stvořil Bůh. Dnešní zvyky poutníků na tomto místě se však od tradičních liší.
13 881
779
4 749
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.