04:05
Ukázka popisuje nejvýznamnější nálezy české archeologie a jejich význam pro poznávání naší minulosti.
Jak si lidé osvojili práci s kovy? Pasáž popisuje, jak se využívaly kovy v pravěku a jak se vyrábělo a k čemu používalo železo. V Moravském krasu se železné hřivny vyráběly už v osmém století. Co to je? A jak jejich výroba probíhala? Ukážeme si rekonstrukci tohoto procesu.
Představení archeologie jako vědy a popis základních metod archeologického výzkumu od práce v terénu až po laboratorní analýzy.
Čemu se věnují archeologové? Jak pracují? A co všechno zkoumají? Archeologie nám pomáhá poskládat si mozaiku toho, jak stárla Země, jak žili naši předkové a jaké měli zvyky a zájmy.
Hrad Rožmberk patřil mezi sídla mocného jihočeského rodu Rožmberků. Smrtí Petra Voka v roce 1611 tento rod vymřel po meči. Panství pak zdědili Švamberkové a po stavovském povstání a konfiskaci jejich majetku přešlo do vlastnictví původem francouzského rodu Buquoyů.
Barokní architektura se projevila i na českém venkově. Nejsou to jen kapličky, kostely, boží muka, ale i venkovská stavení, která mají barokní podobu. Patrně nejznámější vesnicí, která má barokní ráz do dnešních dnů, jsou jihočeské Holašovice, které jsou i zapsány na seznam památek UNESCO. Jenže jejich historie se nezačala psát až v baroku.
Očkování je téma, které v současné společnosti dosti rezonuje. Málokdo však tuší, jaká je jeho historie v českých zemích. V 19. století jsme se totiž patrně stali nejproočkovanější zemí světa. Historička specializující se na dějiny lékařství v pořadu Historie.cs objasní vývoj očkování v habsburské monarchii.
Pernštejnové byli jeden z nejbohatších šlechtických rodů v době jagellonské vlády s hlavním sídlem v Pardubicích. Víte, že jako první podnikali v rybníkářství a jejich rybníky byly daleko větší než později ty rožmberské?
Nejstarší české dějiny jsou zachyceny v Kosmově kronice a z ní vyšel ve svém beletristickém zpracování Alois Jirásek. Podívejte se, jak se na naše nejstarší dějiny a jejich umělecké zpracování dívají odborníci a odbornice dnešním pohledem v pořadu Historie.cs.
V roce 2008 byla v jeskyni na Altaji nalezena mimo jiné kůstka z ruky člověka. Ve speciální laboratoři pro výzkum DNA pak bylo zjištěno, že se nejedná o člověka moderního typu ani o neandertálce. Další objevy v různých lokalitách a srovnáváním DNA současných obyvatel dokazují, že na zemi existovaly zřejmě různé druhy lidí vedle sebe a navzájem se mísily a že zdaleka nešlo pouze o dva druhy! DNA tzv. denisovců mají v sobě nejen lidé ze Sibiře, ale také Tibetu, Číny a Papuy. Zde žili tito pravěcí lidé vedle moderního člověka zřejmě ještě před 15 tisíci lety. Podívejte se, jak moderními metodami dokážeme rekonstruovat podobu člověka z jedné kůstky ruky.
Ukázka popisuje nález bronzového pokladu, který archeologové našli na Pardubicku. Náhodný kolemjdoucí objevil šperky staré tisíce let. Jak vypadaly a komu asi patřily?
Za nejstarší suchozemskou cévnatou rostlinu považujeme dnes prvohorní cooksonii. Její nálezy ze siluru, datované do doby přes 432 miliony lety, jsou známé i z České republiky. Vděčíme za ně pečlivé práci francouzského paleontologa Joachima Barrandeho. Ten ji ovšem ve své době považoval za mořskou řasu. Její znovuobjevení v Barrandeho sbírkách po 150 letech představovalo doslova paleontologickou senzaci.
Jedno z raných střetnutí husitů byla bitva u Sudoměře, která se odehrála v březnu 1420. Podívejte se na její popis vojenským historikem, podle něhož to vlastně ani nebyla bitva, jak ji líčí např. filmové zpracování režiséra Otakara Vávry. Proč? V čem spočívá fenomén vozové hradby?
Kníže Boleslav I. je v českých dějinách spojen se smrtí svého bratra, knížete Václava. Zároveň je však také zakladatelem českého státu. Jak vypadala Praha za Boleslava? Co vlastně ovládala první přemyslovská knížata?
Pořad ukazuje Karla IV. jako zakladatele českého vinařství. Za základní nařízení, které císař vydal a díky němuž vše započalo, je uváděno privilegium o vysazování vinic v královských městech z roku 1358.
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno zadlužení krále Vladislava Jagellonského a povstání havířů z hornického centra v Kutné Hoře.
13 576
759
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.