Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Středověk - české dějiny

Stupeň vzdělání

Vybrat

Předměty

Vybrat

Délka videa

nerozhoduje do 5 minut do 10 minut do 15 minut do 30 minut do 45 minut nad 45 minut

Našli jsme pro vás videí: 145

Židovské pogromy a ghetta

03:29

Židovské pogromy a ghetta

V minulosti čelili Židé z různých důvodů opovržení většinové křesťanské společnosti, z níž byli cíleně vyčleňováni. I proto byly poměrně běžnou součástí židovského života pogromy. Ten nejkrvavější se odehrál v Praze v roce 1389. Potřeba segregace židovské komunity vedla ve městech k vytváření ghett. Židé se sice sami spontánně sdružovali na jednom místě, nicméně od středověku pro ně existovala povinnost žít jen ve vyhrazených uzavřených čtvrtích.

Židovská znamení

01:40

Židovská znamení

Po staletí se používala různá vnější znamení, která měla na první pohled odlišit židovskou komunitu od ostatní společnosti. Tato povinnost byla Židům nařízena ve 13. století čtvrtým lateránským koncilem a trvala až do roku 1781. Znamení měla nejčastěji podobu specifických oděvních doplňků a často se vyznačovala žlutou barvou.

Univerzita Karlova

01:21

Univerzita Karlova

Pojďme se společně podívat na historii naší nejstarší vysoké školy. V době, kdy na český trůn usedl český císař Karel IV., založil Karlovu univerzitu. Dnes je to nejvýznamnější škola v Čechách, kde studoval kdysi třeba i Jan Hus a Karel Čapek.

Karlova sňatková politika

02:26

Karlova sňatková politika

Karel IV. byl pronásledován ztrátou manželek. Jeho třetí manželkou se stala Anna Svídnická. Karel IV. ve svém státnickém uvažování a v péči o země Koruny české, svou politikou a také svými sňatky vždy sledoval imperiální prospěch a postupné připojování nově získaných území. Navazoval na činy svého otce a v případě říšské politiky se snažil své úspěchy maximalizovat. K tomu měla sloužit i korunovační cesta do Říma.

Volba římského krále a bitva u Kresčaku

04:55

Volba římského krále a bitva u Kresčaku

V polovině čtyřicátých let 14. století se zdála být štěstěna Lucemburkům nakloněná. Na papežský stolec nastoupil Kliment VI., který byl rodinným přítelem, a díky politické podpoře prastrýce Balduina se mohl Karel ucházet o titul římského krále. Dosavadní římský panovník Ludvík Bavor byl v politickém oslabení. Avšak s podporou města Cáchy si své postavení nakonec udržel. V tom samém čase se však rozhořel stoletý konflikt mezi Francií a Anglií. První vážný střet se odehrál u Kresčaku a účastnil se ho i král Jan Lucemburský se synem Karlem. Zatímco pro Jana znamenala bitva hrdinný závěr života, pro Karla otevírala další fázi jeho velkolepé budoucnosti.

Bitva u Sudoměře

01:28

Bitva u Sudoměře

Pojďme se společně podívat na průběh bitvy u Sudoměře. Kdysi dávno zde došlo k prvnímu většímu střetu katolického vojska s husitským. Chudí husité založili v jižních Čechách město Tábor, kde neměl být rozdíl mezi chudými a bohatými, což se bohatým moc nelíbilo. Husité navazovali na myšlenky Jana Husa a později donutili katolické vojsko k ústupu. Nejslavnějším velitelem husitů byl Jan Žižka a na místě u Sudoměře má nyní 16 metrů vysokou sochu.

Lucemburské spříznění s francouzským dvorem

01:11

Lucemburské spříznění s francouzským dvorem

Rod Lucemburků dlouhodobě udržoval vazby a přátelské vztahy se dvorem francouzského krále. Proto cítil Jan Lucemburský jako skutečný osobní úspěch provdání své sestry Marie za francouzského krále Karla IV. a později i svatbu svého syna se sestřenicí tohoto francouzského panovníka. Paříž byla v té době vnímána jako vzor vzdělanosti, kultury i dvorské etikety, a tak Jan vybral toto místo i pro vzdělání a formaci svého prvorozeného syna Václava, později Karla IV. Ten se tu i poprvé ženil.

Expanzivní politika Jana Lucemburského

02:27

Expanzivní politika Jana Lucemburského

Jan Lucemburský z pozice českého krále a kurfiřta za podporu při volbě říšského krále postupně získal územní zisky ve Svaté říši římské. Výrazně mu v tom pomáhala i jedna z nejvlivnějších postav říše, trevírský arcibiskup Balduin, jeho strýc. Významným ziskem Janovým je i připojení Slezska s centrem ve Vratislavi. Překročit hřebeny českých hor bylo snem už přemyslovských vládců. Janovi se povedlo ho naplnit.

Zahraniční a domácí politika Jana Lucemburského

03:19

Zahraniční a domácí politika Jana Lucemburského

Dvacetiletý král Jan byl konfrontován s politickými povinnostmi ve Svaté říši římské i v Českém království. V případě volby nového říšského krále byl konečný výsledek, zvolení obou kandidátů, více než překvapivý. V případě domácí politiky Jan čelil postoji domácí šlechty, která se vymezila proti cizincům u dvora, ale naštěstí pro krále byla rozdělena na dva tábory, tudíž její síla nebyla tak razantní. Politika však neblaze zasahovala i do manželského soužití královského páru.

Nástup Lucemburků na český trůn

04:21

Nástup Lucemburků na český trůn

V čase neuspokojivého vývoje v českých zemích po smrti posledního přemyslovského krále Václava III. se zástupci domácího kléru i šlechty upínají k naději sňatku mladé Elišky Přemyslovny, dcery zesnulého a uznávaného Václava II. Za vhodného ženicha a budoucího českého krále vybrali Jana, syna tehdejšího významného politika evropských rozměrů, římského krále Jindřicha VII. z rodu Lucemburků. To se vzhledem ke stoupajícímu vlivu Lucemburků v Evropě jeví jako geniální tah. Ale co na to nevěsta?

Historie Visegrádské skupiny

00:58

Historie Visegrádské skupiny

Jan Lucemburský si v českých dějinách vysloužil dvě označení: král cizinec a král diplomat. O jeho diplomatických schopnostech svědčí jednání uskutečněné na Visegrádě v dnešním Maďarsku v roce 1335. Podpis mírových smluv mezi českým, polským a uherským králem stabilizoval politickou situaci střední Evropy a byl inspirací pro politiky v počátcích devadesátých let 20. století, kdy na stejném místě vznikla Visegrádská skupina neboli Visegrádská čtyřka (V4). Prezident Václav Havel tu inicioval podpis smlouvy, díky které se postkomunistické státy vyčlenily z východního bloku.

Historie vinařství v Praze

01:47

Historie vinařství v Praze

První vinice byla v Praze založena už v 11. století. Písemné prameny dokládající pěstování vinné révy pak pocházejí z dob panování Karla IV., který vydal edikt o zakládání pražských vinic. Vinice v průběhu času vznikaly a zanikaly s ohledem na dějinné okolnosti. Dnes už se Praze sice nepřezdívá „město vína“, ale vinice v ní stále nalezneme.

Načíst další videa
Probíhá načítání