04:36
Víte, že přestupný rok je jednou za čtyři roky? Místo obvyklých 365 dnů má dnů 366 a měsíc únor je o jeden den delší. Proč a od kdy přestupný rok existuje? Asi budete koukat. A proč jsou letní měsíce delší, než je obvyklé střídání? A proč se přestupný rok projevuje zrovna v únoru? Kolik je lidí, kteří mají narozeniny 29. února, a kdy je vlastně slaví? Odpoví vám Wifina.
05:01
O předpověď počasí se pokoušel už Aristoteles, ale bez přístrojů mu to moc nešlo. Velký pokrok přineslo 17. století a vynálezy barometru a barografu. Od roku 1950 se v meteorologii používají i počítače. A co bylo dál? Dozvíme se také, co je přesně počasí. Co dnešní meteorology zajímá a jak to zjišťují? Na jak dlouho dopředu dokážou říct, kam se bude počasí ubírat? Jak odhadnout, jak bude, a jak to zjistit přesně, vypátrala Verča v tomto dílu Wifiny.
04:45
Wifina nám v tomto díle představí, jakým způsobem se změnilo předpovídání počasí za sto let. Meteorologie dnes vychází hlavně z informací o stavu atmosféry na mnoha různých místech ve stejném čase. Ukážeme si spoustu zajímavých přístrojů, které najdeme v meteorologické budce, vypustíme meteorologický balón.
01:33
Jak se měří znečištění ovzduší? To se dozvíme v této části Zpráviček, která nás provede měřicí stanicí, kde sledují koncentrace pevných látek i prachových částic v ovzduší. Ukážeme si, jak tato zařízení fungují, a dozvíme se také, jak se údaje o čistotě ovzduší dostanou až k nám.
00:33
Jak je možné, že se papírový motýl vznáší? Stačí použít dostatečně silný magnet a kancelářskou sponku. Vyrobte si motýlka, pracujte podle návodu a vyzkoušejte si tento pokus. Dozvíte se, jak funguje magnetická přitažlivost.
09:54
Kmotřičky víly seznamují Brďa s tím, kde se vyskytuje v přírodě elektřina. Jaké jsou typy elektráren? Dozvíme se také něco málo z historie elektrifikace. Tušíte, proč je dobré vědět, kde máme v bytě elektrické pojistky? Elektřina je dobrý sluha, ale zlý pán! Musíme si dát dobrý pozor, abychom se nezranili.
12:36
Chytrá žížala radí dětem, jak se správně chovat k naší planetě a jak jí můžeme pomoci i my. Nejlepší je začít u sebe, třeba nesvítit zbytečně, vypínat elektrické spotřebiče. Ušetříme tak i peníze za elektřinu. A proč máme elektřinou šetřit? Její výroba totiž ničí krajinu kolem nás. Takže, čím víc elektřiny spotřebujeme, tím hůř to vypadá s naší planetou.
02:07
Pojďme se společně podívat, jak vlastně vzniká nádhera jménem vločka. Co ovlivňuje dokonalý tvar ledových květů? Mohou být na světě dvě vločky stejného tvaru?
04:18
Pojďme se společně s kamerou zatoulat do přírodní rezervace a navštivme Klokočské skály. Archeologické výzkumy ukazují, že osídlení zde bylo již v době bronzové. Dokonce zde byly nalezeny stáje menšího dobytka. Projít se můžeme unikátní Tichou stezkou, která je upravena pro neslyšící i nevidomé. Cesta nás zavede až na hrad Rotštejn, který rozhodně stojí za návštěvu.
04:14
Pojďme se spolu s kamerou zatoulat do Krušných hor a navštivme cínový Důl Mauricius. Jedná se o významnou památku zařazenou na seznam UNESCO. Zjistíme, že důl měří až 1,5 km a vznikl propojením několika štol. Uvážíme-li, že dříve horníkům trvalo celou směnu posunout se o dva centimetry, oceníme jeho velikost. Jak to v takovém dole se stálou teplotou 7 stupňů vlastně vypadá?
04:20
Pojďme se společně zatoulat s kamerou do Krajiny břidlice a dozvědět se opět něco zajímavého. Navštívíme Flascharův důl, kde nám vysvětlí, jak taková břidlice vznikala a na co se používá. Věděli jste, že vytěžený materiál právě z tohoto dolu byl použit na střechu našeho Národního divadla a dalších významných budov v Evropě? Slyšeli jste pojem břidlicové tabulky, ale nedokázali jste si je představit? Víte, kdo je patronkou všech horníků? Odpovědi nejen na tyto otázky zjistíte ve videu.
03:16
Ukažme si formy života staré několik set milionů let. Objevme zkameněliny, zhmotněné důkazy evoluce. Pokud se vydáte po České republice, můžete je na některých místech objevit i vy. Kde je hledat?