Pojďme se společně podívat, jak vlastně vzniká nádhera jménem vločka. Co ovlivňuje dokonalý tvar ledových květů? Mohou být na světě dvě vločky stejného tvaru?
Dnes budou Brďa zajímat kameny, horniny, krápníky, štěrk, oblázky, skály, kamenné stavby, základní kameny, krápníky nebo minerály. Dozví se třeba to, že i černé a hnědé uhlí jsou vlastně kameny a že beton je kámen vytvořený uměle. Použije barevné kamínky k tvorbě mozaiky.
Když děti učí telka! Pojďte si společně se staršími žáky na konkrétních příkladech ukázat rozdíl mezi živou a neživou přírodou. Budeme poznávat některé horniny a nerosty. Rozdělíme si přírodniny na živé a neživé.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 3. ročníku, jak koluje voda na naší planetě. K čemu nám slouží voda a je důležitá? Kolik vody se na Zemi nachází? Na tyto otázky si společně odpovíme. Také si na vodu zahrajeme, zkusíme se proměnit v kapičku vody a procestovat s ní celý její život.
Máte rádi mráz, sníh a chumelenice? Víte, že bez sněhu si příroda neodpočine a každá sněhová vločka je malé umělecké dílo? Kde padaly největší sněhové vločky? Jak přezimují některá zvířata a co je to zimní spánek? A že za polárním kruhem je sněhu hodně a na rovníku se ani neobjeví? To všechno dnes zkoumá Brďo.
V lese běžně nalézáme studánky nebo potůčky. Les je přirozený ekosystém, který velmi dobře hospodaří s vodou. Vodu z dešťů poutá, zadržuje, a poté pomalu uvolňuje do krajiny, třeba právě pomocí potoků, ale i vypařováním z listů, čímž se okolní vzduch ochlazuje.
Čemu se věnují archeologové? Jak pracují? A co všechno zkoumají? Archeologie nám pomáhá poskládat si mozaiku toho, jak stárla Země, jak žili naši předkové a jaké měli zvyky a zájmy.
V Čechách máme dlouhou sklářskou tradici. Přemýšleli jste někdy nad tím, jak sklo vzniká a co všechno je potřeba k výrobě takové obyčejné skleničky, kterou máme všichni doma? Pojďme se na to podívat.
Máme na planetě Zemi více slané nebo sladké vody? Existují moře i uvnitř pevniny? Proč odborníci sledují, jestli se mění slanost vody v oceánu? Víte, že Mariánský příkop je nejhlubší místo pod vodní hladinou na světě?
I doma si můžete udělat pár bezpečných a zajímavých pokusů se solí. Nerost halit, známý jako sůl kamenná, se smíchá s pepřem a k jejich oddělení stačí plastový kelímek, na kterém vytvoříme elektrostatický náboj, a pepř se přichytí ke kelímku. M takéůžete změnit slanou chuť soli na sladkou. Nevěříte? Stačí smíchat sůl s hladkou moukou.
Silný vítr, jako je vichřice, hurikán nebo tajfun, nám někdy dokáže pěkně zkomplikovat život. Ale bez větru se také neobejdeme. Když fouká tak akorát, vítr pohání po vodní hladině plachetnice, roztáčí lopatky větrného mlýnu nebo vrtule větrných elektráren. S Brděm zkusíme vyrobit draka a dozvíte se, co je to windsurfing nebo padákový kluzák.
Šikulové vás tentokrát vezmou do chemické laboratoře. A bude to bomba. Budeme k tomu ale potřebovat holící potřebu našich dědečků, kamenec. Ale použít můžeme i obyčejnou kuchyňskou sůl. Dále gumové rukavice, skořápku od vejce, lepidlo, potravinářské barvivo, dřevěnou špachtli, misku a horkou vodu. Podívejte se, jak si můžeme vyrobit krystaly, které vypadají jako polodrahokamy. A zkuste to taky a vyrobte si krásný a originální dárek.
11 755
630
3 577
1 053
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
