09:11
Vyprávění o vzniku světa podle starých řeckých bájí a pověstí: stvoření země, bohů i člověka.
Kupec Sámo úspěšně vede Slovany v boji proti Avarům a poté zakládá slavnou Sámovu říši. Později však musí čelit vojsku franského krále Dagoberta.
Popis života Karla IV. od jeho šestnácti let až do jeho smrti. Pořad popisuje jeho vládu i zakladatelskou činnost s důrazem na hrad Karlštejn.
Kosmas ve své kronice vytváří obraz nejstarších českých dějin. Jak je možné je vnímat dnešním pohledem, kde jsou počátky českých dějin, jakou roli měl Přemysl Oráč? To vše se dozvíte v diskusi historiků v pořadu Historie.cs.
Jak hieroglyfy vznikly, kde je najdeme, jak je možné, že jsme je tak dlouho neuměli rozluštit, a kdo a jak to nakonec dokázal? A jak vlastně fungují? O tom je tato pětiminutová ukázka z pořadu What the Fact?
Pořad zachycuje okolnosti vzniku Apollonovy delfské věštírny a věnuje se jejímu postavení ve starověkém Řecku.
Pořad vysvětluje pojem podobenství. Jde o příměr, nejčastěji formou nějakého příběhu, kdy se pomocí něj objasňuje myšlenka, životní moudrost. Podobenství využíval často i Ježíš Kristus.
Pasáž popisuje vznik myšlenky demokracie ve starověkém Řecku a ukazuje, jak se demokracie v řeckých podmínkách vyvíjela.
Co je to epidemie zvaná mor (černá smrt) a jak se projevuje. Dále pořad uvádí, jaké byly nejhorší pandemie na světě a kde se s morem můžeme setkat i v současné době.
Kníže Boleslav I. je v českých dějinách spojen se smrtí svého bratra, knížete Václava. Zároveň je však také zakladatelem českého státu. Jak vypadala Praha za Boleslava? Co vlastně ovládala první přemyslovská knížata?
Václav II. byl předposledním přemyslovským panovníkem. Jeho otec zahynul v bitvě na Moravském poli a Václav se ujal vlády až po dlouhém období braniborského poručnictví. Snad právě proto Václav nebyl válečníkem, ale spíše diplomatem. Využíval ohromného bohatství českého království (těžba stříbra) k posílení pozice panovníka, rozvoji království i postavení státu za jeho hranicemi.
Největší sbírku relikvií u nás obsahuje Svatovítský poklad. Tyto relikvie začali shromažďovat nejprve Přemyslovci, nejvíc ale sbírku rozvinul nejvýznamnější sběratel relikvií Karel IV., velký fanoušek mystiky. Věřil, že shromáždí-li do českých zemí všechny relikvie Kristova utrpení, tak tam sestoupí Kristus v den posledního soudu. Tyto relikvie tak podle něj byly zárukou spásy celé země.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.