06:02
Pokud se někdo zajímá o život venkovských obyvatel v předmoderní době, má k dispozici celou řadu archivních pramenů. Jejich praktické využívání se ale nemusí týkat jen odborníků: v současnosti se stala velmi oblíbenou činností amatérská genealogie. Lidé se zajímají o své předky, o rodinnou historii a sestavují vlastní rodokmeny. V ukázce se dozvíte, jaké písemnosti jsou dosažitelné a užitečné, i jaké motivy vedou lidi k pátrání po předcích.
05:27
Profesor Otto Wichterle už za druhé světové války přišel se svými spolupracovníky s patentem na výrobu umělého vlákna, které později dostalo jméno silon. Silonky nosila v druhé polovině 20. století snad každá žena v Československu. Světově se ale proslavil především vynálezem měkkých kontaktních čoček. Na Štědrý den roku 1961 vyrobil první stroj na čočky ze stavebnice Merkur. Pojďte si připomenout tohoto českého vědce.
01:47
Život a působení českého skladatele Bohuslava Martinů, rodáka z Poličky, který žil od roku 1923 nejprve ve Francii a před druhou světovou válkou emigroval do USA. Za to si v Československu vysloužil nálepku vlastizrádce. Po válce se vrátil do Evropy, ale natrvalo se usídlil ve Švýcarsku. Jako skladatel si vydobyl světový věhlas a je jedním z předních představitelů moderní vážné hudby.
04:14
V roce 1957 byl v Řeži uveden do provozu první československý jaderný reaktor, na jehož vybudování spolupracovali čeští a sovětští fyzici. Šlo o nesmírně významný krok pro vývoj českého jaderného programu. V reportáži se seznámíme s podrobnostmi tohoto přelomového momentu naší jaderné energetiky.
12:10
Deset let své existence oslavilo Československo velkolepou výstavou. Brněnské výstaviště navštívilo více než 2 miliony lidí, kteří si přišli prohlédnout úspěchy nového státu na poli architektury, techniky, vědy, vzdělávání a umění. Podívejte se i vy na tuto jedinečnou událost v dobovém dokumentu o brněnském výstavišti.
04:08
Roku 1937 přistálo na letišti Ruzyně první letadlo. Přiletělo z Piešťan a uvedlo tím pražské letiště do plného provozu. Ještě ve stejném roce letiště zavedlo spojení s mnoha evropskými městy, jako třeba Amsterdam, Vídeň nebo Moskva.
06:56
Vladimír Remek se stal v roce 1978 prvním člověkem ve vesmíru, který nepocházel z USA nebo SSSR. Na sovětskou vesmírnou stanici letěl na palubě kosmické lodi Sojuz 28 a ve vesmíru prožil celkem 7 dní a 22 hodin. Během mise, které se Remek zúčastnil v rámci mezinárodního projektu Interkosmos, prováděla posádka připravené vědecké pokusy s různými materiály, jež přispěly k rozvoji české vědy. Tento význam zcela zanikl ve stínu komunistické propagandy celé události. Původně byl let dokonce plánován přesně na den 30. výročí únorového převratu.
05:37
Nuselský most je významnou inženýrskou stavbou, která si v době svého vzniku získala značnou pozornost i v zahraničí. Ukázka se zabývá předchozími koncepcemi přemostění nuselského údolí a samozřejmě také tou zrealizovanou.
03:39
Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin se zapsal do dějin jako první člověk ve vesmíru. Okamžitě po přistání se stal populární osobností – jaký však byl jeho osud a jak se vyrovnal s rolí „maskota“ Sovětského svazu? Záhada jeho úmrtí při cvičném letu se objasnila až před několika lety, kdy byly konečně odtajněny archivní materiály.
03:22
Jaroslav Heyrovský změnil objevením polarografie celou elektroanalytickou chemii. Za svůj objev dostal v roce 1959 Nobelovu cenu a stal se tak prvním Čechem, který se tímto oceněním mohl pyšnit.
14:50
Světová výstava Expo 58 byla zajímavá díky první poválečné konfrontaci Východu a Západu. Pro Československo výstava znamenala nečekaný úspěch, náš pavilon v Bruselu zhlédlo tehdy více než šest milionů návštěvníků. Československé exponáty přihlášené do soutěže získaly desítky cen, diplomů a medailí, nejvíce ze všech účastníků.
05:32
V roce 1966 byla v Praze zahájena výstavba trasy C. V té době však projekt ještě nebyl zamýšlen jako metro, ale jako podpovrchová dráha pro tramvaje. Kvůli neefektivnosti trati nebyla výstavba dokončena a bylo rozhodnuto o přebudování podpovrchové dráhy na metro. Jako pozůstatek původně plánované podpovrchové dráhy zůstala stanice Hlavní nádraží.