09:38
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Čeští vědci se v této reportáži vydali zmapovat část tropického deštného lesa v Kamerunu a vytvořili podklady pro vznik národního parku na ochranu lidoopů.
Marek a britský vědec Michael se v pasáži zabývají žábami a jejich pohybem. Žáby představují prastarou skupinu organismů, která obývá zemský povrch více než 200 milionů let. Dozvíme se, jak se žáby vyvinuly, nebo proč začaly skákat. Video také vysvětluje, jak vznikají zkameněliny a nabízí návod na výrobu domácích zkamenělin.
Zjednodušené vysvětlení principu skleníkového efektu. Pomocí experimentů je popsán vliv skleníkových plynů na oteplování atmosféry, ukázány jsou i důsledky oteplování atmosféry na přírodu. Pořad se věnuje i způsobům měření koncentrace skleníkových plynů.
Epizoda představuje chřástaly polní v zemědělské krajině. Dále je ukázán odchyt chřástalů a jejich kroužkování ornitology za účelem jejich ochrany. Na šumavské louce jsou představeny orchideje a kosatce i tetřevi, kteří se živí mravenci. Ve videu je dále představen i strakapoud malý. Na malém lesním rybníku jsou ukázány porosty ďáblíku bahenního, který je jedovatou bylinou příbuznou árónu. Představí se jednokvítek velekvětý, který žije v symbióze s houbou. V lese jsou pak ukázáni stěhovaví čápi černí, kteří zimují v rovníkové Africe.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
Česká republika se honosí nejhlubší zatopenou propastí světa. Je to Hranická propast nedaleko lázní Teplice nad Bečvou.
V reportáži z pořadu Horizont ČT24 (2025) se podíváme do New Orleans, kde před dvaceti lety udeřil hurikán Katrina. I kvůli selhání úřadů šlo o jednu z nejničivějších katastrof v dějinách USA. Reportáž připomene průběh hurikánu i následné krize v roce 2005, ukáže, jak město vypadá dnes, a přiblíží, jaká opatření Spojené státy přijaly, aby se na podobnou katastrofu lépe připravily. Součástí reportáže je také rozhovor s meteorologem České televize Vladimírem Piskalou.
Komorní hůrka je jednou z nejmladších sopek ve střední Evropě. Jedná se o zalesněný kopec tvořený vulkanickým materiálem. Komorní hůrka, jejíž vzhled byl v minulosti narušen těžbou kamene, je od roku 1951 národní přírodní památkou.
V reportáži nahlédneme do života pastevců, těch nejsvobodnějších občanů, v kazašské stepi. Jaké je každodenní soužití s rozlehlou krajinou a jak probíhá typický den pastevce? A přijde vám to jako idylka? Podívejte se.
Každá řeka je pro nás nesmírně důležitá. Kvůli odvodňování pozemků či stavbám byly v minulosti opevňovány a napřimovány či jinak regulovány. Miliardy se investovaly do co nejrychlejšího odvedení vody z krajiny. Zkracování potoků a řek byla chyba, kterou se nyní snažíme draze napravit.
Reportáž z pořadu Horizont ČT24 (2025) se věnuje recyklaci vzácných kovů v Evropě jako možnosti, jak snížit jejich nedostatek v evropských zemích a zároveň snížit surovinovou závislost na Číně. Recyklaci surovin v reportáži komentuje i Filip Křenek, analytik Institutu pro evropskou politiku (EUROPEUM). Druhá část reportáže se věnuje nelegální těžbě zlata v Senegalu a dopadům těžby na tamní ekosystém i zdraví obyvatel.
Tenerife je největší ze sedmi Kanárských ostrovů, které politicky náleží Španělsku, geograficky však leží v Africe. Ostrov je typický vývozem vína, nádhernou přírodou, ale i množstvím endemických živočišných a rostlinných druhů. V místní botanické zahradě se můžete na vlastní oči přesvědčit o důležitosti deštných pralesů pro celou planetu.
Vysvětlíme si příčiny vzniku slepých ramen řek a jejich význam pro vodohospodářství a přírodní prostředí. Dříve jsme se jich snažili zbavit, dnes je chráníme a obnovujeme. Dají se využít i pro hospodářský chov ryb.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.