14:32
"Tohle je něco, co bude každý student i každý doktor využívat každý den v dalším století i ve století po něm," řekl Eric Lander svým kolegům, když spolu přečetli lidský genom. Díky tomu můžeme lépe pochopit, jak vznikají různé nemoci a také se jim lépe bránit. Genom je jako kniha příběhů, která byla psána miliardy let a ve které je tolik krásných příběhů.
02:02
Víte, co je to polymer? Biopolymer je polymer biologického původu a můžete si jej ze škrobu vyrobit i vy doma. Jak? Podívejte se.
02:28
Díky statické elektřině dokážeme ohnout proud vody, aniž bychom se jej něčím dotkli! Takový snadný experiment si můžete vyzkoušet i sami doma. Jen musíte najít nějakou plastovou trubku.
03:58
Mléko je tzv. homogenní tekutina, což znamená, že všechny jeho složky, tedy voda, tuk a bílkoviny, jsou v něm rozptýleny rovnoměrně. Pokus s využitím plnotučného mléka, barviv a saponátu způsobí doslova tanec molekul tuku.
04:29
Některé virové choroby doprovázejí lidstvo od nepaměti. Příkladem je vzteklina, žlutá zimnice nebo pravé neštovice. Získávali jsme je a získáváme od zvířat. Například pravé neštovice, hrůza hrůz, byly původně chorobou velbloudů. Odhaduje se, že vyhubily asi 70 % obyvatelstva Ameriky, když je tam zavlekli kolonizátoři. Že viry vůbec existují, zjistil roku 1892 Ukrajinec Dimitrij Ivanovskij. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
04:49
Biologie je, jak známo, věda o životě. A neřekli byste, jak těžké je život definovat. Definic je strašná spousta, všechny jsou sporné. Jedna z rozšířených definic říká, že je to chemický systém, který se udržuje sám a je schopen darwinovské evoluce. Tuhle definici užívá NASA, Americká vesmírná agentura. Pravděpodobně myslí na život ve vesmíru. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
04:20
Snad každý velký objev od podrobení si ohně až po štěpení atomu se podobá noži o dvou ostřích. Na jedné straně může život vylepšit, na druhé straně z něj může být Pandořina skříňka, ze které lidé vypustí démony. Nedávno se podařilo přečíst oba řetězce DNA. Očekává se, že to bude v krátké době obecně dostupná a poměrně levná technologie. Bude znamenat zlepšení života, nebo se stane další Pandořinou skříňkou? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
04:20
Před 50–60 tisíci lety se přes úžinu Bab-al-Mandab, která odděluje Indický oceán od Rudého moře, přeplavilo několik stovek, nanejvýš tisícovka Afričanů. Měli velké mozky a uměli mluvit. Byli to prarodiče celého dnešního lidského rodu. Mapování jejich pouti začalo mapováním jejich genetické informace mitochondrií. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
04:45
Na počítače jsme zvyklí, pracujeme s nimi denně. Dokážete si představit 1 miliontinu litru vody? To je neviditelná kapička, vždyť do jednoho mililitru se jich vejde tisíc. A přesto se v této nerozlišitelné kapičce může skrývat superpočítač s neuvěřitelnými vlastnostmi. Hardware je v něm DNA. Enzymy, které ji mění, jsou software. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
04:30
Francouzským vědcům se podařilo vzkřísit endogenní retrovirus. To je biologická fosilie, která se do genetické informace nastěhovala někdy před pěti miliony let, a nazvali ji Fénix. Informace v živých systémech obvykle putuje cestou DNA, RNA, bílkoviny. Tomu se říká „centrální dogma biologie“. Retroviry je umí obrátit. Jak to retroviry dokáží? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
02:20
Jak vznikl život? To je otázka, kterou si lidé kladou od nepaměti. Jako červená niť se táhne všemi mýty o stvoření, pohádkami, až k dnešním podobám náboženství. Otázku, co je to život, si v roce 1944 položil fyzik Erwin Schrödinger. Podařilo se mu odhadnout vlastnosti genetického kódu. Jak se dívají na vznik života fyzikové dnes? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
04:40
Z čeho je svět? Odpověď zní: Svět je z atomů a prázdnoty. Prázdnota je nekonečná, atomů je v ní nekonečný počet. Atomy jsou neviditelná, nedělitelná a tudíž nezničitelná tělíska, která jsou v trvalém pohybu. Z atomů je úplně všechno. Atomy se mohou spojovat a podle toho, kolik a jak se jich spojí, vznikají různé předměty. Atomy se mohou rozlučovat. Jakmile se rozloučí, pokračují v pohybu, pak se mohou zase pospojovat a vznikne něco docela jiného. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.