09:30
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Ukázka popisuje jizerskohorské náhorní plató, které je pozoruhodnou horskou krajinou plnou rašelinišť. Pasáž také obsahuje informace o přírodních poměrech Jizerských hor, jejich povrchu a vodstvu.
Vysvětlení dopadů jaderné havárie na živé organismy. Vysvětlení rozdílů v následcích v případě jaderné katastrofy způsobené atomovou pumou a jadernou elektrárnou. V pasáži se také dozvíme, co je to radioaktivní spad.
Sysel obecný, dříve hojný hlodavec, patří v současné době mezi nejohroženější savce Evropy. Jeho přirozeným prostředím jsou stepi. Kultivací krajiny jeho bydliště mizí. Na záchranu tohoto hlodavce cílí např. projekt "Sysli na vinici", který podporuje české vinaře v hospodaření na vinicích tak, aby se v nich syslím populacím dobře dařilo.
Švédské město Växjö je jedním z nejzelenějších na světě, dokáže bez problémů plnit klimatické závazky plynoucí z Pařížské klimatické úmluvy. Emise oxidu uhličitého klesly v šedesátitisícovém městě za posledních 15 let o 58 procent na obyvatele. Ekonomika města mezi jezery přitom vzrostla o třetinu. Stojí za tím komplex udržitelných a šetrných opatření: stavba elektrárny na biomasu, podpora šetrné dopravy, použití obnovitelných materiálů, pěstování zeleniny v městských parcích i přímé využití finančních zdrojů.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
S pořadem Naše lázně (2024) se vydáme do Luhačovic. Luhačovice leží v malebném údolí říčky Šťávnice 16 km od Zlína a jsou čtvrtými největšími lázněmi v České republice a nejnavštěvovanějšími lázněmi na Moravě. Jejich jedinečný charakter výrazně ovlivnil architekt Dušan Jurkovič.
Se vznikem Československa se Praze vrátil status hlavního města. A začalo její plánované rozšiřování. Po oficiálním připojení přilehlých obcí a měst vznikla v roce 1922 Velká Praha.
Jak postupuje pokles území poddolovaných těžbou černého uhlí na Karvinsku a krajinu odkalovacích nádrží a výsypek opouští těžební průmysl, vznikají přirozenou cestou nové biotopy. V těchto lokalitách se díky přirozené sukcesi a částečně i cílené rekultivaci objevují vodní, mokřadní nebo stepní biotopy, jenž mohou fungovat jako refugia pro řadu ohrožených druhů organismů, včetně těch, co v „normální“ krajině rapidně ubývají.
Bývalý kaolinový lom Seč u Rudice může svým zbarvením připomínat Duhové hory na Islandu. Geolog Václav Cílek vysvětlí, jak tato přírodní památka ke svému zbarvení přišla.
Vojenské újezdy jsou v rámci České republiky oblasti běžnému člověku zapovězené. O to víc překvapivá je jejich přírodní a krajinářská hodnota. Hradiště v sopečných Doupovských horách překvapí převahou listnáčů. Poměrně nízké Brdy naopak působí se svými vřesovišti dojmem skutečných hor. Šumavský újezd Boletice střídající kulturní i přírodní krajinu nás zase učí, že si příroda s nespoutaným koloběhem vody daleko lépe poradí s extrémy počasí, jako je sucho.
Na území České republiky stále převažují smrkové monokultury, které byly v minulosti vysazovány i do níže položených oblastí nevhodných pro jejich pěstování. Důsledkem jsou kůrovcové kalamity, které se v posledních letech pravidelně opakují. Dřevo napadené kůrovcem má nižší kvalitu a kvůli jeho přebytku na trhu dochází k poklesu výkupních cen. Řešením je vysázení druhově pestrého lesa, který se co nejvíce podobá přirozené dřevinné skladbě.
Ploché Krušné hory byly do půlky 20. století nejobydlenějším pohořím střední Evropy. Dnes v nich převládá divočina i zdevastovaná krajina hnědouhelných dolů. Schválně si zkuste tipnout, proč se jim říká Krušné.
13 617
866
4 839
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.