09:30
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Ukázka popisuje jizerskohorské náhorní plató, které je pozoruhodnou horskou krajinou plnou rašelinišť. Pasáž také obsahuje informace o přírodních poměrech Jizerských hor, jejich povrchu a vodstvu.
Evropský Green Deal byl od svého představení v Česku přijímán poměrně chladně. Zelená dohoda má vést k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Přestože se k ní Česká republika připojila, při první krizi ji začala vláda zpochybňovat. (Reportáž pochází z roku 2020.)
Oceány jsou v současnosti bouřlivější než v 90. letech 20. století. Zjistil to tým australských vědců, který zkoumal satelitní záznamy za více než třicet let. Příčinou je zřejmě měnící se klima. Společně s jejich výzkumem postupuje i rozvoj technologií na přeměnu energie oceánů v elektřinu.
Brněnská organizace Nesehnutí upozorňuje na význam udržitelné dopravy, která klade důraz na chodce a cyklisty. I přes existenci strategického plánu udržitelné dopravy města Brna investuje město do rozvoje alternativních způsobů mobility zanedbatelné částky.
Rozlehlost českých lánů byla mimo jiné umožněna vysoušením druhově rozmanitých a ekologicky stabilních mokřadů. Každé děcko dříve poznalo suchopýry, blatouchy, masožravé tučnice nebo vstavače. Dnes jsou mokřadní ekosystémy v české krajině vzácností. Pravděpodobně žádný typ ekosystémů jsme nepoškodili více než právě mokřady.
Rybářem se můžete stát již v 1. třídě. Stačí udělat jednoduché zkoušky, získat rybářský lístek a pak už můžete lovit na udici třeba kapra, štiku nebo candáta. Je třeba ale vědět, které ryby jsou chráněné, a tudíž se lovit nesmí, a také, jak s rybou správně zacházet.
Jaká má být dnešní funkce zoologických zahrad? V 21. století už ZOO nemůže být živým muzeem. Česká republika je v počtu zoologických zahrad nadprůměrná ve srovnání s ostatními zeměmi. Přitom by stačilo, pokud by se například dvě zoologické zahrady zaměřily na chov exotických zvířat, zbytek by se mohl zaměřit na místní faunu a její ochranu a spolupráci s místními národními parky.
Co dělá každý den ošetřovatel slonů? Chytrá zvířata, jako jsou sloni, je třeba po celý den nějak zabavit. Kromě ranních procházek a cvičení se slonům ve výběhu schovává jídlo, při jehož dobývání se dostatečně zabaví. Slony v pražské ZOO však bohužel nelze kvůli jejich vysokému věku rozmnožovat.
Ukázka hnízdícího výra a představení jeho způsobu života, jeho potravy i nebezpečí, která ho ohrožují.
Kolik je na Zemi sladké vody? Tato zdánlivá samozřejmost nám může doslova protéct mezi prsty. Protože jsme dlouhá desetiletí dělali všechno pro to, abychom vodu z krajiny co nejrychleji odvedli, musíme teď, v době právě probíhajících klimatických změn, svůj přístup radikálně změnit.
Význam stromů pro krajinný systém je zásadní, od produkce kyslíku až po snižování teploty Země. Stromy fungují jako přírodní větrolamy a brání erozi a vysoušení krajiny. I přesto probíhá na Zemi intenzivní deforestace. Kolik se na světě ročně pokácí stromů?
Plánování kanálu Dunaj–Odra–Labe vzbuzuje emoce, avšak pro porozumění diskusi je nejdůležitější slyšet argumenty zastánců i odpůrců vodního koridoru. Plusy a minusy stavby, mezi něž patří otázka nákladů, ekonomických přínosů nebo funkcí stavby, jsou komentovány zpracovatelem studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe M. Pavlem a přírodovědcem Martinem Rulíkem.
Od roku 2003 jsme měli v čele státu dva prezidenty, kteří ochránce životního prostředí označovali za "ekoteroristy". I díky tomu tento pojem v české společnosti hluboce zakořenil. Terorista si přitom bere svého rukojmího nebo oběť k prosazení svého soukromého zájmu. Ochránce přírody oproti tomu bojuje za zájmy veřejné. Lidé, kterým není lhostejné ničení zdravého životního prostředí, se ve vyspělých zemích západní a severní Evropy těší naopak velké úctě. Co to o naší společnosti vypovídá? Platí u nás pořád heslo Rozděl a panuj? Jak naši současnost ovlivňuje totalitní minulost?
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.