09:30
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Liberecký kraj.
Ukázka popisuje jizerskohorské náhorní plató, které je pozoruhodnou horskou krajinou plnou rašelinišť. Pasáž také obsahuje informace o přírodních poměrech Jizerských hor, jejich povrchu a vodstvu.
Holešovice nebo okolí O2 arény, to jsou podle satelitních snímků nejrozpálenější místa v Praze. Může za to hlavně hustá zástavba, betonové bloky i chybějící zeleň. Třeba zelené střechy ale přibývají jen velmi pomalu. Zatím je jich pouze 5 %. Přitom dokážou významně ochlazovat budovy a přilehlé okolí. Když rostliny odpařují vodu, ochlazují vzduch v okolí, zatímco betonová dlažba akumuluje teplo.
Při vzniku přehrady Nové Mlýny nebyla zatopena pouze lidská obydlí, ale i významné biotopy nebo archeologické památky. Stavba je dodnes vnímána jako kontroverzní a stále vyvolává silné emoce. Čím je toto místo tak výjimečné?
Občanské sdružení Kedjom-Keku chrání pralesy v horách Kamerunu, jeden z nejvzácnějších biotopů na planetě. Vybudovalo zde také školu. Zakladatel organizace Martin Mikeš v reportáži přibližuje jeho činnost v Africe.
Na 8. června připadá Světový den oceánů. OSN ho vyhlásila v roce 2002. Jeho cílem bylo zvýšit povědomí o důležitosti ochrany světových vod, podpořit odpovědný průmysl a upozornit na dopady oteplování na oceány. Proč by oceány měly zajímat také suchozemské země a jejich obyvatele? Je možné, že oceán zahyne lidskou rukou? Čím mu ubližujeme? Pomůže mu výzva 30 x 30? Na to odpoví hydrolog a geograf z Přírodovědecké fakulty UK Bohumír Janský.
Hranice České republiky povětšinou kopírují hřebeny našich pohraničních hor. Díky tomu je tvar naší země postřehnutelný i z vesmíru. Přestože horský prstenec obklopuje a chrání českou kotlinu, jen tři z našich pohoří překračují nadmořskou výškou horní hranici lesa. To však neznamená, že ta zbývající jsou přírodně méněcenná.
Vypravte se s průvodcem Alešem Hámou do Krušných hor. Krušné hory nejsou jen Klínovec nebo Plešivec. Je v nich stále co objevovat. Ať už jeho přírodní krásy, nebo třeba pozůstatky hornické činnosti z let dávno minulých. Je tedy jen otázkou času, kdy přibližně 130 kilometrů dlouhé Krušné hory vystoupí ze stínu Krkonoš nebo Šumavy. Podíváme se i do Jáchymova, který pro mnohé naše předky představoval peklo na zemi, i do propadlin šachet bývalých dolů.
Rozlehlost českých lánů byla mimo jiné umožněna vysoušením druhově rozmanitých a ekologicky stabilních mokřadů. Každé děcko dříve poznalo suchopýry, blatouchy, masožravé tučnice nebo vstavače. Dnes jsou mokřadní ekosystémy v české krajině vzácností. Pravděpodobně žádný typ ekosystémů jsme nepoškodili více než právě mokřady.
Podkrušnohorskou krajinu výrazně ovlivnilo dobývání hnědého uhlí v povrchových dolech. To je v posledních letech utlumováno a jámy v řadě případů zalila voda. Jezer vznikla už desítka a odborníci je plánují všechny propojit. V roce 2021 bylo pro veřejnost otevřeno takto vzniklé jezero u města Most, které se napouštělo celé čtyři roky.
Aktuální množství plastů v oceánech a mořích se odhaduje na 150 milionů tun. Poslední studie časopisu Nature uvádí, že počet plastů v oceánech a mořích by se mohl za 20 let ztrojnásobit. Proč se takové množství plastů dostává do oceánů a moří a do jaké míry se daří/nedaří ho snížit?
Poptávka po čisté energii se neustále zvyšuje, obzvláště v oblasti dopravy. Počet vozidel na silnicích se reguluje jen těžko, co se ale omezit dá, jsou jejich emise. Vývoj nových technologií pro výrobu hybridních a elektrických vozidel je jednou z priorit automobilového průmyslu. Jedna z nejslibnějších technologií se vyvíjí v rámci evropského projektu ILHYPOS. Nový superkondenzátor se bude využívat ke zdokonalení baterií v elektromobilech, kde bude pohlcovat energii vzniklou při brzdění a rychle ji zase uvolňovat při zrychlování.
Společnost OKK Koksovny se nachází v centru města Ostrava. Z důvodu častého vypouštění zabarvených výparů začala její činnost dokumentovat místní firma, video zveřejněné na sociálních sítích dosáhlo 55 tisíc shlédnutí. I přesto, že koksovny tvrdí, že jde o mimořádné situace, místní firmy a odborníci z Centra pro životní prostředí a zdraví a Ostravské univerzity se shodují, že se rozhodně o mimořádné akce nejedná.
V letech 1965 až 1968 se v neratovické Spolaně vyráběly přípravky pro odstraňování plevelů, při jejichž výrobě vznikaly jako vedlejší produkt dioxiny. Když onemocnělo přes sedmdesát zaměstnanců, byla výroba prakticky ze dne na den zastavena. Čtyřicet let se ale s budovami nic nedělo. Dioxinovou zátěž ve Spolaně Neratovice považovali odborníci za výjimečnou a tomu také odpovídá sanační technologie, která znečištění odstraní – projekt se stal největším svého druhu na světě. Sanační postup vyvinula Americká agentura na ochranu životního prostředí a nazývá se BCD – technologie zásaditého katalytického rozkladu. Bezpečně odstranit dioxiny znamenalo vlastně obestavět starou budovu, a navíc postavit v areálu Spolany zařízení na odstranění staré ekologické zátěže.
12 551
699
4 157
1 138
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.