17:47
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Pořad vysvětluje, jak se Evropa liší od jiných kontinentů a co způsobilo, že se Evropa stala významných centrem světa, a jakým způsobem ji člověk mění.
Botič představuje hned po Berounce druhý největší pražský přítok Vltavy. Celý tok je delší než 30 km a má mnoho podob. Úsek od Hostivařské přehrady k Záběhlickému zámečku je pravým opakem regulované městské části, tady si voda našla svoji cestu sama a vytváří meandry.
Přirozená pestrost lesních společenstev je nejen krásná, ale i zdravější a ekologicky stabilnější než jakákoliv monokultura. Nicméně právě smrkové monokultury jsou typickým představitelem hospodářského lesa a kvůli nízké biodiverzitě jsou prostřenou tabulí pro periodicky se vracející škůdce. Kůrovcová kalamita však nemusí být pouze katastrofou, ale i příležitostí vrátit se k udržitelnému hospodaření v lese, kde je druhová skladba dřevin pestrá, odpovídající klimatu, stromy jsou různého stáří a pod nimi na jaře bují bohaté bylinné patro.
Historii Yukonu si dnes asi nikdo neumí představit bez zlaté horečky. Krajina v této oblasti je navěky narušena důlní činností, snad každý kubík hlíny či štěrku zde prošel lidskýma rukama. Dozvíme se, co hledání zlata v této oblasti obnášelo, co si musel každý zlatokop na cestu připravit a jak vypadalo jeho putování na zlatonosná naleziště. Zlato se zde těží i dnes, avšak v menší míře.
Mladé lesní porosty se stávají prostřeným stolem pro přemnoženou spárkatou zvěř. Okusem náletových i sázených stromků maří snahy na přirozenou i konvenční obnovu lesa a činí ji vysoce nákladnou. Poněkud drahým řešením jsou oplocenky. Ne všechny lokality je ale možné oplotit.
Uhynutí jednoho druhu rostlin nebo živočichů může v důsledku způsobit velké problémy jinému, včetně člověka. 150 vědců z 50 zemí pracovalo na unikátní zprávě o biodiverzitě, která se zaměřuje i na lokální problémy a lokální priority. Hlavní výsledek? Druhů celosvětově ubývá. A hlavní důsledek?
V moři kolem Antarktidy bylo v únoru 2023 nejméně ledu od konce 70. let 20. století, kdy jeho množství klimatologové začali měřit pomocí satelitních snímků. Ledovce už v tu dobu pokrývaly plochu menší než 2 miliony kilometrů čtverečních, a to ještě na jižní polokouli neskončilo léto. Vědci poprvé, prostřednictvím speciálního přístroje, zkoumali, proč a jak tamní největší ledovec taje. Na reportáž navazuje rozhovor s Danielem Nývltem z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Krajina 21. století se stává příležitostí pro nové zemědělství. Nové technologie přinášejí 4. zemědělskou revoluci. Vědci z České zemědělské univerzity v projektu Chytrá krajina testují závlahy, mokřady, erozi, plodiny, snaží se najít vyvážený kolotoč vody, přírody a zemědělských aktivit. Precizní zemědělství znamená pečlivé hospodaření a v dobách klimatické změny hlavně citlivé nakládání s vodou.
Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.
Navštívíme Lipník nad Bečvou, kde se v rodinné firmě ručně vyrábí látkové hračky. Vznikl zde skřítek František nebo medvídek Kuky. Podnik se specializuje na výrobu didaktických hraček, pomocí nichž se děti učí například poznávat dopravní značky či správně mluvit.
V přepočtu na počet obyvatel je Katar nejbohatším státem světa. Zájem o katarský trh roste i díky investicím do Mistrovství světa ve fotbale 2022. Malý stát Perského zálivu prosperuje i navzdory blokádě okolních čtyř zemí. Zapojila se do ní Saudská Arábie, Egypt, Bahrajn a Spojené arabské emiráty kvůli katarským vazbám na Írán. Kataru však roste sebevědomí stejným tempem jako místní horizont. Ale jen 10 % ze tří miliónů místních má katarské občanství a lidskoprávní organizace neustále upozorňují na porušování práv migrantů, dělníků.
Václav Cílek putuje do opuštěného hnědouhelného dolu v Chebské pánvi, popíše vznik hnědouhelných souvrství a představí zajímavé povrchové tvary v místě bývalého hnědouhelného dolu.
Pasáž vysvětluje, jakým způsobem lze omezit kácení tropických deštných lesů a zajistit trvale udržitelný rozvoj Amazonie.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.