15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
V 90. letech probíhala série válečných konfliktů na území bývalé Jugoslávie a ani vojáci československé armády na této zahraniční misi nechyběli. Generál Petr Pavel přibližuje pozadí bojů mezi chorvatskou a srbskou stranou a popisuje akci, do níž byl osobně nasazen. Šlo o evakuaci 53 francouzských vojáků, kteří se ocitli na ostřelovaném stanovišti v zóně bojů. Přes různé nebezpečné situace skončila akce úspěšně a české jednotce se dostalo nebývalého poděkování.
Dokument prostřednictvím příslušníků české menšiny v chorvatském Daruvaru popisuje válku v Jugoslávii v letech 1991 až 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Dokument stručně shrnuje historii a situaci v Afghánistánu a pomocí rozhovorů přináší informace o postavení a roli žen v této asijské zemi.
Na Krymu a ve stepích jižní Ukrajiny žijí potomci tří původních národů, na kterých se podepsaly tragické události dvacátého století. Krymští Tataři, Karaimové i Krymčakové se snaží své tradice zachovat, i když jim doba zrovna nepřeje.
Pořad se věnuje budoucímu uspořádání na irsko-britské hranici, které nastane po případném vystoupení Velké Británie z Evropské unie.
Vzpomínky krymských Tatarů na jejich pokusy vrátit se z vyhnanství zpět na Krym, z něhož byli za stalinského režimu hromadně vysídleni až do Uzbekistánu a do Střední Asie.
Ve videu si připomeneme klíčové okamžiky zimních olympijských her z roku 1994 v norském Lillehammeru. Změna olympijského rytmu způsobila, že Zimní olympijské hry v Lillehameru se konaly již dva roky po předchozích. Poprvé se olympiády zúčastnily týmy samostatné České a Slovenské republiky. Jedna událost z her se dostala dokonce až na poštovní známky. Jiná jakoby pocházela z dramatické detektivky. Příběhů se tu ale odehrálo mnohem víc.
Proslulé kamenné zídky na ostrově Menorca chránily zemědělcům majetek před větrem a bránily dobytku opustit pastvinu. Zajímavostí je, že při stavbě zídek nebylo používáno žádné pojivo, a přesto na sobě kameny pevně drží. Jelikož byly kámen a dřevo na Menorce dříve jedinými stavebními materiály, byla takto postavena i obydlí s typicky bílou barvou. Na konci videa navštívíme jeden z bývalých kamenolomů, který dnes slouží jako turistická atrakce.
Důležitým momentem rozpadu Československa bylo vytyčení státní hranice. Ta se téměř shodovala s tou, která platila v období existence Slovenského štátu v letech 1939–1945. Na mnoha místech zůstaly i původní hraniční kameny. Došlo jen k drobným změnám. Největší problém vznikl v osadě Sidonie.
Cesta mezi Francií a britskými ostrovy běžně trvá Eurotunelem pod Lamanšským průlivem něco málo přes půl hodiny. Mohou ale nastat situace, kdy se tato cesta protáhne na hodiny. 24. srpna 2022 v Eurotunelu uvízlo kvůli poruše autovlaku na trase mezi Francií a Velkou Británií na několik hodin mnoho cestujících. Znáte jiný způsob, jak se lidé se svými auty mohou přepravit z Francie na britské ostrovy?
Neomezený vládce Ruska diktátor Stalin si přímořské letovisko Soči oblíbil natolik, že si v něm nechal roku 1936 vybudovat rezidenci. Návštěva vily ukazuje nejen její vnitřní prostory, ale zajímavým způsobem odhaluje i vnitřní svět krutého diktátora.
Spisovatel Pavel Kohout vypráví o událostech, které následovaly po přelomovém XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu, kdy padl Stalinův kult, a o tom, jak na ně reagovaly české osobnosti. Pro Pavla Kohouta to byla chvíle, kdy se musel postavit faktu, který tušil, ale odmítal ho vidět, stejně jako spousta jeho vrstevníků. Jak se z té kaše on a jeho přátelé dostali? Pasáž je doplněna o dobová videa a ukázky z tisku.
Reportážní příspěvek o 5. výročí tzv. Arabského jara v regionu Blízkého východu, rekapitulace vývoje a dopadů v jednotlivých zemích.
První světová válka byla v plném proudu, když se o Vánocích 1914 na západní frontě začaly ozývat z německých zákopů koledy. Britští vojáci zpěv opětovali a obě strany konfliktu vyšly ze zákopů a setkaly se. Vojáci si vyměnili drobné dárky, většinou cigarety, a začalo tak neoficiální vánoční příměří. Někde trvalo den, jinde celý týden. V dalších letech války se už podobný „zázrak“ neopakoval. Na východní frontě se ani stát nemohl, pravoslavné Vánoce jsou od těch našich o 14 dnů posunuté. Po skončení příměří bylo pro vojáky těžké střílet přátele, velitelé je museli přemisťovat, aby pro ně byl nepřítel zase anonymní.
10 643
522
2 954
988
67
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.