15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Titul evropského středobodu si přivlastňuje řada zemí, včetně Česka. Ale ve skutečnosti je jen jeden – v Litvě.
Nice je jihofrancouzské město ležící na Azurovém pobřeží Středozemního moře. Město figuruje na seznamu světového dědictví UNESCO jako „Zimní letovisko Riviéry“. Ocenění získalo díky architektonickému, krajinnému a urbanistickému dědictví. Nejznámějším místem v Nice je Promenade des Anglais (Promenáda Angličanů) podél tzv. Andělské zátoky. Promenáda není jen turistická atrakce, ale i ráj chodců, běžců i cyklistů. Určitým protipólem turisty hojně navštěvované promenády je starý přístav, který si zachoval původní autenticitu, a místní obyvatelé zde žijí mimo turistický ruch.
Portugalský přístav Porto patří k nejstarším městům Evropy. Jeho krásy můžeme obdivovat z barokní vyhlídkové věže postavené přímo v centru samého města. Kromě historických budov či kostelů je možné v Portu obdivovat i díla současná. Perlou moderní architektury je koncertní hala Casa da Música.
Bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka v rozhovoru pro pořad Události, komentáře (2022) komentuje vývoj bojů na Ukrajině v prvním půlroce konfliktu po ruské invazi v únoru 2022.
Reportáž a rozhovor se sinoložkou Olgou Lomovou o 40. výročí od začátku hospodářských reforem čínského vůdce Teng Siao-pchinga, které nastartovaly bezprecedentní růst ekonomiky.
Co má vzdálené Mongolsko společného s námi? Podívejte se na historické podobnosti Mongolska a ČR a vliv komunismu na místní obyvatele a jejich unikátní styl života a kulturu.
Na pozadí příběhu Buddhy Šákjamuniho jsou představena nejvýznamnější poutní místa spojená s klíčovými okamžiky jeho života, narozením, osvícením, prvním kázáním a smrtí. Z předbuddhistické tradice jsou důležitými poutními místy hory a jezera, například svatá hora Kailás, kde se setkávají vyznavači rovnou čtyř náboženství. Seriál Prolínání světů provádí světovými náboženstvími s cílem porozumět jim a ukazovat, jak nás přesahují.
V roce 1915 začala v Turecku první systematická genocida moderních dějin, při které zahynulo podle odhadů až 1,5 milionu Arménů. Turecko i po sto letech nadále tyto události popírá. Středověká brutalita se při ní spojila s vynálezy moderní doby a později inspirovala Hitlera při realizaci holokaustu. Muži měli být zdecimováni, ženy obráceny na islám. Po válce se skupině Arménů podařilo vypátrat a zavraždit dva ze tří strůjců genocidy. Násilně rozptýlený národ žije dodnes v desítkách zemí a usiluje o omluvu, přiznání viny a snahu alespoň částečně odčinit historický zločin.
V pasáži ze zpravodajského pořadu Úsvit atomového věku (2025) zjistíme více o tom, které skutečnosti ovlivnily průběh mise bombardování japonského města Nagasaki v roce 1945. Vojenský historik ve videu popisuje, proč byla celá akce uspíšena, jakou roli v akci hrálo počasí nebo proč bylo nakonec místo původní Kokury zvoleno jako cíl bombardování právě Nagasaki.
S ukrajinskými banderovci je spojeno mnoho kontroverzních otázek. Jednou z nich je právě nacionalismus a antisemitismus, který je předmětem diskuse historiků ve videu. V pasáži z pořadu Historie.cs zazní i vyprávění volyňského Čecha, který vzpomíná na útok ze strany banderovců.
V animovaném videu z produkce FAMU (2018) zaznívá komentář vojenského historika Eduarda Stehlíka týkající se všeobecné mobilizace v roce 1938 a atentátu na Reinharda Heydricha. S oběma událostmi se podle komentáře pojí otázky o jejich významu. Měli jsme se bránit? Stál atentát za to, když domyslíme jeho důsledky v podobě vypálení Lidic a Ležáků? Video diváky přesvědčuje, že obě události měly svůj dobový význam a v případě atentátu zdůrazňuje jeho důležitost pro odstoupení Británie a Francie od mnichovské dohody.
Zakázali Rusové Američanům osvobodit v květnu 1945 Prahu, nebo tam Američané ani nechtěli? A pokud tomu tak bylo, pak proč? Jakou roli v tom hrály politické argumenty? A jak to ovlivnilo další evropský vývoj? Podívejte se na diskusi historiků o tom, kdo v roce 1945 rozhodoval, zda politikové či generálové.
13 616
866
4 836
1 158
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.