15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Semafor vnímáme nejen jako běžnou součást dopravy, ale objevuje se i v takových oblastech jako jídlo nebo fotbal. Rozumí mu každý, málokdo však zná jeho historii. Podívejte se, kdy a kde došlo ke vzniku prvního semaforu.
V souvislosti s mnichovskou dohodou se často hovoří o „zradě západních mocností". Na celou skutečnost je však vhodné nazírat v kontextu mezinárodní situace, nikoli pouze prizmatem zájmů našeho státu. Jaké byly příčiny vzniku a důvody Francie a Velké Británie podepsat mnichovskou dohodu, blíže objasní historici v pořadu Historie.cs.
Ukázka je z dokumentu o Ernestu Denisovi z roku 2023. Zazní v ní komentáře francouzských i českých historiků k jeho osobě, ale i citace z vlastních textů Ernesta Denise. Uvidíme odhalování jeho pomníku a záběry z muzea v Darney. Dozvíme se, že se tento francouzský historik celoživotně zajímal o postavení slovanských národů a jeho podpora (publikování článků, založení časopisu) byla důležitá zejména v době formování myšlenky samostatného státu od roku 1914.
Kdy začaly konflikty mezi Židy a Araby v Palestině? Kvůli čemu začaly? Dokument z roku 1968 přibližuje historii osidlování Palestiny židovským obyvatelstvem (od konce 20. století), vztah mezi nově příchozími Židy a Araby, okolnosti vzniku státu Izrael a následnou tzv. první arabsko-izraelskou válku.
Švýcarsko je země, kde mají každý rok nového prezidenta a čtyřikrát do roka pořádají referenda na místní i celostátní úrovni. Na dvou místech se dodnes zachovalo hlasování pod širým nebem, v malých kantonech Glarus a Appenzell Innerrhoden. Co si místní myslí o tom, že ještě před 30 lety nemohly volit ženy?
V roce 2023 oslavilo londýnské metro 160 let své existence. Je nejstarším metrem na světě. Dnes má 11 linek, 272 stanic a denně přepraví až 5 milionů cestujících. V reportáži pořadu Objektiv se podíváme mimo jiné i do nejstarší stanice Baker Street a zavítáme i do běžně nepřístupných zákoutí metra.
Dokument představuje Laponsko jako zemi jediných kočovníků v Evropské unii. Při putování za tímto kočovným národem navštívíme například město Tromsö, označované jako brána Arktidy, sámský parlament v Karasjoku nebo vesnici Nellim, která je zajímavá tím, že se sem během 2. světové války přestěhovala spousta ruských Sámů. Odkud se tento národ vzal a jaká byla jeho historie?
V průplavu Rýn–Mohan–Dunaj, který často bývá dáván jako příklad v souvislosti s plánovaným kanálem Dunaj–Odra–Labe, klesá množství přepraveného zboží. Kontejnery se v poslední době téměř nevozí. Navíc se vodní cesta potýká se suchem. Vlivem kanálu se také změnil ráz krajiny. Jaké jsou tedy přínosy průplavu dnes?
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k jeho zachování. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich je i slovácký verbuňk, mužský lidový improvizovaný tanec, který je zapsán také na seznamu UNESCO. Jaký je jeho původ a v čem spočívá jeho výjimečnost?
Po letních olympijských hrách v roce 2008 přišla v roce 2022 další olympiáda pořádaná v Číně. Jde pouze o oslavu sportu? V reportáži pořadu 168 hodin (2022) se dozvíme, jaké kontroverze olympijské hry vzbuzovaly. Svůj pohled nabízí zpravodajci, sportovci, komentátoři nebo například režisér, který se pokusil skutečnosti v Číně zachytit v dokumentu.
Jednání Václava Klause a Vladimíra Mečiara o rozdělení Československa se konala v brněnské vile Tugendhat. Jak jednání ve vile probíhala? A proč bylo vybráno zrovna toto místo? Na otázky odpovídá tehdejší brněnský primátor Václav Mencl.
V tomto díle cestopisu se vydáme do severoindické Ágry za nejslavnějšími indickými památkami, jakými jsou Tádž Mahal a Rudá pevnost. Ve své době byla Ágra druhým nejvýznamnějším městem říše a Tádž Mahal patří dodnes k nejkrásnějším stavbám světa. Kdo a proč ho nechal postavit? A věděli jste, že je to vlastně hrobka, na jejíž stavbě se podíleli i architekti z Evropy? Jak se ironií osudu dostal nejslavnější obyvatel Rudé pevnosti ke svému výhledu na Tádž Mahal?
14 147
865
4 801
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.