15:43
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Svatojakubská cesta je série poutních tras napříč Evropou, které vedou ke hrobu sv. Jakuba v Santiagu de Compostela ve španělské Galicii. Několik tras vede i přes Česko, v následující reportáži se podíváme, jak to na nich vypadá. A dozvíme se, co vede poutníky k tomu, vydávat se znovu a znovu na cestu.
Pořad představuje život na vesnici ve Středoafrické republice, jedné z nejchudších zemí světa. Lidé jsou tu závislí na zemědělství, mají k dispozici jen základní zdravotní péči a se vzděláním jim pomáhají misionáři.
Reportážní příspěvek o 5. výročí tzv. Arabského jara v regionu Blízkého východu, rekapitulace vývoje a dopadů v jednotlivých zemích.
Na východě Moldavska se nachází oblast zvaná Podněstří. Území na levém břehu Dněstru obývají Moldavané, Rusové i Ukrajinci. Obyvatelé oblasti již na počátku 90. let vyhlásili autonomii, Podněsterskou lidovou republiku. Moldavská vláda nezávislost Podněstří odmítla, stejně jako členské státy OSN. Tento „zamrzlý“ konflikt v roce 2022 opět ožil. V souvislosti s válkou na Ukrajině totiž vyvstala obava, zda Rusko nebude o Podněstří usilovat. Tyto obavy přiživily i útoky v oblasti, po nichž Moskva začala hovořit o ochraně rusky mluvícího obyvatelstva v Podněstří. Reportáž přináší mimo jiné pohled místních obyvatel.
Po 300 let se do historie Malty zapisoval Suverénní řád Maltézských rytířů, nestátní subjekt, který nemá vlastní území. Vedle známek řád vydává i mince a na silnicích můžete potkat auta s jeho značkou. Typickým symbolem ostrova dodnes zůstal osmihrotý maltézský kříž.
Stále více evropských zemí investuje do inovativních způsobů ukládání oxidu uhličitého do různých zásobníků. Snaží se tak splnit své klimatické závazky. Dánsko právě spustilo jeden z takových projektů. K ropné plošině v dánské části Severního moře připlouvají lodě s cisternami v průmyslu zachyceného a následně zkapalněného skleníkového plynu, který tak neskončí v atmosféře. Bezpečně ho tu pošlou zpět pod mořské dno. Využívají vytěžených ložisek po zemním plynu a ropě.
Reportáž odpovídá na otázky, kde žije česká menšina v Moldavsku, jak se tam Češi objevili a jak se jim tam nyní žije.
Co se vám vybaví, když se řekne Turín? Turínské plátno, fotbalový Juventus nebo Fiat? Turín byl v prvních letech hlavním městem sjednocené Itálie. Právě tady se začala psát moderní historie země. A místní jsou na to náležitě hrdí. Dodnes je jednou z nejdůležitějších metropolí Itálie. Najdete tu také jedno z největších tržišť v Evropě. Atmosféru města, které žije průmyslem, sportem, vzděláním a kulturou, zachycuje reportáž pořadu Objektiv.
Video pojednává o českých námořnících na Jadranu. V roce 1914 museli i oni narukovat a stali se námořními vojáky. Během války zažívali drastické životní podmínky spíše než bojové nasazení, a i proto je ostatní legionáři po válce nechtěli přijmout do svých řad.
Autoritářský režim v Portugalsku vznikl v meziválečném období a pod vedením António de Oliveira Salazara fungoval až do roku 1974. Zajímavou kapitolou je období druhé světové války, kdy Salazar lavíroval mezi spojenci, zejména Velkou Británií, s níž Portugalsko pojilo dlouholeté spojenectví, a nacistickým Německem a jeho satelity. Jak se mu podařilo politicky přežít až do roku 1968?
Proč vznikl stát Izrael? Co je sionismus a antisemitismus? Jak a proč se Židé vraceli do Palestiny? Co znamenají pojmy alija, nakba, intifáda, Hamás a Fatah? Odpovědi nabízí tato epizoda pořadu What the Fact (2024). Využijte přehled událostí k diskusi se žáky o tom, kde leží kořeny staletých křivd a kdo si vlastně nárokuje právo žít ve Svaté zemi.
V souvislosti s ukrajinskými banderovci je spojeno mnoho kontroverzních otázek. Jednou z nich je právě nacionalismus a antisemitismus, který je předmětem diskuse historiků ve videu. V pasáži z pořadu Historie.cs zazní i vyprávění volyňského Čecha, který vzpomíná na útok ze strany banderovců.
13 826
776
4 729
1 343
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.