17:47
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Pořad vysvětluje, jak se Evropa liší od jiných kontinentů a co způsobilo, že se Evropa stala významných centrem světa, a jakým způsobem ji člověk mění.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje příčiny a začátek válek v Jugoslávii mezi lety 1991 až 1995.
Animovaný zeměpis zemí Evropské unie. Zábavnou formou předkládá fakta a pomáhá tak nejen dětem vytvořit si hrubou představu o tom, jak to v které zemi funguje. Dnes si společně poskládáme obrázek Belgie.
Hlavní město Řecka má velmi dlouhou a bohatou historii. Jednou z nejznámějších starověkých památek světa je athénská Akropole, návrší s řadou antických staveb, které byly centrem tehdejšího Řecka. Athény jsou však živým městem, kde vedle starověkých děl můžeme obdivovat i současné moderní umění, včetně toho pouličního.
Edinburghu se někdy přezdívá „výkladní skříň Skotska“. Město se rozkládá na skalnatých výběžcích sopečného původu. Nejvýraznější památkou města je slavný Edinburský hrad, se kterým jsou spjaty dějiny celého Skotska. Místo je opředeno řadou pověstí a legend. Během srpna můžete v Edinburghu zažít třítýdenní festival Fringe, kde se setkávají umělci z celého světa. Historické centrum města protíná ulice Royal Mile, jejíž dominantou je katedrála sv. Jiljí (St Giles Cathedral). Z katedrály zamíříme i do slavné Victoria Street a do zahrad, které leží ve stínu Edinburského hradu.
V pobřežních vodách jihovýchodní Asie se rozkládají rozsáhlé oblasti, které jsou porostlé mangrovy. Společenství rostlin, která ke svému životu potřebují slanou i sladkou vodu, jsou přirozenou obranou proti tajfunům a tsunami. Jejich likvidací kvůli cestovnímu ruchu a prostoru pro nové turistické resorty však o bohatství těchto pobřežních ekosystémů přicházíme.
V červenci roku 2022 vypukl požár v národním parku České Švýcarsko, jednalo se o největší lesní požár na našem území. Dají se vůbec předpovídat podmínky pro vznik požárů? A jak s přírodními požáry souvisí extrémně teplé počasí? To nám objasní klimatolog Radim Tolasz.
Jezero Turkana v severní Keni, na jehož vodě je životně závislých 500 000 lidí, se neustále zmenšuje. Na deště, které dříve přicházely pravidelně, se se změnami klimatu nelze spolehnout. Voda v jezeře ubývá, protože etiopská vláda vybudovala na jejím přítoku přehradu. Se snižující se hladinou jezera a srážkovými úhrny se lidem snižují i možnosti obživy.
Tropické deštné lesy patří mezi největší bohatství naší planety. Hned po korálových útesech jsou nejbohatšími ekosystémy z hlediska druhů na světě, přestože zabírají jen 6 % rozlohy Země. Při putování v pralesech Filipín uvidíme místní unikátní druhy rostlin i živočichů a zároveň si připomeneme, jak je tento ekosystém ovlivňován zásahy člověka.
Reportáž z návštěvy uranového dolu Rožná na Vysočině. Hlubinný důl Rožná byl do roku 2017 jediným uranovým dolem ve střední Evropě, nyní je s těžbou v 1200 metrů hluboké šachtě definitivní konec.
Jako Zubrnická museální železnice je dnes známá trať vedoucí z Velkého Března do Verneřic. Trať je pozoruhodná tím, že v úseku 15 km překonává výškový rozdíl 427 m. Provoz začal v roce 1890, hlavním cílem byl převoz hnědého uhlí, dřeva či potravin, ale také osobní doprava. Po odsunu německého obyvatelstva na konci 2. světové války výrazně klesl objem přepravy, proto byl roku 1978 provoz na dráze ukončen. Díky snaze místních obyvatel o obnovu provozu je železnice od roku 2010 znovu využívána.
Navštívíme hornické muzeum v Příbrami, které je největším hornickým muzeem v Česku a také jedním z největších v Evropě. Představuje slávu zdejšího hornictví a těžby olova, zinku, stříbra i uranu od dob Keltů až po konec 20. století. Je to také jediné hornické muzeum v Evropě, které umožňuje turistům nahlédnout do hloubky 1600 metrů, do třetí nejhlubší jámy na našem území.
Vypravíme se do Třemešné ve Slezsku, odkud jezdí vlaky do obce Osoblaha po poslední úzkorozchodné železnici provozované Českými dráhami. V letních měsících je možné na dráze potkat výletní parní lokomotivy. Ve videu nám bude představena historie trati i současný provoz.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.