07:40
Jak si můžete doma vypěstovat velký krystal kuchyňské soli? Do nasyceného roztoku vložíte větší krystalek soli přilepený na niti. Po týdnu nebo dvou krystalek vyroste. Pokud budete trpěliví, vypěstujete opravdu velký krystal.
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Máme pro vás pokus. Ukázku rozkladu vodného roztoku chloridu sodného pomocí dvou tužek, devítivoltové baterie a vodiče. Michael nám vysvětlí, co je to elektrolýza. Na dvou elektrodách získaných z ořezaných tužek se po zapojení vyvíjejí plyny. Na záporné katodě vzniká vodík, který můžeme skladovat a používat jako palivo, a na kladné anodě chlór. Možná pro vás máme recept na energetickou krizi.
Stromy a rostliny pomocí slunečního záření produkují kyslík. Vyrobit ho ale může i člověk. Smícháním chlorového bělidla a peroxidu vodíku dojde k reakci, při které vzniká voda, sůl a také kyslík. Přiblížením žhavé špejle provedeme důkaz přítomnosti kyslíku, který je nezbytný pro hoření.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
V pokusu porovnáme tři směsi plynů: vzduch, vydechovaný vzduch z plic a oxid uhličitý připravený reakcí octa a kypřícího prášku. Každý z plynů vpravíme do sklenice s připraveným flavinovým indikátorem pH z červeného zelí. Vysoká koncentrace oxidu uhličitého vytvoří kyselý roztok, který se projeví zbarvením indikátoru do červena. Oxid uhličitý je rozpustný ve vodě, která se nachází v mracích, což vysvětluje vznik kyselých dešťů.
Dokážete rozpůlit polystyrenový kelímek bez použití nože, nebo dokonce bez toho, abyste se jej dotkli? Rybí tuk, respektive olej, ano! Molekuly oleje pronikají materiálem kelímku a narušují jeho strukturu. Proto se kelímek rozpadne právě v místě, kde olej zůstal na hladině vody. Ne každý olej tohle dokáže!
Co se stane, pokud smícháme roztok thiokyanatanu draselného s roztokem železité soli? Vznikne červeně zbarvený roztok. Tuto látku často využívají filmaři jako umělou krev.
Jakým způsobem reaguje koncentrovaná kyselina sírová s cukrem? Experiment znázorňuje dehydrataci cukru (sacharózy) koncentrovanou kyselinou sírovou. Vznikne tak černá hmota, tedy uhlík.
Je ho nejvíc ve vesmíru. Vodík je fenomén, ve kterém je budoucnost. Vodíková auta a čerpací stanice, vodíková energetika. To všechno uvidíme v tomto videu ze Světa techniky z Dolních Vítkovic. Nebude chybět ani jednoduchý pokus se suchým ledem.
Co se stane, když do tekutého dusíku nalijeme vodu? Když do tekutého dusíku, který má teplotu -196 °C, nalijeme horkou vodu se saponátem a barvivem, dojde k velmi efektní explozi.
Pokus ukazuje, jak sodík barví plamen do oranžova. V ethanolu je rozpuštěn chlorid sodný a rozprašovačem je stříkán do plamene propanbutanové lahve: plamen se pak zabarví do oranžova.
Experiment ukazuje podstatu tuhnutí malty. Do roztoku hydroxidu vápenatého, který je znám jako hašené vápno, foukáme oxid uhličitý. Při reakci vzniká bílá sraženina uhličitanu vápenatého.
Názorně si ukážeme koloběh uhlíku v přírodě, vznik oxidu uhličitého, jeho přeměny i jeho význam. V závěru je poukázáno na velké množství obsahu oxidu uhličitého v atmosféře a jsou uvedeny dva způsoby jeho snižování.
Bubliny získané z bublifuku jsou těžší než vzduch, a proto klesají k zemi. Ale co by se stalo, kdyby vzduch byl těžší než bubliny? Michael Londesborough nám tento jednoduchý experiment předvede. Z kypřícího prášku a octa si připravíme oxid uhličitý, kterým vyplníme akvárium. Bubliny se budou vznášet nad oxidem uhličitým, jelikož je těžší než vzduch.
A ryba promluvila… Zdá se to nemožné? Zvláštní druh akvarijních rybiček zvaný rypoun Petersův vysílá do vody elektrické impulzy. Ty můžeme nejen slyšet, ale také pomocí osciloskopu nebo počítačové zvukové karty vidět. Rypoun se používá ke zjišťování velice malého množství olova a trichlóretylénu ve vodě ve vodárnách. Tato metoda je daleko levnější, než klasické chemické testy.
Obecně známou věcí je, že hlavní součástí skleníkových plynů je oxid uhličitý. Ale víte, že celosvětově jedna třetina všech emisí pochází právě ze zemědělství? Jaké to jsou plyny, jakým způsobem vznikají, se dozvíte s pracovníky Jihočeské univerzity, kteří s pomocí jednoduchého zařízení zachycují plyny uvolňující se do ovzduší z půdy pastviny.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.