02:59
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Reportáž o vysychání Urmijského jezera v Íránu a pátrání po jeho možných příčinách, jimiž mohou být změna klimatu i vliv lidské činnosti. Řeší se i dopady těchto změn na život v regionu.
Podaří se českým soukromým zemědělcům zastavit nešetrný způsob hospodaření s půdou? Většina lidí dnes žije ve městech, venkovské farmy a jejich vztah k půdě zničil komunistický režim, a proto jsou dnes pouta s krajinou zpřetrhaná. Mohou dnes malé statky jít vzorem velkoplošnému zemědělství, které půdu a krajinu devastuje?
Seznámíme se s devadesátiletým Stanislavem Štýsem, zakladatelem světoznámé České rekultivační školy, přezdívaným lékař krajiny. Ten má za sebou nesčetné množství projektů rekultivace těžební krajiny v Podkrušnohoří, což dokumentují jeho fotografie, které viděli lidé v Rakousku, Německu i Holandsku a které nyní můžeme najít v mosteckém muzeu.
Pořad ukazuje snahy zachránit nejzachovalejší evropský prales v Polsku – slavný Bělověžský prales. Zároveň ukazuje občanské aktivisty, kteří upozorňují na devastaci našeho životního prostředí i v nejcennějších chráněných oblastech.
Rozhovor s ekonomem Lubomírem Civánem o možných rizicích globalizace.
Mokřady mají nezastupitelný význam pro zadržování vody v krajině, jsou domovem mnoha vzácných rostlin i živočichů. V Evropě však během posledních 100 let zůstala zachována pouze desetina rozlohy původních mokřadů. I v české krajině byly v minulosti mokřady vysušovány v rámci socialistické kolektivizace a zcelování polí. Zmizely jich statisíce hektarů. Nyní, při změnách klimatu, nám tyto produktivní ekosystémy zoufale chybí.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
Motýl jasoň dymnivkový byl vyhlášen hmyzem roku 2021. Jeho nejpočetnější populace žily donedávna v lesích kolem Mikulova. Lesy ČR zde ale začaly chovat tolik daňků, že jasoňům vypásli jejich živné rostliny. Motýlí populace se zmenšila tak výrazně, že reálně hrozí jejich úplné vymizení z ČR.
Každý rostlinný či živočišný druh či mikroorganismy zajišťují v přírodě určitou funkci a tyto funkce na sebe vzájemně navazují. Když nějaký druh zmizí, zvyšuje se riziko, že přijdeme o určitý typ ekosystémové služby, například samočištění vody, opylování zemědělských plodin nebo rozklad organického materiálu. Proto je nutné chránit a podporovat naši biodiverzitu.
Na Třeboňsku se nachází velké množství pískoven. Kvalitní štěrkopísky se zde těžily nejvíce v 80. letech minulého století. Dnes se klade důraz na to, aby těžba co nejméně ovlivňovala zdejší krajinu. K rekultivaci pískoven proto dochází již během těžby a vznikají tak biotopy, do nichž se stěhují nové rostliny a živočichové.
Vodní dílo Nové Mlýny vzniklo těsně před rokem 1989 na místě původních vesnic a lužních lesů s cílem vytvořit zavlažovací zemědělskou síť, jež nebyla nikdy realizována. Přehrada ukazuje radikální proměnu krajiny, turisticky nešetrnou megalomanii a celkově střet společenských hodnot. Příběh Nových Mlýnů je smutnou ukázkou toho, jak se z jedné stavby stalo téměř půl století neřešitelné politikum, a představuje obraz vícegenerační prohry zastánců životního prostředí a přírodovědců ve střetu s technokratickým myšlením, a to překvapivě bez ohledu na politickou a společenskou situaci, ve které se diskuze a spory odehrávaly.
Každá řeka je pro nás nesmírně důležitá. Kvůli odvodňování pozemků či stavbám byly v minulosti opevňovány a napřimovány či jinak regulovány. Miliardy se investovaly do co nejrychlejšího odvedení vody z krajiny. Zkracování potoků a řek byla chyba, kterou se nyní snažíme draze napravit.
Chráněná krajinná oblast Pálava je proslulá svými rozsáhlými vinicemi. Pro pěstování vinné révy jsou tu totiž vhodné klimatické i geologické podmínky. Nejprve si připomeneme obecnou historii vinařství, poté zavítáme za místním vinařem, abychom se dozvěděli více o pěstování a výrobě vína v regionu.
13 576
759
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.