portály České televize

Často hledáte:

eroze hudební nástroje životní prostředí příroda Šumava

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Hledat Zavřít vyhledávání
menu
Borneo: Tropický deštný les v ohrožení

07:22

Borneo: Tropický deštný les v ohrožení

Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.

Z pořadu:

Objektiv Přehrát celý pořad

Témata:

Fyzickogeografická sféra Asie Hospodářství Životní prostředí Ochrana přírody a životního prostředí

Námět do výuky:

Člověk a les Jihovýchodní Asie

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Zeměpis Ekologie

Klíčová slova:

regionální geografie regiony ekosystém Asie přírodní prostředí fyzickogeografická sféra intenzivní zemědělství odlesňování tropický deštný les deforestace biosféra ekologické problémy znečištění vodních toků šetrná spotřeba Borneo pěstování ohrožené druhy živočichů tropický deštný prales plantáže

Materiály ke stažení

2 listů

Pracovní list: Jihovýchodní Asie

Pracovní list doplňuje videa v námětu. V listu se pracuje s problematikou palmového oleje a připomíná i konflikty, ke kterým na tomto území došlo.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Zeměpis
Časová náročnost:
35 minut

Pracovní list s řešením: Jihovýchodní Asie

Řešení k pracovnímu listu Jihovýchodní Asie.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Zeměpis

Mohlo by vás také zajímat

Životní prostředí

Další videa
10 let od ničivé tsunami v Indonésii (2004)
05:30

10 let od ničivé tsunami v Indonésii (2004)

Zpravodajská reportáž o výročí nejničivější přírodní katastrofy moderních dějin – přílivové vlně tsunami, která 26. prosince 2004 zpustošila rozsáhlé části pobřeží jižní Asie.
Kanál Dunaj–Odra–Labe: argumenty
09:17

Kanál Dunaj–Odra–Labe: argumenty

Plánování kanálu Dunaj–Odra–Labe vzbuzuje emoce, avšak pro porozumění diskusi je nejdůležitější slyšet argumenty zastánců i odpůrců vodního koridoru. Plusy a minusy stavby, mezi něž patří otázka nákladů, ekonomických přínosů nebo funkcí stavby, jsou komentovány zpracovatelem studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe M. Pavlem a přírodovědcem Martinem Rulíkem.

Holoseč v chráněných oblastech
03:18

Holoseč v chráněných oblastech

Odlesněné kopce a rozsáhlé holiny, jako důsledek boje s kůrovcem, jsou v dnešní době rychlého vymírání druhů a nebezpečně se zrychlujícího oteplování přesně to, co situaci ještě zhoršuje. Ztráta biodiverzity a degradace půdy, to jsou některé z problémů. Přitom by šlo pečovat o lesy šetrněji a postupy hospodaření přizpůsobit danému území. Fakt, že se holosečně hospodaří i v chráněných krajinných oblastech, považují odborníci za selhání státní ochrany přírody.

Slepá ramena řek
01:43

Slepá ramena řek

Vysvětlíme si příčiny vzniku slepých ramen řek a jejich význam pro vodohospodářství a přírodní prostředí. Dříve jsme se jich snažili zbavit, dnes je chráníme a obnovujeme. Dají se využít i pro hospodářský chov ryb.

Hospodářství

Další videa
Výroba porcelánu v Loučkách
04:33

Výroba porcelánu v Loučkách

Sokolovsko je bohaté na nerostné suroviny, těží se zde mimo jiné i kaolin a jíl, které jsou zapotřebí k výrobě porcelánu. Porcelánka v Loučkách sice není nejstarší nebo největší v regionu, ale patří k těm nejzajímavějším. Její výrobky znají nejen na Pražském hradě nebo v Senátu, ale i v Bílém domě. Podívejte se na její historii, produkty i alchymii výroby růžového porcelánu.

120 let pražské továrny Koh-i-noor
05:29

120 let pražské továrny Koh-i-noor

Před 120 lety, v roce 1902, založil Jindřich Waldes svou legendární firmu. Dnes ji známe pod názvem Koh-i-noor. Její továrna je dosud jednou z dominant pražských Vršovic. Továrna měla registrováno 664 patentů a 3748 ochranných známek. Teď svou činnost v pražských Vršovicích končí a bude se stěhovat na Moravu. Vršovický areál čeká proměna v nový polyfunkční projekt.
Těžba uranu: hlubinný důl Rožná
04:44

Těžba uranu: hlubinný důl Rožná

Reportáž z návštěvy uranového dolu Rožná na Vysočině. Hlubinný důl Rožná byl do roku 2017 jediným uranovým dolem ve střední Evropě, nyní je s těžbou v 1200 metrů hluboké šachtě definitivní konec.
Baskicko: Pěstování vína
04:37

Baskicko: Pěstování vína

Pyrenejský poloostrov pokrývají statisíce hektarů vinic. Na pobřeží Biskajského zálivu se pěstují hrozny na výrobu populárního vína txacoli. To hraje mimořádnou roli v baskické kultuře. Navštívíme místní vinařství a dozvíme se i něco o pěstování vinné révy. Jak uvidíme, vinařské regiony jsou zajímavé moderní architekturou, která zapadá do okolní krajiny.

Fyzickogeografická sféra

Další videa
Jak vznikají teplé karlovarské prameny
06:38

Jak vznikají teplé karlovarské prameny

S Václavem Cílkem se vydáme do Karlových Varů po stopách tajného života. Ten se neodehrává jen mezi herci v hotelu Termál, ale především nehluboko pod povrchem, kde vyvěrají divoké vývěry a jímané prameny.
Množství plastů v oceánech a mořích
10:22

Množství plastů v oceánech a mořích

Aktuální množství plastů v oceánech a mořích se odhaduje na 150 milionů tun. Poslední studie časopisu Nature uvádí, že počet plastů v oceánech a mořích by se mohl za 20 let ztrojnásobit. Proč se takové množství plastů dostává do oceánů a moří a do jaké míry se daří/nedaří ho snížit?
PL
Vznik a smysl půdy
02:09

Vznik a smysl půdy

Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?

Austrálie: Uluru a Kata Tjuta
04:33

Austrálie: Uluru a Kata Tjuta

Uluru, největší monolit na světě, se tyčí do výšky 350 m. Ti, kteří sem přišli později, mu říkají Ayersrock. Domorodci věří, že duchové, kteří tu sídlí, nemají rádi lidi. Většinovou část monolitu však nevidíme, stejně jako u ledovce se nachází pod zemí, až v hloubce 5 km. Stejně tomu tak je i u dalších útvarů, jako je Kata Tjuta s vrcholem Mt. Olga. Obě místa jsou dodnes posvátná pro původní australské obyvatele. Jaké mýty jsou s nimi spojeny?

ČT edu nejsou pouze videa

10 928

videí

559

námětů do
výuky

3 200

pracovních
listů

1 009

pořadů

67

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání