portály České televize
menu

Často hledáte:

odpad ekologie životní prostředí odpady ochrana přírody

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Spory o vodu v důsledku klimatických změn

Vyšší teploty nebo častější deště způsobují tání sezonního sněhu a především ledovců v Himálajích. Obojí zvyšuje hladiny řek i jezer a přináší v oblastech bleskové záplavy a následně i vysychání vodních toků. V ohrožení jsou desítky až stovky milionů lidí. O vlivu klimatických změn na politické spory o vodní toky pak následně hovoří politický a kulturní geograf Vladimír Baar.

Z pořadu:

Horizont ČT24 Přehrát celý pořad

Témata:

Fyzickogeografická sféra Životní prostředí Kulturní a politické prostředí

Námět do výuky:

Pravopisný březen

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Zeměpis

Klíčová slova:

Čína Indie Egypt klimatické změny povodně Brazílie tání ledovců Turecko Irák Sýrie Pákistán Etiopie pevninský ledovec Nil

Mohlo by vás také zajímat

Životní prostředí

Další videa
Kůrovec a bezzásahová zóna
02:09

Kůrovec a bezzásahová zóna

Bezzásahové zóny národních parků, jako jsou třeba na Šumavě, vzbuzují kontroverzi. Vzniká tu jedinečný prostor pro nerušený vývoj přírody, což je samotným smyslem národních parků. Při přemnožení kůrovce však ztrácíme vzrostlý les na velkých plochách a na mnoha místech to může jít i proti snahám vlastníků sousedních lesů. Bezzásahovost v oblastech s různou mírou vlivu činnosti člověka je citlivý problém, jehož řešení je během na dlouhou trať. Rázná rozhodnutí o rozšíření bezzásahových zón mohou přinést více škody než užitku.

PL
Pravda o třídění odpadu
17:06

Pravda o třídění odpadu

Dlouhou dobu se tvrdí, že jsou Češi v recyklaci plastů evropští premianti. Úroveň třídění odpadů v ČR však zdaleka neodpovídá jeho recyklaci, tedy skutečnému navrácení recyklovaného tříděného materiálu do oběhu. Reportéři pátrají po detailech rozdílu mezi úrovní separace odpadu a skutečného osudu tříděného odpadu ze žlutých kontejnerů.
Chytré město: Kladno bez uhlíku?
11:51

Chytré město: Kladno bez uhlíku?

SPARCS je název mezinárodního projektu financovaného EU. Zkratka SPARCS odkazuje na udržitelné, energeticky pozitivní a bezuhlíkové komunity. V rámci projektu SPARCS, jehož součástí je i město Kladno, společně pracují partneři ze sedmi evropských měst na technologických vizích pro budoucnost. Největší středočeské město se tak i díky tomuto projektu bude moci zařadit mezi lídry v oblasti realizace chytrých řešení v energetice. V jakých oblastech může být projekt SPARCS přínosem pro Kladno?
Kácení stromů v Bělověžském pralese
02:46

Kácení stromů v Bělověžském pralese

Reportáž Miroslava Karase z roku 2017 z polského Bělověžského pralesa. Polská vláda odmítá zastavit masivní kácení v chráněném Bělověžském pralese. To jí přitom nařídil Soudní dvůr Evropské unie z podnětu Evropské komise.

Fyzickogeografická sféra

Další videa
Ztráta biodiverzity v půdě
09:45

Ztráta biodiverzity v půdě

Když se mezinárodně uznávaný expert na půdní faunu profesor Josef Rusek před lety vracel se vzorky černozemě z jižní Moravy, netušil, že si přináší mrtvou hmotu. Místo očekávané rozmanitosti našel pod mikroskopem jen pár jedinců půdních živočichů. Tento nález označil za největší ekologickou katastrofu na našem území, která přetrvává dodnes. Početnost půdních organismů v půdě poklesla tak, že nemohou vykonávat své přirozené funkce. Abychom přežili, půda potřebuje vrátit bohatý život, který byl zničen obrovskou chemizací a těžkou mechanizací zemědělství.

Jezero Most
04:19

Jezero Most

Podkrušnohorskou krajinu výrazně ovlivnilo dobývání hnědého uhlí v povrchových dolech. To je v posledních letech utlumováno a jámy v řadě případů zalila voda. Jezer vznikla už desítka a odborníci je plánují všechny propojit. V roce 2021 bylo pro veřejnost otevřeno takto vzniklé jezero u města Most, které se napouštělo celé čtyři roky.

Jezero Bajkal
06:03

Jezero Bajkal

Vyprávění o jezeru Bajkal. Jakou zde najdeme faunu a jaký je život a tradice místních obyvatel? Ukázka se také věnuje ekologickým problémům jezera způsobeným lidskou činností.
Stromy a jejich přínos pro krajinu
01:29

Stromy a jejich přínos pro krajinu

Význam stromů pro krajinný systém je zásadní, od produkce kyslíku až po snižování teploty Země. Stromy fungují jako přírodní větrolamy a brání erozi a vysoušení krajiny. I přesto probíhá na Zemi intenzivní deforestace. Kolik se na světě ročně pokácí stromů?

Kulturní a politické prostředí

Další videa
Jižní Korea: Muzeum korejské války
05:51

Jižní Korea: Muzeum korejské války

Na severu Korejského poloostrova vládne stalinistický diktátor a hladomor, na jihu funguje demokracie a jedna z nejdynamičtějších ekonomik světa. Ani po 75 letech se ale Korea nevzdává snu na opětovné sjednocení. Příběh rozděleného národa připomíná Muzeum korejské války v Soulu.
PL
Skotská snaha o nezávislost
07:06

Skotská snaha o nezávislost

V září roku 2014 proběhlo ve Skotsku referendum o tom, zda má být Skotsko nezávislou zemí. V něm se 55 % hlasujících vyjádřilo pro setrvání Skotska ve Spojeném království. Dva roky nato však proběhlo ve Velké Británii další referendum – o možném vystoupení Británie z Evropské unie. Britové z EU odešli, ale výsledek referenda o Brexitu v rámci samotného Skotska byly jiný – většina Skotů chtěla v Evropské unii setrvat. Proto nyní skotští nacionalisté upozorňují na zásadní změnu poměrů a potřebu nového referenda o nezávislosti. To však londýnská vláda odmítá s tím, že referendum o nezávislosti není možné ani ne po deseti letech opakovat.

Materiály v ukrajinštině
PL
Hmotné kulturní dědictví UNESCO v ČR
02:38

Hmotné kulturní dědictví UNESCO v ČR

K úmluvě, která chrání světové kulturní dědictví, přistoupila Česká republika v roce 1990. Koncentrace památek UNESCO v České republice patří vzhledem k rozloze státu mezi nejvyšší na světě. Na Seznamu světového dědictví je zapsáno v současné době 14 památek a území. Které to jsou?

Hromadný hrob v Přestanově
02:19

Hromadný hrob v Přestanově

Spojení s minulostí skrze krajinu je pravdivější a silnější než prostřednictvím písemností. I v krajině se dá číst a naslouchat starým příběhům, z kterých mrazí. Za jedním z nich se vydáme do podhůří Krušných hor. V okolí obce Přestanov zaujme několik pomníků připomínajících bitvu u Chlumce z roku 1813, kdy se zde rakouská, pruská a ruská armáda střetla s Napoleonovou armádou. Desítky tisíc padlých zde bylo narychlo zahrabaných do země, těla se však po deštích objevovala na povrchu a zemědělci zde odmítali obdělávat půdu. Až 17 let po bitvě vznikl přenesením ostatků nejpočetnější hromadný hrob u nás, který sdílí vojáci bez ohledu na národnost a zem, za kterou padli.

ČT edu nejsou pouze videa

12 302

videí

676

námětů do
výuky

3 956

pracovních
listů

1 114

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání