02:59
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Reportáž o vysychání Urmijského jezera v Íránu a pátrání po jeho možných příčinách, jimiž mohou být změna klimatu i vliv lidské činnosti. Řeší se i dopady těchto změn na život v regionu.
Teploty se díky klimatické změně zvyšují, avšak srážkové úhrny zůstávají zhruba na stejné úrovni. Vypaří se tak více vody, kterou rostliny, živočichové i člověk k životu nutně potřebují. Řešení je překvapivě jednoduché: nesmíme srážkovou vodu nechat naší krajinou jen protéci. S krajinou je potřeba zacházet tak, aby se voda měla kde vsakovat. Jak to vypadá v praxi?
Mladé lesní porosty se stávají prostřeným stolem pro přemnoženou spárkatou zvěř. Okusem náletových i sázených stromků maří snahy na přirozenou i konvenční obnovu lesa a činí ji vysoce nákladnou. Poněkud drahým řešením jsou oplocenky. Ne všechny lokality je ale možné oplotit.
Lesy mají zásadní hydrologickou funkci v krajině, jsou schopné zadržovat vodu. Retenční funkce lesů je však narušena vlivem kůrovcové kalamity, kvůli níž dochází k plošnému rozpadu porostů. Lesní porosty také významným způsobem ovlivňují místní klima, zejména snižují rozdíly mezi denní a noční teplotou a zvyšují vlhkost vzduchu. Vykácení lesů v minulosti nepříznivě zasáhlo do života mnohých civilizací. Poučíme se?
Jsme svědky katastrofy nevídaných rozměrů. V roce 2018 se naplnily obavy, že kůrovec napadne další tisíce hektarů smrkových porostů. Na řadě míst v Čechách a na Moravě se už rozpadly smrkové monokultury. Nejvíc jsou postiženy Jeseníky, Beskydy, Českomoravská vysočina a Jižní Morava.
Pasáž o šumavských ledovcových jezerech a rašelinných jezírkách. Ukážeme si největší ledovcové jezero na Šumavě – Černé jezero –, které je zároveň i největším v České republice. Dozvíme se také, jak se jedno z původních šumavských jezer přetvořilo na rašeliniště.
Proč se v některých balkánských státech stále spoléhají na uhlí? Jaké problémy tento fakt způsobuje těmto státům a lidem v nich žijícím? Reportáž ze dne 23. ledna 2025 vám tyto i další otázky zodpoví.
Vzhledem k jedinečnosti území se již řadu let řeší přechod nejcennější části CHKO Křivoklátsko na vyšší stupeň ochrany vytvořením národního parku z přírodně nejcennější části. Roku 1977 se Křivoklátsko pro svůj význam stalo biosférickou rezervací UNESCO. V čem tkví význam a jedinečnost tohoto území?
Odborníci a starostové obcí se vyjadřují k plánům na výstavbu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Popisují konkrétní dopady, které by nová vodní cesta měla na vodní zdroje, hydrologické podmínky, biodiverzitu, vzhled krajiny, dopravní propojenost obcí nebo cestovní ruch.
Phuket je malý ostrov v Andamanském moři v jihozápadním Thajsku. Je velmi hustě osídlen a díky své přírodě je vyhledávanou turistickou destinací. Často je označován za perlu Andamanského moře. Pojďte se podívat na to, co tento hornatý šperk nabízí.
Kdo to byl Jahjá Sinvár? Co jeho smrt znamená pro samotné hnutí Hamás? A může tato událost zlepšit vztahy Palestinců s Izraelem? Na tyto i další otázky odpovídal ve studiu ČT 24 politický geograf Libor Jelen. Příspěvek byl odvysílán v říjnu 2024.
Nedaleko gruzínského hlavního města Tbilisi uprostřed hor se nachází duchovní centrum země Mccheta. Jedná se o velmi staré město, které je od roku 1996 zapsáno na Seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO. Nejvýznamnější starobylou památkou Mcchety je tisíc let stará opevněná katedrála.
22 let po návratu pod čínskou správu zmítají Hongkongem protesty. Začaly v červnu 2019 kvůli kontroverznímu extradičnímu zákonu a přerostly do širšího protivládního hnutí, odmítnutí čínského politického systému. Proti policejní brutalitě protestují statisíce lidí. Hnacím motorem jsou studenti.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.