08:00
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Pořad ukazuje snahy zachránit nejzachovalejší evropský prales v Polsku – slavný Bělověžský prales. Zároveň ukazuje občanské aktivisty, kteří upozorňují na devastaci našeho životního prostředí i v nejcennějších chráněných oblastech.
Pořad se věnuje budoucímu uspořádání na irsko-britské hranici, které nastane po případném vystoupení Velké Británie z Evropské unie.
Pořad Cestohrátky (2016) nás zavede na Podkarpatskou Rus. Navštívíme Koločavu, rodné místo zbojníka Nikoly Šuhaje, a muzeum staré české školy. Další české stopy objevíme v Užhorodu a zjistíme, proč se někteří obyvatelé stále učí česky, i když Užhorod už není součástí Československa. Vydáme se na výšlap po poloninách, zúčastníme se ukrajinské svatby a ochutnáme speciality místní kuchyně.
Hywind Scotland je plovoucí větrná elektrárna, jejíž pilotní projekt byl spuštěn v říjnu 2017. Celkem pět větrných turbín je vzdáleno 25 kilometrů od skotského pobřeží. Výhodou plovoucích větrných elektráren je, že na moři fouká stálý vítr se stálou silou, nevýhodou je slaná voda. Podle Lukáše Radila z VUT v Brně překročily za rok 2017 větrné elektrárny celosvětově výkon hnědouhelných elektráren.
Animovaný zeměpis zemí Evropské unie. Zábavnou formou předkládá fakta a pomáhá tak nejen dětem vytvořit si hrubou představu o tom, jak to v které zemi funguje. Dnes si společně poskládáme obrázek Belgie.
Video ukazuje, jak nezodpovědný výběr potravin může podpořit devastaci pralesních ekosystémů. Typickým příkladem jsou olejové palmy. Co můžete udělat pro to, aby se ničení zastavilo?
Na Třeboňsku se nachází velké množství pískoven. Kvalitní štěrkopísky se zde těžily nejvíce v 80. letech minulého století. Dnes se klade důraz na to, aby těžba co nejméně ovlivňovala zdejší krajinu. K rekultivaci pískoven proto dochází již během těžby a vznikají tak biotopy, do nichž se stěhují nové rostliny a živočichové.
Reportáž z pořadu Horizont ČT24 (2025) se věnuje recyklaci vzácných kovů v Evropě jako možnosti, jak snížit jejich nedostatek v evropských zemích a zároveň snížit surovinovou závislost na Číně. Recyklaci surovin v reportáži komentuje i Filip Křenek, analytik Institutu pro evropskou politiku (EUROPEUM). Druhá část reportáže se věnuje nelegální těžbě zlata v Senegalu a dopadům těžby na tamní ekosystém i zdraví obyvatel.
Ohromná parkoviště jsou díky svému nepropustnému povrchu problémem pro vodu. Před parkovištěm tam byl les nebo louka, která uměla využít každou kapku. Dnes na stejném místě všechna voda končí v kanalizaci. Ale nemusí to tak být. Parkoviště jde vydláždit propustnými dlaždicemi nebo svést dešťovou vodu systémem stružek ke kořenům stromů.
Africký národní park Zakouma se specializuje na ochranu slonů, kterých v Čadu kvůli pytláctví v minulosti výrazně ubylo.
Jak zastavit pokles biodiverzity v české krajině? Stát připravuje nové záchranné programy, které mají pomoci ohroženým druhům hub, rostlin a živočichů. Úbytek biodiverzity je povětšinou způsobený tím, že je krajina buď příliš intenzivně obhospodařovaná, nebo je naopak ponechána ladem tam, kde byla dříve citlivě kultivována.
V komunistickém Československu museli první ochránci přírody bojovat nejen s objektivními problémy životního prostředí, ale i s byrokratickým aparátem vládnoucí komunistické strany. Pamětníci popisují první snahy o institucionální zakotvení ochrany životního prostředí jako nekoncepční a někdy chaotické. Například při vyhlašování CHKO Šumava bylo těžké přesvědčit vládnoucí garnituru o tom, že příroda, oproti politice, administrativní hranice nezná.
Jak se Česko adaptuje na změnu klimatu? Jedná se o širokou škálu opatření napříč sektory, od šlechtění suchovzdorných odrůd až po technologie zadržování vody v krajině nebo kvalitní integrovaný záchranný systém. Adaptační opatření jsou celospolečenský úkol, který by se měl řešit koordinací různých aktérů, jako je stát, obce, veřejnost, podnikatelé, majitelé pozemků či veřejné instituce.
13 902
782
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.